Dialog němého s hluchým, prohlásil ministr Lavrov po jednání se šéfkou britské diplomacie Trussovou
Rusko má na výběr pokračovat v diplomatických jednáních, nebo v agresivním hromadění vojska u hranic Ukrajiny, řekla šéfka britské diplomacie Liz Trussová po jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Moskvě. Rusko má podle diplomatky ještě čas ukončit svou agresi vůči Ukrajině, která podle ní podkopává mezinárodní postavení země a posiluje odhodlání a jednotu NATO. Lavrov vzápětí uvedl, že Rusko upřednostňuje diplomatické řešení.
Lavrov čtvrteční rozhovor se svou britskou kolegyní ale označil za dialog „němého s hluchým“, setkání jej prý zklamalo.
4:16
Ukrajinská armáda se připravuje na možný ruský útok, na východě je ale už v pohotovosti osm let
Číst článek
„Agrese ze strany ruské vlády a pokusy o přeměnu minulosti vážně podkopávají mezinárodní postavení Ruska. Tyto činy mají ve skutečnosti za následek posílení odhodlání NATO a odklon ukrajinského lidu od Ruska,“ řekla Trussová na tiskové konferenci v Moskvě.
Podle Lavrova ruská strana opakovaně a podrobně vysvětlovala svůj postoj a uvedla argumenty, které dokazují neopodstatněnost obav z invaze na Ukrajinu. Rusko nikomu nevyhrožuje a Západ postoje Moskvy nevnímá nebo je ignoruje, uvedl Lavrov.
Kritizoval také snahu Evropské unie vydat společný dokument, ve kterém se skryjí nuance jednotlivých národních postojů.
Po slovech činy
Lavrov potvrdil, že Moskva dostala oficiální odpověď Evropské unie na své požadavky. Mezi ně patří také příslib NATO, že mezi své členy nepřijme Ukrajinu. Moskva ukrajinské členství v obranné alianci považuje za ohrožení vlastní bezpečnosti, Západ naopak zdůrazňuje právo každé suverénní země na výběr spojenců.
Moskva nemá podle velvyslance v plánu invazi na Ukrajinu. Varoval ale před vyprovokováním Ruska
Číst článek
„Kolektivní reakce Evropské unie na ruské bezpečnostní návrhy by vedla ke ztroskotání rozhovorů,“ varoval Lavrov.
Trussovou prý Lavrov ujistil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Ukrajinu. Po slovech však podle ní ještě musí následovat činy, podotkla Britka.
„Nevidím žádný jiný důvod, proč by mělo být na ukrajinských hranicích rozmístěno 100 000 vojáků, kromě toho, že ohrožují Ukrajinu. Pokud to Rusko myslí s diplomacií vážně, musí tyto vojáky přesunout a upustit od vyhrožování,“ řekla Trussová.
‚Politováníhodný požadavek‘
Lavrov britský požadavek na stažení vojsk označil za „politováníhodný“. Kterákoliv suverénní vláda na světě má podle něj právo pořádat si vojenská cvičení v rozsahu a délce, jaké uzná za vhodné. Ruská vojska se po ukončení cvičení, stejně jako vždy, vrátí na svou základnu, dodal Lavrov.
Británie se chce za každou cenu vyhnout konfliktu, podotkla Trussová.
Analytik Smetana: Rusko si svazuje ruce. Invaze je nyní nejpravděpodobnější, příští týdny rozhodnou
Číst článek
Britská diplomacie ve čtvrtek odpoledne předloží parlamentu novou legislativu o sankcích vůči Rusku, uvedla agentura Reuters.
„Předkládáme legislativu, která rozšíří kritéria pro určení sankčního režimu vůči Rusku. Jako ministr pro Evropu jsem podepsal legislativu, kterou předložíme parlamentu a která by měla vstoupit v platnost dnes odpoledne,“ uvedl James Cleverly před zákonodárci.
Britsko-ruská jednání se odehrávají v době, kdy se západní představitelé snaží zmírnit bezpečnostní krizi kolem Ukrajiny. Rusko na svém území u ukrajinských hranic shromáždilo zhruba 100 000 vojáků a další vyslalo do Běloruska na ve čtvrtek zahájené společné cvičení.
Rusko tvrdí, že vojáky přesouvá kvůli armádním cvičením, a prohlašuje, že má obavy o vlastní bezpečnost.
