Podle ředitele BBC Tonyho Halla je jednou z největších výzev současné žurnalistiky zajistit, aby i člověk, který je přesvědčen, že má pravdu, byl schopen uznat odlišný názor. Zároveň se novináři musí naučit vést s lidmi rozhovor. „Dnes podle mě lidé chtějí, abychom s nimi mluvili na jejich úrovni,“ myslí si. Jedním ze způsobů, jak mohou žurnalisté komunikovat s lidmi, může být i podcast.

Praha 10:27 2. prosince 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V projevu na konferenci Evropské vysílací unie v Edinburghu jste za jeden z hlavních úkolů BBC do budoucna označil boj s falešnými zprávami a dezinformacemi. Stačí jen dělat fact-checking a ukazovat pravdu?
Na prvním místě má stát stará dobrá žurnalistika. Lidi v terénu, kteří podávají zprávy o tom, co viděli a slyšeli na místě. Dále je třeba mít experty, kteří se vyznají ve svém oboru, ať už je to politika, byznys, technologie, nebo medicína. Vědí, co se děje, mají dobré kontakty a dokážou zaručit, že o dění, které spadá do jejich specializace, referujeme správně. A za třetí je to fact-checking. V praxi to znamená, že máme oddělení, které hodnotí různá tvrzení a posuzuje, jestli jsou pravdivá, nebo ne.

To jsou aspoň tři věci, které děláme, abychom zajistili veřejnosti přístup k informacím, které potřebují. Mám za to, že v současném polarizovaném světě je velmi důležité, aby se lidé mohli obrátit na média veřejné služby s důvěrou, že jejich novináři referují o tom, co se ve skutečnosti děje, a snaží se v zájmu veřejnosti objasnit pravdu.

Lídři států EU na summitu podpořili dohodu o brexitu. Ještě o ní bude hlasovat britský parlament

Číst článek

Neobáváte se, že i BBC se někdy může podílet na šíření dezinformací, když například dává prostor vyjádřením některých politiků na sociálních médiích, která se později můžou ukázat jako nepravdivá?
Musíme být velmi opatrní a být si jisti, že obsah, který dáváme na sociální média nebo komentujeme ve vysílání, je pravdivý. Zároveň musíme být k lidem otevření a upřímní i v případech, když se něco nepodaří. Myslím, že média by měla lidem víc objasňovat, co dělají.

Také jste řekl, že nastal čas vysílat spolu s diváky a posluchači a ne „na ně“ jako dřív. Jak to udělat?
Když jsem v médiích začínal, zprávy jsme předávali z newsroomů, jako by to byly nějaké hory tyčící se nad lidmi. Dnes podle mě lidé chtějí, abychom s nimi mluvili na jejich úrovni. Proto je důležité najít ten správný způsob, jak s nimi vést rozhovor. Uvedu jeden příklad.

Jeden z nejpříjemnějších způsobů, jak se podle mě můžete dozvědět novinky o brexitu, je poslechnout si náš podcast s názvem Brexitcast. Skupina zpravodajů v něm rozebírá další posuny a příběhy týkající se odchodu země z Evropské unie. Dívají se na věc z různých úhlů pohledu. Celé je to velmi neformální a upovídané a hodně se toho dozvíte. Právě tyto dovednosti se musíme naučit.

Úkolem vaší instituce je objektivně informovat o brexitu a aktuálních politických jednáních. Ale co znamená odchod země z Evropské unii přímo pro BBC? Musíte plánovat vaši budoucnost po brexitu?
Ano, ale skutečným úkolem média veřejné služby, který teď máme, je vysvětlit Britům, co se děje. Teď se například rozhodujeme, jestli a jak uspořádat debatu premiérky Theresy Mayové a lídra opozice Jeremyho Corbyna. Otázkou je, jak se postavit k takto komplexnímu tématu.

Někteří říkají, že jsou tu jen dva názory. Ale jsou tu i zastánci tvrdého brexitu, kteří chtějí opustit EU a vrátit se k pravidlům stanoveným obchodní světovou organizací. Tento pohled bychom také měli přezkoumat. Pak jsou tu lidé, kteří chtějí nové referendum, nebo ti, kteří zastávají názor, že bychom neměli EU vůbec opouštět a parlament by podle nich měl brexit zablokovat. Naším úkolem je vysvětlit lidem všechna stanoviska a dát jim šanci, aby si na ně udělali vlastní názor, a zkusit objasnit, jak složité rozhodnutí mají jako občané podpořit skrze své zvolené politiky.

Souhlasíte tedy s televizní debatou dvou lídrů o brexitu, nebo ne?
Musíme se hluboce zamyslet nad náležitým způsobem, jak veřejnosti představit rozmanité pohledy na brexit a budoucnost Británie. Ta debata může být součástí, ale myslím, že je to daleko složitější než diskuse mezi konzervativci a labouristy. V britském parlamentu i mimo něj existuje mnoho různých názorových odstínů a naším úkolem je představit lidem co nejvíc z nich.

Dohodu o brexitu bude řešit britský parlament pět dní. Hlasování přijde na řadu 11. prosince

Číst článek

Brexit je důležitý pro Británii, ale také pro celý svět. Museli jste najmout víc lidí, abyste zvládli pokrýt všechny události týkající se odchodu země z EU?
Ne, ale naši lidé, kteří v Evropě pokrývají politiku a byznys, musí pracovat tvrději. Chci ovšem ujistit, že naším záměrem je nabízet širokou nabídku zpráv. Brexit je neuvěřitelně závažný a musíme ho dobře zpracovat. Ale naším úkolem je lidem zajistit zprávy o dění v Asii, o technologiích, byznysu nebo zdravotnictví. Ve světě se děje hodně důležitých věcí a my je musíme lidem zprostředkovat.

Brexit je politické rozhodnutí, které může ovlivnit budoucnost celé země na desítky let. Vaši novináři jsou jistě profesionálové, ale jsou to také lidé, kteří mají svá vlastní přesvědčení. Museli jste v BBC kvůli brexitu zavádět nějaká zvláštní pravidla, jak se tématu věnovat, nebo stačí zachovávat obvyklé postupy?
Novináři BBC musejí vždy vystupovat nestranně. Nemají prezentovat své názory, ale prozkoumat co nejvíce různých hledisek a alternativ. A to platí i v otázce brexitu. Co ovšem není obvyklé, je sílící vyhraněnost názorů, které jsme svědky nejen v britské společnosti, ale i jinde v Evropě a ve Spojených státech. Vznikla skupina lidí, kteří do jisté míry kvůli sociálním médiím, ekonomice a zčásti kvůli finanční situaci chtějí naslouchat pouze lidem, kteří opakují jejich vlastní názory, a nechtějí znát jiná stanoviska.

Veřejnoprávní média v 21. století? Nerezignovat na hledání pravdy, zaznělo na konferenci BBC a ČRo

Číst článek

Jednou z největších výzev, před kterými dnes jako novináři stojíme, je jak zajistit, aby i když je někdo silně přesvědčen, že má pravdu, byl zároveň schopen pochopit a uznat odlišný názor a úhel pohledu někoho jiného. Utváření těchto vazeb mezi lidmi ve smysluplných a zdvořilých diskusích považuji za naší důležitou roli.

Nemýlím-li se, v BBC jste začínal jako elév v roce 1973 v severoirském Belfastu. Země sužovaná boji mezi republikány a unionisty tehdy zažívala nelehké období. Britové zároveň hlasovali pro vstup do vznikající Evropské unie. Obáváte se o budoucnost Severního Irska s ohledem na brexit?
Byla to hrozná doba plná střelby a explozí bomb. Ale když se dnes vrátím do Belfastu, a já tam jezdím docela často, tak můžu říct, že proměna Severního Irska je neuvěřitelná. Naposledy jsem tam byl minulý týden a je skvělé to vidět. Také jsme v tom sehráli menší roli. Doufám, že Severní Irsko bude pokračovat ve své úspěšné cestě, na niž vykročilo před několika desetiletími, ať už se stane cokoliv a bez ohledu na to, jaké bude nakonec řešení brexitu.

Jste ředitel britského veřejnoprávního rozhlasu a televize, stýkáte s politiky a patříte mezi vlivné občany. Ale zajímalo by mě, jestli šéf BBC chodí k volbám a hlasuje v referendech?
Víte, já jsem ve zvláštním postavení. Jsem členem Sněmovny lordů, a proto nemůžu hlasovat ve všeobecných volbách. Ale účastním se místních voleb i referend. Neřeknu vám, jak jsem hlasoval, ale myslím, že v demokracii je opravdu velmi důležité chodit k volbám. Nemůžu vystát lidi, kteří říkají, že se neobtěžují chodit k volbám. Kdepak říkám jim, měli byste jít volit.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít