Skutečný počet lidí s koronavirem je v Rusku vyšší, lidé mají strach hlavně o práci, říká ruský novinář
„Nepřiměřené zákazy zavedené v rámci karantény a nedostatečná pomoc v tíživé ekonomické situaci lidi hodně ovlivňuje a frustruje,“ říká ruský novinář z nezávislého zpravodajského portálu MediaZona Egor Skovoroda, který v rozhovoru pro iROZHLAS.cz popisuje dopady koronavirové epidemie na obyvatele Ruska. Následky přitom pociťuje i vláda v Kremlu, pro kterou je hospodářská krize spojená s poklesem cen ropy „dost nebezpečná“, míní Skovoroda.
Více než polovina všech lidí nakažených koronavirem, které evidují ruské úřady, pochází z Moskvy, kde žijete i vy osobně. Jak v současnosti vypadá život ve městě?
Ano, já žiju a pracuju v Moskvě, kde je v porovnání se zbytkem země mnohem víc nakažených. Proto tady taky formálně platí přísnější karanténní opatření než na mnoha jiných místech, to ale neznamená, že by ulice byly prázdné. Stále se po ulicích pohybuje spousta lidí, ale je to asi dvakrát nebo třikrát méně než před karanténou.
V Rusku strmě roste počet nakažených. ‚Ocitneme se v situaci, jako je v New Yorku,‘ varuje lékař
Číst článek
I na silnicích je méně aut a také ve veřejné dopravě je poměrně pusto. Myslím, že velký vliv na to mají takzvané „digitální propustky“, které zavedly moskevské úřady (metropole jako v prvním ze 85 ruských regionů nařídila zákaz vycházení s výjimkou nejnutnějších pochůzek a od 15. dubna zavedla také systém propustek pro cestování po městě, kdy policie kontroluje číselné kódy propustek – pozn. red.). Právě ve veřejné dopravě totiž policie často pokutuje lidi, kteří propustku nemají. Naopak se zdá, že lidi na ulici spíš nezastavuje, i když se objevily i případy neadekvátního a někdy poměrně hrubého chování policistů.
Jak se situace kolem koronaviru dotýká práce ruských žurnalistů? Například Rádio Svobodná Evropa uvádí, že novináři píšící o problémech spojených s krizí „často chodí po tenkém laně“. Jak těžké je z vašeho pohledu pro novináře v Rusku pokrývat současnou krizi?
Neřekl bych, že by byla práce za současných okolností složitější než dřív. Novináři mají z karanténních pravidel výjimku, nemají tedy zakázané se v rámci své práce svobodně pohybovat. Jsou tu ale problémy s vládními úřady, které se snaží bojovat proti „falešným zprávám“, pokud jde o správní a trestní záležitosti karantény – obvykle jde o určité nevěrohodné a panické příspěvky na sociálních sítích. Většinou se to tedy týká obyčejných lidí, kteří sdílí drby a jiné výmysly. Někde se ale tento mechanismus začíná uplatňovat i proti aktivistům a samotným novinářům. To je ale spíš výjimka.
Spor o Koněva: Moskvě nejde jen o historii, chce podpořit proruskou scénu v Česku, říká zpravodajka
Číst článek
Ilustrativním příkladem je článek o situaci kolem epidemie v Čečensku, který publikovala Novaja Gazeta a který byl na nátlak prokuratury odstraněn. Novinářce Jeleně Milašinové přitom přímo vyhrožoval samotný šéf Čečenska Ramzan Kadyrov, nebylo to ale poprvé (článek upozorňoval na nedostatek ochranných pomůcek pro zdravotníky v Čečensku a také na hromadné zadržování lidí, kteří údajně porušili přísná karanténní opatření, po výhrůžkách Kadyrova ruský regulátor médií a internetu Roskomnadzor nařídil text smazat – pozn. red.).
V Rusku obecně platí, že úředníci nejsou dostatečně otevření a neposkytují novinářům všechny potřebné informace spojené s koronavirem. Neřekl bych ale, že by se tato snaha zakrývat některé věci v době pandemie nějak lišila od toho, co úřady dělaly už předtím.
„Nemocničních klastrů“ přibývá
Co do počtu nakažených Rusko v pondělí překonalo Čínu, kde epidemie na konci loňského roku propukla. V současnosti tak ruské úřady evidují téměř 100 tisíc nakažených. Nakolik pravdivá se vám čísla uváděná vládou jeví?
Nemyslím si, že by vláda jako celek skrývala počty nakažených pacientů nebo něco takového, i když v jednotlivých regionech je samozřejmě možné, že se takové případy objevují.
Je tu ale několik problémů – otázky vyvolává samozřejmě kvalita testů na koronavirus a také to, zda jsou správně prováděny. To pak vede k tomu, že nákaza koronavirem může být odhalena příliš pozdě nebo dokonce vůbec. Oficiální statistiky zjevně neukazují reálný počet – někde kvůli obecnému nepořádku, někde kvůli tomu, že se výsledky objevují pozdě a podobně.
Epidemie sílí, Lukašenko ale nekoná. Lidé mají strach, nemohou situaci pochopit, říká Běloruska v Česku
Číst článek
Skutečný počet nemocných a zemřelých je tedy zjevně vyšší, než uvádějí oficiální čísla, ale je těžké říct o kolik. Testují se jen lidé se zjevnými příznaky, takže ti, kteří nejdou k lékaři nebo jsou bez příznaků, se do statistik určitě nedostanou. Je ale otázka, jak jsou vedeny jiné statistiky a kdo se do nich počítá. Zdá se, že Čína eviduje jen nakažené v nemocnicích, zatímco Rusko tvrdí, že započítává všechny pozitivní testy.
Jaká je situace v ruských nemocnicích? Mají zdravotníci dostatek ochranného vybavení proti koronaviru?
To hodně záleží na regionu. Moskva je mnohem bohatší než kterékoliv jiné město v Rusku, situace je zde proto víceméně dobrá. Lékaři v jiných provinciích ale neustále upozorňují na nedostatek kvalitních ochranných prostředků. V některých regionech se navíc nemocnice staly ložiskem šíření koronaviru, v současnosti se proto celá tato zařízení nacházejí v karanténě – jde také o některé nemocnice v Petrohradu. Tyto „nemocniční klastry“, kdy pacient infikuje lékaře a může nakazit další pacienty, to je velký problém. A jejich počet neustále roste.
To zároveň souvisí s dalším nedostatkem oficiálních statistik – úřady samostatně nepočítají nakažené a zemřelé lékaře, přestože význam takovýchto dat je zcela zřejmý.
Přichází o práci, pomoc ale chybí
Jak obyvatelé Ruska reagují na zavedená opatření? Mají lidé případně obavy z dopadů těchto opatření na ekonomiku a jejich živobytí?
Karanténní opatření se v různých regionech velice liší a lidé nejsou příliš ochotní je dodržovat, víceméně je ale respektují. Mnohem více jsou ale lidé znepokojeni tím, že kvůli karanténě mohou přijít o práci a příjem – mnoho z nich už o ni přišlo – a nevidí přitom žádnou znatelnou pomoc od státu. Nepřiměřené zákazy zavedené v rámci karantény a nedostatečná pomoc v tíživé ekonomické situaci lidi hodně ovlivňuje a frustruje.
Rusové protestují virtuálně. Jen chtějí pomoc od státu v době koronakrize, říká komentátor Dvořák
Číst článek
V Severní Osetii – malé republice na Kavkaze – se dokonce konalo shromáždění proti omezením, která v mnoha případech zapříčila ztrátu zaměstnání lidí. Shromáždění bylo nakonec rozehnáno policií. Něco takového je ale spíš výjimka.
Obecně se mi nicméně zdá, že právě budoucí krize a ekonomické problémy se lidí celkově dotýkají víc než samotná epidemie.
Jak složité je pro zemi tak obrovských rozměrů, jako je Rusko, se s koronavirovou krizí vyrovnat? Může podle vás aktuální situace vést k určité decentralizaci, která by mohla být pro vládu v Kremlu jistým způsobem nebezpečná?
To by bylo pro mě samotného velice zajímavé zjistit, něco takového bohužel předpovědět nedokážu. Byl bych rád, kdyby k nějaké decentralizaci moci tato situace nakonec vedla, ale pochybuji, že se to stane. Současná vláda se velmi obává jakékoliv decentralizace, svobodných voleb a ztráty kontroly nad občany. Nejde přitom jen o pokračování šíření koronaviru, ale také o hospodářskou krizi spojenou s poklesem cen ropy – to všechno je pro vládu dost nebezpečné. Uvidíme, jak se k tomu postaví.