Vláda Progresivního Slovenska je nepravděpodobná. ‚Pro mnohé strany je strašákem,‘ vysvětluje analytik
Po necelých čtyřech letech v opozici míří strana Smer Roberta Fica zpět k vládnutí na Slovensku. Podle politického analytika výzkumné agentury NMS Market Research Mikuláše Hanese je to i díky tomu, že jeho hlavní vyzyvatel Progresivní Slovensko (PS) je pro mnohé menší strany „strašákem“ i kvůli svým liberálním světonázorům, jak popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Na základě předvolebních průzkumů a modelů se dá očekávat, že o vítězství se v sobotních volbách poperou strany Smer a Progresivní Slovensko. Kdo má v tuto chvíli větší šanci volby vyhrát?
Situace mezi těmito dvěma stranami je poměrně vyrovnaná. Smer se už několik měsíců drží stabilně kolem hranice 20 procent, avšak podpora Progresivního Slovenska kontinuálně roste.
Důležité budou poslední volební modely a průzkumy, které můžou ukázat trendy z finální fáze kampaně. I představitelé Smeru si uvědomují, že výhru ještě nemají jistou, a dělají všechno pro to, aby na poslední chvíli přebrali voliče třeba straně Hlas.
Může do boje o první místo ještě reálně promluvit někdo jiný?
Reálně je to už boj mezi Smerem a PS. Preferenčně třetí Hlas má sice snahu o zdramatizování tohoto souboje, ale mnoho jeho podporovatelů ještě není definitivně rozhodnutých a vybírají si z vícero stran, včetně Smeru a PS. Proto bych považoval za velký úspěch Hlasu, pokud by nakonec skončil třeba druhý.
Mikuláš Hanes
Specialista na kvalitativní výzkum z agentury NMS Market Research. Pravidelně analyzuje výsledky předvolebních modelů publikované NMS.
Matovičův propadák
Co o slovenské politice říká, že se o vítězství perou dvě strany, které volby 2020 určitě musely brát jako svou velkou prohru? Smer tehdy získal jen 18,3 procenta hlasů a skončil v opozici, zatímco PS se v koalici se stranou Spolu do parlamentu o pár set hlasů vůbec nedostalo…
Ukazuje to na velké zklamání ve společnosti z vládnutí Igora Matoviče a únavu z krizí, kterými si Slovensko od roku 2020 prošlo.
Ani jedna z koaličních stran z jeho vlády nemá jistou účast v parlamentu a zklamaní voliči buď utíkají ke Smeru, který slibuje stabilitu a návrat ke klidné minulosti, anebo vkládají naděje do PS, které se snaží orientovat na budoucnost a slibuje modernizaci státu i společnosti.
Sám jste na to narazil. V minulých volbách získala tehdejší čtyřkoalice OĽaNO, SaS, Sme rodina a Za ľudí v parlamentu ústavní třípětinovou většinu. V současnosti ale mají preference na úrovni dohromady jen asi dvaceti procent a jak jste zmínil, žádná z nich nemá jistý vstup do parlamentu. Ať už volby dopadnou jakkoliv, vypadá to na totální propadák této vládní garnitury. Co k tomu vedlo a mají tyto strany šanci se poučit?
Tento masivní propad podpory má vícero příčin, které by se daly zařadit do dvou kategorií: externí a interní.
‚Osobní neslučitelnost‘ Matoviče se Sulíkem. Jak lídři slovenské pravice ničí další slovenskou vládu
Číst článek
Na jedné straně tu byly vnější faktory jako pandemie, energetická krize, válka na Ukrajině a s ní spojená inflace, které mohla jakákoliv vláda jen velmi těžko ovlivnit. Navíc vláda Igora Matoviče, která získala důvěru v parlamentu už během tvrdých protipandemických opatření, dostala stát v čele se zdravotnictvím od minulé vlády v poměrně špatném stavu.
Ale důležitější byly vnitřní příčiny a mezi nimi zejména nekompetence vládních politiků a komunikační chaos, který celé vládnutí provázel. Obojí má společného hlavního jmenovatele, kterým je Igor Matovič. Ten je pro velkou část občanů hlavním důvodem, pro který minulá vláda ztratila v jejich očích jakoukoliv kredibilitu.
Svůj podíl viny mají samozřejmě i ostatní koaliční partneři – Sme rodina a SaS. Sme rodina blokovala mnohé reformy, které měly vést k vypořádání se s kauzami minulých vlád a k obnově důvěry ve spravedlnost. Zároveň měli jejich nominanti mnohé korupční kauzy, které kazily étos protikorupční vlády.
SaS byla v rámci vlády nejčastějším kritikem Igora Matoviče, což vedlo k mnohým veřejným sporům a hádkám, hlavně mezi předsedou SaS Richardem Sulíkem jako ministrem hospodářství a Igorem Matovičem jako šéfem OĽaNO, nejprve premiérem, poté ministrem financí. Tyto veřejné hádky a osočování častokrát překryly i pozitivní změny, které dokázala bývalá vláda prosadit.
Fico opět premiérem?
Když se vrátíme k největším favoritům na vítězství. V analýze na iROZHLAS.cz jsme popsali možné povolební scénáře, přičemž to zatím vypadá, že výhodnější situaci pro skládání budoucí parlamentní většiny a tím i nové vlády bude mít spíš Robert Fico než lídr Progresivního Slovenska Michal Šimečka. Co by se ještě muselo stát, aby mělo PS větší šanci na parlamentní většinu než Smer?
Vláda vedená PS sice je teoreticky možná, ale její sestavení by nebylo jednoduché. Tento scénář by byl reálný, pokud by se PS podařilo vyhrát volby a do parlamentu by se dostali všichni jejich potenciální koaliční partneři.
Průvodce scénáři slovenských voleb. K premiérskému postu má blíž Fico než Šimečka, klíčový může být Hlas
Číst článek
Sestavení takové vlády by pomohlo také to, pokud by se do parlamentu nedostala aspoň jedna z dvojice stran Republika a SNS, které jsou přirozenými spojenci Smeru.
Potom je tu ještě faktor strany Hlas Petera Pellegriniho, který se musí rozhodnout, jestli bude vládnout se Smerem, od kterého se před třemi lety odštěpil, anebo dá přednost PS.
Z toho mi vyznívá, že je varianta vlády bez Smeru je velmi nepravděpodobná.
Kromě pozitivní souhry výsledků pro středopravé politické spektrum by bylo komplikované i sestavení samotné vlády a koaliční dohoda. Ostatně u tohoto typu stran je to vždy těžší než na sociálně-nacionalistickém spektru, kterému vládne Smer.
Silné PS je strašákem pro menší konzervativní strany, které se s ním rozcházejí v postojích na kulturně-etická témata typu registrovaného partnerství či potratů, progresivní pozice v těchto oblastech považují za extrémní. Takže i samotný fakt, že vláda bez Smeru by byla možná, nám nezaručuje, že by nakonec i mohla vzniknout.
Nasvědčuje něco tomu, že by se mohl Fico ve vládě rétoricky uklidnit, nebo bude pokračovat ve velmi vyhrocené předvolební rétorice a převede ji do činů?
Robert Fico je sice mistr politického pragmatismu, ale momentálně není jasné, jak se nakonec v případě účasti ve vládě zachová.
Na jedné straně uklidňuje investory a zahraničí, že jeho ostrá rétorika je důsledkem předvolebního boje a i v mediálních vystoupeních dává do popředí své proevropské kroky z minulosti – podpora vstupu do EU, do Schengenu nebo přijetí eura.
34:20
Fico je vůči EU pragmatik. Antibruselský tandem s Orbánem nevytvoří, předpovídá slovenský novinář
Číst článek
Na druhé straně může ale jeho pragmatismus vést k naplnění jeho předvolebních slibů, které komunikuje na sociálních sítích a předvolebních akcích. Tam mluví o tvrdém a rázném vypořádání se se všemi kritiky a oponenty, kteří by ohrožovali jeho pozici: od politiky, přes soudy a policii až po média a nevládní sektor.
Fico je v permanentní kampani už od roku 2021 a jsou vážné obavy, že po případném volebním úspěchu udělá maximum, aby se nezopakoval rok 2020 a aby si po vzoru maďarského premiéra Viktora Orbána upevnil postavení v zemi na delší období.
Klíčový Hlas
Třetí v preferencích je aktuálně Hlas Petera Pellegriniho. Politolog Grigorij Mesežnikov nedávno pro slovenské HN zmínil, že čím slabší vyjde z voleb Hlas, tím spíše půjde se Smerem. Souhlasil byste s touto tezí?
Hlas vznikl jako premiérská strana a bez silného mandátu od voličů jí hrozí rozštěpení a návrat části jejích představitelů do Smeru.
Před nadcházejícími volbami se sice snažili od Smeru výrazněji distancovat, ale to jim přineslo jen pokles popularity a pád na aktuální třetí místo.
Lídr Hlasu Peter Pellegrini sice nazval Fica mužem minulosti a odmítl společnou účast ve vládě, ve hře je ale více variant povolebního uspořádání, které by znamenaly společné vládnutí Smeru a Hlasu. I z průzkumů vyplývá, že většina voličů Hlasu si přeje spíš vládnutí se Smerem než spolupráci s Progresivním Slovenskem.
Jednou z variant povolební spolupráce Smeru a Hlasu je, že by Fico netrval na pozici premiéra pro svou osobu a místo by přepustil Pellegrinimu. Pravděpodobnost tohoto scénáře nejspíš klesá s padajícími preferencemi Hlasu, že?
Ano, tato varianta bude záležet hlavně na volebním výsledku Hlasu. Pokud bude mít okolo 15 procent, může mít Pellegrini silnější vyjednávací pozici – ať už vůči Šimečkovi, nebo Ficovi.
4:17
Kdo stojí za lídry slovenských stran? Radikál Blaha, ‚napravený‘ rasista Mazurek i ‚ex-Smeráci‘ v Hlasu
Číst článek
Takovou nabídku by mu mohl dát hlavně Fico, protože už si podobný model vyzkoušeli během let 2018–2020, kdy Fico z vlády odešel po vraždě Jána Kuciaka. Takové fungování ale vyústilo v jejich velké osobní spory a po volbách i ke zmíněnému rozpadu Smeru.
V některých povolebních scénářích se Pellegrinimu může otevřít prostor k návratu do čela vlády, jinak je to ale šance poměrně malá, hlavně v případě koalice s PS, které by svým voličům jen těžko vysvětlovalo, že na takový krok přistoupilo.
Do jaké míry Pellegrini svou stranu ovládá? Mezi politiky, kteří s ním ze Smeru do Hlasu odešli, jsou třeba i Denisa Saková nebo Erik Tomáš, kteří v poslední době nevynechají příležitosti, aby se o Ficovi a Smeru vyjadřovali vlídně a už si otevřeně malují povolební spolupráci.
To je jedna z klíčových otázek, na kterou zatím nemáme jasnou odpověď. Hlas ještě neprošel žádnými velkými volbami, které by poodhalily vnitrostranickou dynamiku a ukázaly, do jaké míry je Pellegrini uvnitř partaje autoritou.
Mnozí členové Hlasu se sice v kuloárech vyjadřují ve prospěch vládnutí se Smerem, Pellegrini by ale rád skládal vládu bez Fica a ideálně i bez Smeru. Až po volbách se ale dozvíme, jestli ho bude zbytek strany respektovat, anebo ho jeho spolustraníci „převálcují“. I v tomto případě bude opět rozhodující volební výsledek Hlasu, jehož podpora do velké míry stojí právě na osobě jeho předsedy.
