Nemocnice jako ohniska nákazy v Rusku. Lékaři mají zákaz podstoupit testy, o pacienty pečují i ti s covid-19
Epidemie koronaviru v Rusku nabírá na síle, hlavním problémem zůstávají nemocnice, které se stávají častými ohnisky nákazy. Ruští lékaři upozorňují na nedostatek ochranných prostředků i příkazy z vedení, aby zdravotníci nebyli testováni a nemocnice tak nepřicházely o personál. Tamní média informovala o případech tří zdravotníků, kteří po stížnostech za záhadných okolností vypadli z okna. Dva zemřeli, třetí je v kritickém stavu.
Počty nových případů s covid-19 v Rusku strmě rostou – už dva dny po sobě denní přírůstek nově nakažených koronavirem překročil desetitisícovou hranici, celkem tak Ruská federace eviduje bezmála 150 000 lidí s covid-19 a po Spojených státech je zemí s nejvyšším denním přírůstkem nakažených ve světě.
Skutečný počet lidí s koronavirem je v Rusku vyšší, lidé mají strach hlavně o práci, říká ruský novinář
Číst článek
Na rapidně zhoršujících se statistikách se ve velké míře podepisuje hlavně situace v některých tamních nemocnicích, které se stále častěji stávají ohniskem nákazy.
S problémem šíření koronaviru ve zdravotnických zařízeních se potýkají i další země, v Rusku je ale situace natolik vážná, že kvůli tomu dvě desítky nemocnic skončily v karanténě.
„V některých regionech se nemocnice staly ložiskem šíření koronaviru, v současnosti se proto celá tato zařízení nacházejí v karanténě – jde také o některé nemocnice v Petrohradu. Tyto ‚nemocniční klastry‘, kdy pacient infikuje lékaře a může nakazit další pacienty, to je velký problém. A jejich počet neustále roste,“ řekl minulý týden v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ruský novinář z nezávislého zpravodajského portálu MediaZona Jegor Skovoroda.
Na problém koncem minulého týdne upozornila rovněž americká CNN, která citovala epidemiologa ruského státního úřadu Rospotrebnadzor Alexandera Gorelova. Ten na nedávném zasedání svolaném prezidentem Vladimirem Putinem uvedl, že z 285 hlavních ohnisek nákazy v zemi tvoří 64 procent právě nemocnice.
Jak ale podotýkají CNN i Skovoroda, statistiky o počtu nakažených pracovníků ve zdravotnictví chybí. „Úřady samostatně nepočítají nakažené a zemřelé lékaře, přestože význam takovýchto dat je zcela zřejmý,“ dodal ruský novinář pro iROZHLAS.cz.
Léčí i s nákazou
Jedním z příkladů ruských „nemocničních klastrů“ je podle CNN i Institut traumatologie a ortopedie R.R. Vredena v Petrohradu, který kvůli šíření nákazy skončil – spolu se zhruba pětistovkou zdravotníků a pacientů – začátkem dubna v celkové karanténě.
Ruský premiér Mišustin se nakazil koronavirem, vládu přebírá místopředseda Belousov
Číst článek
„Kašlu, bolí mě na hrudníku, ale není nikdo, kdo by se na to podíval… Nepřišel nikdo, kdo by nás prohlédl,“ stěžovala si jedna ze zdravotnic petrohradské kliniky na videu, které koncem dubna zveřejnila na YouTube.
Další dva zaměstnanci pod podmínkou anonymity uvedli, že nemají dostatek ochranného vybavení proti šíření koronaviru a řada tamních pracovníků, kteří byli testováni, své výsledky do rukou vůbec nedostala. Snímky plic podle nich ale naznačují nákazu onemocněním covid-19.
Jak jeden z nich uvedl pro CNN, zhruba 80 jeho kolegů je nemocných, musí se ale dál starat o pacienty. „Někteří nakažení s vážným průběhem nemoci byli převezeni do jiných nemocnic, aby dostali odpovídající péči. Ti, kteří museli zůstat, jsou na pokraji zhroucení,“ vylíčila zdravotnice na videu.
Podobných případů je v Rusku víc. Televize CNN podotýká, že v některých nemocnicích postrádají i speciální oddělení, díky kterým by bylo možné oddělit nakažené od zbytku pacientů, a zdravotníkům často chybí potřebné ochranné vybavení.
Nedostatek roušek, obleků a dalších pomůcek pro zdravotní personál přiměl k rezignaci také Marianu Zamjatinovou, lékařku z kardiologie jedné z petrohradských nemocnic. Podle jejího svědectví, jež zveřejnilo Rádio Svobodná Evropa, nedostala od nemocnice respirátory ani ochranné obleky, vybavit se proto musela sama.
„Můj muž mi koupil tuhle masku (na sváření) a to je jediná ochrana, kterou jsem měla,“ popsala lékařka s tím, že jí přátelé koupili také průmyslové respirátory. Poté, co si opakovaně stěžovala u vedení nemocnice, dostala alespoň ochranné obleky, i přesto z práce odešla. Zdravotníci, u kterých se nákaza koronavirem potvrdila, totiž dál chodili do práce.
Nakažení lékaři záchranek
Objevují se navíc informace, že některé nemocnice v Rusku přestávají testovat na koronavirus své zaměstnance, aby tak nepřicházely o pracovní sílu. Pozitivní test totiž znamená karanténu nejen pro nakaženého zdravotníka, ale i většinu jeho kolegů. Podle CNN na to upozorňuje Andrej Konoval – šéf ruské skupiny Akce, která sdružuje pracovníky ve zdravotnictví.
Epidemie sílí, Lukašenko ale nekoná. Lidé mají strach, nemohou situaci pochopit, říká Běloruska v Česku
Číst článek
„V poslední době vidíme stále víc případů, kdy zaměstnavatel záměrně odmítne testovat své zaměstnance, aby tak skryl skutečný stav,“ řekl Konoval. S nedostatkem personálu se přitom potýká řada ambulancí v Rusku už nyní – problém se týká zejména zdravotníků a řidičů sanitek, kteří nakažené s horším průběhem nemoci přivážejí do nemocnic.
„Mám opravdu velký strach. Zrovna dneska byl jeden z našich řidičů připojen na dýchací přístroj,“ svěřil se podle serveru The Moscow Times 49letý řidič sanitky z města Krasnogorsk nedaleko Moskvy.
Vysoké procento nakažených mezi zdravotníky, kteří tvoří posádky sanitek, je dáno nejen nedostatkem ochranných pomůcek, ale také tím, že s nakaženými pacienty mnohdy jezdí od jedné nemocnice ke druhé.
„Minulý týden jsme vezli pacienta s oboustranným zápalem plic do nemocnice ve městě Železnodorožnyj. Neměli tam ale žádné volné místo, tak jsme ho vzali do města Klin, ani tam ale nebyl jediný volný pokoj… Po 15 hodinách jsme přivezli pacienta zpátky domů, druhý den jsme s ním jeli znovu,“ popsala zdravotnice Ruzana Kirakosjanová, podle níž na jejich záchrance zbyly ze sedmi týmů o dvou lékařích a jednom řidiči už jen necelé tři.
Záhadná úmrtí zdravotníků
Na nedostatek ochranných pomůcek i podmínky v ruských nemocnicích si koncem dubna stěžoval také lékař Alexandr Šulepov z města Voroněž, které leží nedaleko ukrajinských hranic. Na videu, které natočil spolu se svým kolegou, varuje, že jsou oba nuceni chodit do práce, přestože u nich testy potvrdily nákazu koronavirem.
‚Vláda ví, kde žijete.‘ Ruští novináři upozorňující na problémy v dobách epidemie čelí zastrašování
Číst článek
O tři dny později zveřejnil další video, v němž se omluvil za své prvotní „emotivní“ tvrzení a uvedl, že je s onemocněním covid-19 léčen v tamní nemocnici. O víkendu nicméně regionální média, na které odkazuje The Moscow Times, informovala o tom, že Šulepov vypadl z okna svého nemocničního pokoje. Pád mu způsobil frakturu lebky a v současnosti leží v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče.
Podle ruských médií není Šulepovův případ první. V minulých týdnech za záhadných okolností vypadly z okna i dvě zdravotnice, které si stěžovaly na poměry v ruských nemocnicích v době koronavirové pandemie.
První se stala Natalia Lebeděvová, jež vedla pohotovost ve Hvězdném městečku a která se covid-19 sama nakazila. Koncem dubna vypadla ze šestého patra jedné z moskevských klinik, kde se s koronavirem léčila. Podle jejích kolegů mohlo jít o sebevraždu – stala se totiž terčem kritiky za to, že nakazila své podřízené, napsal server Rádia Svobodná Evropa.
Za záhadných okolností nicméně na konci dubna vypadla z okna své kanceláře také Jelena Nepomnjaščaja – lékařka z nemocnice pro válečné veterány v sibiřském městě Krasnojarsk, která se stala také jednou z nakažených v řadách zdravotního personálu. V pátek 1. května, tedy týden po pádu z pátého patra, Nepomnjaščaja zemřela.
Stav Šulepova se zatím nelepší. Jeho kolega, který spolu s ním natočil video kritizující poměry v nemocnici, je podle Moscow Times stíhán z šíření „falešných zpráv“ o koronaviru. Hrozí mu za to až pět let ve vězení.
