Macronovy diplomatické kličky nevyšly, přesto může z rusko-ukrajinské krize vytěžit. ‚Aspoň se snažil‘
Prezidentské volby, francouzské předsednictví, vlastnictví jaderných zbraní a přesvědčení o speciálním vztahu s Ruskem. To jsou faktory, které měly Emmanuela Macrona opravňovat k tomu, aby se stavěl do role mediátora rusko-ukrajinské krize, která v posledních týdnech nebývale eskaluje. „Samozřejmě že to ale nevyšlo. Karty byly pravděpodobně předem rozdané,“ vyjádřil pro server iROZHLAS.cz skepsi expert na francouzskou politiku David Emler.
Začátkem týdne se mluvilo o bližším kroku k diplomatickému řešení současné krize ve východní Evropě. Francouzský prezident Macron měl přimět americké i ruské protějšky ke společnému summitu.
Kvůli krizi na Ukrajině domlouvá Macron summit Bidena s Putinem. Kyjev iniciativu vítá
Číst článek
V pondělí večer však vystoupil prezident Vladimir Putin s projevem, ve kterém svým výkladem historie ospravedlňoval, proč by Ukrajina měla být součástí Ruska. Poté uznal samostatnost povstaleckých regionů Doněcka, Luhanska a do oblastí vyslal ruskou armádu „mírových vojsk“.
Tento krok vyvolal v Evropě vlnu pozdvižení. Po prvotních výrocích o „hrubém porušování mezinárodního řádu“ a „narušení nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny“ unijní představitelé přikročili k jednání o údajně tvrdých sankcích.
Zdá se, že hodiny telefonátů i osobních schůzek, které inicioval francouzský prezident Macron, přišly nakonec vniveč. Podle experta na francouzskou politiku Davida Emlera to však není vhodné titulovat jako Macronovo selhání. „Je jednoznačné, že se snaží už jen z titulu předsednické země působit v této oblasti. Zároveň je jasné, že je to jeho osobní politická ambice kvůli francouzským volbám,“ komentoval pro server iROZHLAS.cz.
Prezidentská kampaň
Výsledky volebního průzkumu zveřejněného začátkem týdne ukazovaly, že Macronovi stoupají preference. Jako jediný z možných kandidátů, který by mohl stát v čele Francie, získal pár procentních hlasů. Naopak všichni jeho konkurenti ztratili.
O dopadech rusko-ukrajinské krize na dubnové volby začala okamžitě spekulovat francouzská média. Emler z Karlovy Univerzity připustil, že Macronova angažovanost v konfliktu vliv na výsledky jistě má. „Kdo by nebyl potěšen tím, že jeho hlava státu je na titulních stranách všech světových médií,“ poznamenal.
Specialista na politickou komunikaci Philippe Moreau-Chevrolet se však podle agentury AFP domnívá, že politické riziko je pro Macrona nízké. „Ať už se stane v této fázi krize cokoliv, bude ve středu pozornosti médií. Budou mu připsány body za to, že se aspoň snažil,“ vyjádřil se.
Macron každopádně oficiálně kandidaturu ještě neoznámil. Koncem ledna se v rozhovoru pro deník La Voix Du Nord dokonce nechal slyšet, že dokud bude řešit rusko-ukrajinskou krizi, necítí se povolaný cokoliv oznamovat. Přesto je dlouhodobým favoritem, podotýká list The New York Times.
Ospravedlnění pozice
Francie se snaží hrát „diplomatickou extraligu“. Jako jediný stát v Evropské unii disponuje křeslem v Radě bezpečnosti OSN a jadernými zbraněmi – což je podle Emlera důvod, proč představuje vůdčí sílu na kontinentu. „Nicméně není to na úrovni Spojených států, Ruska nebo Číny,“ upozornil.
Cestami do Moskvy a Kyjeva se snažil ze své diplomatické síly Macron vytěžit co možná nejvíce. „Samozřejmě že to ale nevyšlo. Karty byly pravděpodobně předem rozdané. Ukazuje se, že ze strany putinovského Ruska je to minimálně měsíce, ne-li roky plánovaný průběh strategie, jak oživit ideu Sovětského svazu a revidovat výsledek studené války,“ přemítal pro iROZHLAS.cz.
Macron jako mediátor ukrajinské krize? Francouzský prezident poletí nejprve do Moskvy, pak do Kyjeva
Číst článek
Podle Emlera se Macron také snaží získat na misce francouzsko-německých vah ohledně pozice při vyjednávání s Ruskem. Jeho ambicí mohla být tendence vyrovnat se někdejší kancléřce Angele Merkelové, která při dřívějších eskalacích konfliktu hrála prim.
„Obzvlášť v situaci, kdy se mluví o tom, že v Německu mají neviditelného kancléře,“ narážel akademik z Institutu mezinárodních studií na pozici Olafa Scholze. Kromě slabé pozice lídra má podle něj země „máslo na hlavě“ v podobě projektu Nord Stream 2. Přestože se němečtí zástupci v úterý rozhodli od jeho zprovoznění ustoupit, už jen jeho vyjednávání představovalo diplomatickou zátěž.
Rusofilie, ameriko-anglofobie
Naopak Francie může těžit z historicky dobrých vztahů s Ruskem. Tradice se táhne již řadu století, provázanost vzájemné kultury lze pozorovat od 18. století. „Ve Francii existuje rusofilství, a naopak tam má významné zastoupení amerikanofobie či skepticismus vůči všemu anglicky hovořícímu. Zvláštní vazby na Rusko tam byly vždy. Pozorovat jsme je mohli v 18. století, dále u komunistických intelektuálů,“ připomněl Emler.
Macron ovšem narazil. Sice při svém nástupu do Elysejského paláce hovořil o budování lepších vztahů s Ruskem, nesetkal se s přijetím této politiky v Kremlu.
„Pokud se bavíme o sousedské nebo expanzivní politice (typu separatistických republik –pozn. red.) v jeho nejbližším perimetru, tak tam Francie opravdu moc nezmůže,“ dokreslil situaci akademik.
Russia is thinking of “recognition” of “LPR/DPR” within the boundaries not of the occupied territory, but of entire Luhansk & Donetsk regions. This would expand the aggression to the entire Donbas. On the map you see the occupied territory & the whole regions marked with 🇺🇦
08:33 – 22. 02. 2022
V obdobné situaci se však Francie ocitla už před lety. Když v roce 2008 předsedala Radě EU a někdejší prezident Nicolas Sarkozy musel řešit rusko-gruzínskou krizi.
Ani tehdy se francouzskému prezidentovi nepodařilo sehrát roli zcela úspěšného mediátora a urovnat spor. Sarkozy sice vyjednal mírovou smlouvu, která vedla ke stažení ruských vojáků, Moskva ale uznala nezávislost Jižní Osetie i Abcházie a od té doby má na obou územích vojáky.
Evropská unie uvalí sankce na ruské představitele a banky. Maďarsko je zdrženlivé
Číst článek
Dopady pro Evropu
Otázkou nyní je, zda bude stejná paralela i v případě rusko-ukrajinské krize. „Pokud Putin dosáhl svého, že si uřízl kus východní Ukrajiny a zůstane tam, tak se toho asi moc nezmění. V případě, že by mělo dojít na dalekosáhlejší akce, můžeme očekávat restrukturalizace na světové úrovni,“ komentoval pro iROZHLAS.cz Emler.
Němci podle něj mají „kostlivce ve skříni“ v podobě obchodů, a především Nord Streamu. Francie by se naopak z toho mohla snažit těžit. Důsledky by však pocítila také. A v první řadě by je mohl zaznamenat současný prezident v podobě šancí na možné znovuzvolení.
Z vyjádření evropských politiků je zřejmě, že EU přijme sankce, které se dotknou nejen Ruska, ale také tuzemských obyvatel. „Stejně si myslím, že ve výsledku Rusko tahá za kratší konec lana, když se podíváte na ruskou ekonomiku. Jediné, co má je plyn a zbraně, tak tím chřestí,“ uzavírá akademik.
