Syrský diktátor Bašár Asad vyhrál válku s pomocí okupačních sil

Syrský prezident Bašár Asad vyhrál válku, konstatuje server katarské televizní stanice Al-Džazíra. Na své straně měl hned dvě okupační mocnosti, Rusko a Írán. A zatímco ty za něj bojují na východě a jihu země, Asad může okázale předvádět údajnou stabilitu v Damašku, kde fungují i noční kluby.

Damašek Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Syrský prezident Bašár Asad

Syrský prezident Bašár Asad | Zdroj: Reuters

Až ale válka doopravdy skončí, Asad nebude mít všelidový mandát k vládě – bude dál tyranem podporovaným zahraniční okupací. Ještě v roce 2012 a začátkem roku následujícího jeho režim rychle ztrácel kontrolu nad venkovskými oblastmi Sýrie a rostl počet armádních dezertérů, kteří nechtěli poslouchat jeho rozkazy a střílet nevinné demonstranty. Výhodu v terénu měla Svobodná syrská armáda a islamistické skupiny podporované Západem a státy v Perském zálivu.

A tak začali do země přicházet Íránci. Když v roce 2013 Syřané z Damašku hlásili, že jich přijíždějí celé autobusy, byli obviňováni z přehánění. Dva roky nato už Íránci bojovali za Asada a moc se jim nedařilo. O dva měsíce později zahájilo Rusko „pouze vzdušnou protiteroristickou operaci“ bombardováním pozic Svobodné syrské armády. Když opoziční síly koncem roku 2015 oznámily, že zajaly a zabily ruského vojáka, analytici stále tvrdili, že Moskva jen útočí ze vzduchu a dodává Asadovi zbraně a nikdy by nenasadila pozemní síly.

Verbování okrajových skupin

Rusko i Írán ale začaly postupně přiznávat, že na syrském bojišti umírají jejich vojáci. Podle odhadů z roku 2015 klesl počet Asadových mužů ve zbrani na zhruba 80 tisíc a rok nato bylo v Sýrii na 70 tisíc Íránců a 10 tisíc Rusů. Zároveň obě země verbovaly okrajové skupiny, aby za ně v Sýrii bojovaly. Írán vyslal asi 20 tisíc Afghánců, z nichž některé přinutil pod hrozbou vězení.

Rusko zase dodalo 1200 Čečenců a „dobrovolníků“ z Ingušska. Tento trend bude mít přímý a trvalý dopad na syrskou společenskou strukturu, protože zvýší nedůvěru mezi obyvateli a ohrozí zbytky křehkých vazeb v zemi. Jedna studie syrské opozice z letošního dubna cituje zprávu Asadova ministerstva obrany, podle které Írán řídí až 90 tisíc Syřanů v místních milicích. Většinou je tvoří šíité z řad civilního obyvatelstva a dezertéři z vládní Syrské arabské armády.

Podpora odboje?

Syrský prezident podle Al-Džazíry vojenské dění v terénu neovládá. Írán proklamuje, že cílem jeho intervence v Sýrii je podpora odboje proti Izraeli a ochrana syrské suverenity. Rusko zase jako důvod udává boj proti západnímu imperialismu a terorismu. Intervence se ale proměnila v okupaci, ze které mají obě země politický a ekonomický prospěch.

Syrská armáda dobyla poslední baštu Islámského státu a vyhlásila vítězství

Číst článek

Když koncem loňského roku zničily Sýrie, Írán a Rusko Aleppo, získala za odměnu íránská firma Mabna mnohamilionové kontrakty na obnovu elektrické sítě ve městě. Už v letech 2014 a 2015 se objevily zprávy, že íránští podnikatelé skupují obchody a firmy v Damašku a Homsu i farmy a pozemky poblíž náboženských míst. Politické a vojenské zisky jsou důležité i pro Rusko. Jedna dohoda s Asadem dává Moskvě na padesát let k dispozici přístav a námořní základnu v Tartúsu a leteckou základnu Hmímím v Latákii.

Ruský prostředník

Asad před půldruhým rokem podepsal s Ruskem dohody týkající se infrastruktury v hodnotě jedné miliardy dolarů. Nejméně jedna ruská firma údajně získala smlouvy, které jí slibují pětadvacetiprocentní podíl na zisku z ropy na vrtech, které Rusové osvobodí a zajistí. Rusko je dnes navíc považováno za prostředníka ve všech záležitostech týkajících se Sýrie. Dokonce i státy, které jsou proti Asadovi, dnes sledují ruské signály o dalších krocích v zemi. A prezident Bašár Asad ztratil nejen vojenskou kontrolu nad svou zemí, ale i nad jejím hospodářstvím.

Írán a Rusko Asada dál využívají. Dokud bude poslušným tyranem a bude jim umožňovat, aby v Sýrii ovládaly své i syrské bojovníky, budou v jeho zemi dál realizovat svou vlastní agendu. A kdyby jim nemohl nabízet odměny, Teherán a Moskva si už vytvořily prostředí, ve kterém jeho přítomnost nepotřebují, zdůrazňuje Al-Džazíra.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách.

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme