Hladovka až do konce. ‚Smrt Olega Sencova by zostudila Rusko,‘ bije ruská inteligence na poplach
Ukrajinský filmový režisér a politický vězeň Oleg Sencov, zatčený na Krymu a odsouzený v Rusku na 20 let za „organizaci teroristické skupiny“, zahájil ve vězení ve městě Labytnangi na západní Sibiři časově neomezenou hladovku, kterou drží již dvanáctý den. „Jedinou podmínkou jejího přerušení je propuštění všech ukrajinských politických vězňů, kteří se nacházejí na území Ruska,“ oznámil Moskvou vězněný režisér.
S otevřeným prohlášením, adresovaným účastníkům Petrohradského ekonomického fóra, na Sencovovu podporu vystoupily Petrohradský PEN Klub, Asociace Svobodné slovo a Svobodná historická společnost, uvádí na svých stránkách Rádio Svoboda.
Olegovu rodinu ničí ruská hra na spravedlnost. Jako za Stalina, říká filmař o svém hrdinovi Sencovovi
Číst článek
„Lidé, kteří Sencova znají, vědí, že půjde až do konce. Požadujeme, aby byl předán do své vlasti – na Ukrajinu. Smrt Olega Sencova by zostudila Rusko a navždy by pošpinila ty, kdo ho mohli zachránit a neučinili tak,“ uvádějí autoři výzvy.
Mezi signatáři jsou spisovatelé Světlana Alexijevičová, Ljudmila Ulická, Marietta Čudakovová či Vladimir Vojnovič, básník Sergej Gandlevskij, novinář Sergej Parchomenko, historik Nikita Sokolov a stovky dalších představitelů ruské inteligence. S výzvou vystoupit na podporu Olega Sencova a požadovat po Rusku jeho okamžité propuštění se na všechny své členy obrátil také Mezinárodní PEN Klub.
Akt zoufalství
Den po vyhlášení hladovky navštívil filmaře ve vězení jeho advokát Dmitrij Dinze, který na tiskové konferenci v Kyjevě označil hladovku za „akt zoufalství“. Sencov přes něj předal veřejnosti prohlášení se svými požadavky.
„Já, Oleg Sencov, občan Ukrajiny nezákonně odsouzený ruským soudem, zahajuji 14. května 2018 časově neomezenou hladovku. Jedinou podmínkou jejího přerušení je propuštění všech ukrajinských politických vězňů, kteří se nacházejí na území Ruska,“ vzkázal režisér.
Podle opozičního politika a bývalého politického vězně Sergeje Udalcova, který také několikrát držel hladovku, je to nejkrajnější způsob, jak dát vědět o porušování svých práv za mřížemi a zasluhuje si jen uznání.
„Navíc je to vždy velké riziko: ani zdravý člověk nemá jistotu, jak se v takové situaci bude chovat jeho organismus,“ cituje Udalcova Rádio Svoboda.
Udalcov na základě svých zkušeností říká, že jen o vodě se dá hladovka držet až dva měsíce. Běžné vězeňské hladovky ale obvykle příliš dlouho netrvají. Vězeňská správa se snaží prekérní situaci rychle vyřešit a obvykle vyjde vězňům vstříc. Politická rozhodnutí se však podle něj přijímají na jiné úrovni. Sencovova hladovka a pozornost, kterou na sebe strhává, se může stát rozbuškou a posunout věci dopředu, domnívá se Udalcov.
'Nenechají ho zemřít, ale...'
K hladovce Olega Sencova se chce připojit také Alexandr Kolčenko, který s ním byl v jednom procesu odsouzen na deset let. V dopise z vězení uvádí, že hladovka může být jako prostředek obrany efektivní pouze v případě, že si stát váží své reputace. V případě Sencova může podle něj Rusko hladovku ignorovat.
„Nenechají ho zemřít, ale mohou ho násilím krmit nebo zavřít na psychiatrii. Od hladovky ho odrazovat nebudu. Vím, že je neústupný a své rozhodnutí nezmění,“ podotýká Kolčenko.
V úterý proběhla v Kyjevě demonstrace na Sencovovu podporu. Její účastníci vyzvali vládu, aby zvýšila úsilí o propuštění Ukrajinců odsouzených z politických důvodů v Rusku a na Krymu. Podle koordinátora Výboru solidarity s krymskými rukojmími Maxima Butkeviče akci nesvolaly žádné organizace. Jen se prý sešla skupina iniciativních občanů, kteří se dozvěděli o Sencovově hladovce a chtějí ho podpořit.
„Takové iniciativy začínají vznikat v lidskoprávních, uměleckých a občanských kruzích. Žádají také propuštění politického vězně Vladimira Balucha, který drží hladovku již druhý měsíc, a dalších ukrajinských politických vězňů,“ vysvětluje Butkevič.
Otevřený dopis na podporu Sencova vznikl také u nás v Česku:
Ať se vrátí živý
Krymsko-tatarský předák a bývalý politický vězeň Mustafa Džemilev politické vězně Olega Sencova a Vladimira Balucha nicméně vyzval, aby hladovku ukončili.
„Vážím si toho, že hladovku zahájili a po určitou dobu ji drželi, protože to mobilizovalo společnost. Hladovky mají ale smysl pouze v případě, když na sebe strhnou dostatečnou pozornost široké veřejnosti. Když jsem před pěti dny mluvil s Vladimirem Baluchem, řekl jsem mu, že jsem na něj hrdý, ale že se musí z vězení vrátit živý. Rusko není země, kde by mohl spoléhat na humánnost,“ vyjadřuje skepsi Džamilev.
Více než 300 dní trvající hladovka, kterou Mustafa Džemilev držel během jednoho ze svých trestů v sovětském období, je dodnes považována za nejdelší v dějinách. Získala obrovský světový ohlas a umožnila přenést debatu o perzekucích krymských Tatarů na vysokou politickou úroveň, připomíná Rádio Svoboda.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
