Rozsáhlá smlouva na 585 stranách textu upravuje okolnosti samotného brexitu, týká se například udržení práv občanů EU v Británii po jejím odchodu z bloku či vyrovnání britských finančních závazků vůči unii. Kromě jiného řeší také přechodné období po brexitu do roku 2020.

Šéfové států a vlád v neděli na krátkém jednání k brexitu přijali závěry, v nichž vyzvali příslušné instituce, aby udělaly kroky potřebné k ratifikaci smlouvy tak, aby mohla platit od 30. března 2019, tedy od chvíle, kdy Británie přestane být součástí unie.

„Dohodu o brexitu jsme podpořili, ale proces odchodu z EU ještě zdaleka neskončil,“ řekla po jednání prezidentka Litvy Dalia Grybauskaitéová.

O smlouvě bude nyní jednat europarlament a po jeho souhlasu se očekává, že dokument oficiálně potvrdí Rada EU, tedy členské země bloku.

Na britské straně už s textem dohody souhlasila - byť za cenu několika rezignací - britská vláda. Premiérku Theresu Mayovou ale ještě čeká složitý úkol: prosadit smlouvu ve skepticky naladěném britském parlamentu.

Představitelé 27 států se v deklaraci vyzvali britský parlament, aby dohodu přijal, a poděkovali Michelu Barnierovi, hlavnímu unijnímu vyjednavači brexitu. 

Dohoda se nebude měnit

Zástupci sedmadaveti členských zemí v neděli při příchodu na summit zdůrazňovali, že ač brexit není důvodem k radosti, je dosažený text dohody nejlepší možný a britský parlament by jej měl schválit. Vyjádřil se tak například nizozemský ministerský předseda Mark Rutte či třeba také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Ten upozornil, že dohoda je výsledek půldruhého roku složitých jednání a EU nebude své základní postoje v žádném případě měnit. Spekulovat politici při příchodu příliš nechtěli o dalším postupu, pokud by britská sněmovna dohodu odmítla. V takovém případě by hrozilo, že Británie 29. března 2019 z EU odejde formou takzvaného „tvrdého brexitu“, tedy bez dohody a se všemi negativními dopady na hospodářství i vztahy.

Za dohodou stojí i nizozemský premiér Mark Rutte. „Věřím, že v důsledku britské volby udržet po brexitu silné vazby na vnitřní trh a zbytek EU, je přijatelným výsledkem pro EU i pro Británii,“ řekl o dohodě Rutte.

Dohodu zdržela například složitá diskuse o pojistce týkající se celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, která zkomplikovala stanovený harmonogram. Nedělní summit byl původně plánován na polovinu října.

Na poslední chvíli také přípravu summitu zdramatizovalo Španělsko, které žádalo záruky týkající se Gibraltaru. Věc se nakonec diplomatům a politikům podařilo vyřešit až tuto sobotu odpoledne.

Politická deklarace

S dohodou související politická deklarace na 26 stránkách popisuje, jak by v budoucnosti měly vypadat kontakty unie a Británie v řadě oblastí, především v klíčovém hospodářství. Ve svých závěrech v neděli summit připomněl, že EU chce v souladu s textem deklarace dosáhnout s Británií co nejtěsnějšího partnerství.

Přístup k jednáním o budoucích smlouvách se podle lídrů sedmadvacítky bude dál řídit principy, které si země už dříve stanovily pro vyjednávání o brexitu.

V deklaraci se obě strany shodují, že mají zájem o ambiciózní, široké a vyvážené hospodářské partnerství. Cílem má být vznik zóny volného obchodu s těsnou celní a regulační spoluprací a pravidly, která zajistí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž. EU a Británie se také dohodly na úzké koordinaci a spolupráci v obranné, bezpečnostní a mezinárodní politice, včetně například společného uvalování sankcí.

ČTK, lac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít