Prezident Kazachstánu, ruský spojenec, v OSN nepřímo kritizoval válku na Ukrajině
Diskusím na Valném shromáždění OSN dominovala dva roky pandemie koronaviru. Jak ukázal tento týden, nákazu teď nahradila válka na Ukrajině, poznamenává tisková agentura Associated Press (AP). Výzvy k míru, které přednesli představitelé z celého světa, byly altruistickým vyjádřením nelehké situace obléhaných Ukrajinců.
Ale zrodily se také z vlastních zájmů jednotlivých zemí. Jak vyplynulo z několika projevů, důsledky ruské invaze totiž pociťují i lidé žijící tisíce kilometrů daleko.
„Není to jen zděšení, co cítíme, když vidíme záměrnou devastaci měst a obcí v Evropě v roce 2022. Tuto válku pociťujeme přímo v našich životech. Každá kulka, každá bomba, každý granát, který zasáhne cíl na Ukrajině, zasáhne i naše kapsy a naše ekonomiky v Africe,“ uvedl v rámci středečního projevu na půdě OSN ghanský prezident Nana Addo Dankwa Akufo-Addo.
„Každý granát, který zasáhne Ukrajinu, zasáhne i naše kapsy v Africe.“
ghanský prezident
Projevů, které se vyhnuly jakékoli přímé zmínce o konfliktu, bylo málo, ale válka rezonovala i bez jejího přímého připomenutí.
Tokajev hovořil v narážkách
Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev nikdy nevypustil ze svých úst slova „Ukrajina“ a „Rusko“, udělal ale několik zdánlivě trefných narážek, kterých si všímá zpravodajka agentury AP Mallika Senová.
Své vystoupení v OSN Tokajev zahájil vykreslením bezútěšného obrazu světa katapultovaného do „nového, stále trpčího období geopolitické konfrontace“, které vyvolává vyhlídku na použití jaderných zbraní.
„Rusko je klíčovým spojencem Kazachstánu a válka na Ukrajině dostala zemi do nepříjemné situace.“
Jen několik hodin na to ruský prezident Vladimir Putin, který se Valného shromáždění OSN neúčastnil, prohlásil, že by neváhal použít jaderné zbraně na obranu území své země.
Agentura AP doplňuje, že Rusko je klíčovým spojencem Kazachstánu a válka na Ukrajině dostala tuto bývalou sovětskou zemi do nepříjemné situace.
Podobný obrat předvedl prezident Tokajev minulý týden během návštěvy papeže Františka v Kazachstánu. Odmítl tehdy mluvit přímo o Ukrajině a pouze obecně odsoudil chorobný stav poměrů.
Kazašský prezident mluvil v úterý na půdě OSN o třech základních principech. Považuje za ně svrchovanou rovnost států, územní celistvost států a mírové soužití mezi nimi. „Tyto tři zásady jsou vzájemně závislé. Respektovat jednu z nich znamená respektovat další dvě. Podkopávat kteroukoliv znamená podkopávat i ty ostatní,“ prohlásil Tokajev.
Obavy o osud Ukrajiny
AP si všímá, že téma územní svrchovanosti rezonovalo i v dalších vystoupeních. Země, které v minulosti čelily porušování práv, se odvolávaly na svá vlastní traumata nebo vyjádřily obavy o osud Ukrajiny.
„Ani v Bosně a Hercegovině nesmíme mlčet kvůli našim živým vzpomínkám na hrůzy války a agrese. Systém OSN nebyl schopen zabránit válce v mé zemi v letech 1992 až 1995, ani ji zastavit. To se bohužel opakovalo v případě Ukrajiny,“ řekl ve Valném shromáždění OSN předseda prezidia Bosny a Hercegoviny Šefik Džaferović.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová popsala, jak válka na sousední Ukrajině ovlivnila její zemi a vyzvala k „úplnému a bezpodmínečnému stažení ruských vojsk“ z Podněstří.
Mezi spojence Ukrajiny patří také Polsko, které přijalo nejvíce uprchlíků z válkou postižené země. Prezident Andrzej Duda zmínil Ukrajinu ve svém úterním projevu v OSN celkem 34krát.
„Válka se dotýká miliard lidí na celém světě.“
Antonio Guterres
„Nesmíme zapomínat na ty, kteří trpí. Nezapomínejme, že šest měsíců ruské agrese na Ukrajině přineslo největší humanitární krizi v Evropě od 2. světové války,“ řekl kromě jiného polský prezident. Duda zdůraznil, že Ukrajina upoutala pozornost světa – na rozdíl od mnoho jiných významných krizí mimo Evropu.
„Byli jsme stejně rozhodní i během tragédií v Sýrii, Libyi a Jemenu?“ zeptal se Duda shromáždění světových politiků. Připomněl také opomíjení konfliktů v Demokratické republice Kongo, Africkém rohu nebo Sahelu.
Hlasem Ukrajiny demokratický svět
Jen během prvního dne shromáždění se o Ukrajině zmínilo více než 150 světových státníků včetně generálního tajemníka OSN. Antonio Guterres poukazoval na dohodu Ukrajiny a Ruska o dodávkách obilí dosažené s pomocí Turecka. Vyzdvihl ji coby příklad úspěšné multilaterální diplomacie.
„Boje si vyžádaly tisíce obětí. Miliony lidí byly vysídleny. Miliard lidí na celém světě se konflikt dotýká,“ řekl lídr OSN.
Mobilizaci v Rusku nelze označit za částečnou. Povolávací rozkazy dostávají i muži starší 60 let
Číst článek
Jediné videoposelství, které letos zaznělo na Valném shromáždění, patřilo Volodymyru Zelenskému. Ukrajinskému prezidentovi byla udělena zvláštní výjimka. V projevu kritizoval země, které hlasovaly proti odvysílání jeho příspěvku. Bylo jich pouze sedm. Bělorusko, Kuba, Severní Korea, Eritrea, Nikaragua, Rusko a Sýrie.
Závěrem AP cituje z projevu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která řekla, že je povinností všech zemí Ukrajiny se zastat.
„Hlasem Ukrajiny musí být demokratický svět a my všichni. Hlasem, který nebude mlčet. Hlasem, který bude i nadále svědčit o zločinech Ruska na Ukrajině. Hlasem, který si bude pamatovat a který bude jednat, aby už nikdy nikdo nemohl páchat taková zvěrstva,“ řekla na půdě Organizace spojených národů prezidentka Čaputová.
Víc si poslechněte v audiozáznamu. Svět ve 20 minutách připravila Tea Veseláková a Štěpán Sedláček.
