Nenávist k Putinovi, nebo lukrativnější práce? Někteří Rusové se po roce od začátku invaze vracejí domů
Po invazi na Ukrajinu uprchlo z Ruska přes 800 tisíc lidí. Někteří si to ale po čase rozmysleli a vracejí se domů. Hlavně mladí Rusové si mnohdy stěžují na práci v zahraničí. Přicházejí o peníze, náklady na život jsou vyšší. A doma mohou dostat lukrativnější nabídky. Jejich příběhy popisuje server britského deníku Financial Times.
Týden po invazi si Jegor Gazarov sbalil kufry. Muž, který mluví plynně anglicky, má titul MBA z Paříže a pracoval v nadnárodních korporacích, odjel do Arménie.
Neuplynulo ale ani půl roku a Gazarov se rozhodl vrátit do Ruska. V zahraničí totiž podle svých slov nebyl spokojený s pracovními příležitostmi. „Dospěl jsem k názoru, že pracovní příležitosti mimo zemi nejsou tak dobré, jaké by mohly být,“ popsal v telefonickém rozhovoru pro Financial Times z Moskvy.
Uteklo přes 820 tisíc lidí
Ruská podpora války neklesá. Finanční problémy má kvůli ní přes 70 procent občanů, stále ale věří v úspěch
Číst článek
Rusko od loňského února opustilo podle studie serveru Re:Russia, který provozují akademici v exilu, přes 820 tisíc lidí. Podle Financial Times jde o jednu z největších emigračních vln z Ruska přinejmenším od pádu Sovětského svazu.
Kromě Arménie, která je nakloněna Moskvě, zamířili někteří Rusové také do Izraele. Podle Židovské agentury pro Izrael, největší židovské neziskové organizace, přijelo loni více než 35 tisíc Rusů.
Rusům, kteří utekli do Arménie nebo Izraele, ale zkomplikovaly život nedávné nepokoje.
Ázerbájdžán dobyl minulý měsíc Náhorní Karabach, a to přesto, že na místě byly ruské mírové jednotky. Izrael pak 7. října čelil útoku ozbrojenců z teroristické organizace Hamás.
Mezi ruskými emigranty jsou například disidenti, kteří se postavili proti válce, nebo mladí lidé jako Gazarov, kteří odešli z ekonomických důvodů či aby se vyhnuli odvodu do armády. Když pak ruský prezident Vladimir Putin slíbil, že další velká mobilizace nebude, rozhodli se někteří z nich vrátit zpět.
Podle průzkumu Emila Kamalova a Ivetty Sergejevové z Evropského univerzitního institutu ve Florencii se do Ruska vrátilo více než 15 procent dotázaných. „Jde o lidi, kteří byli v Rusku velmi schopní odborníci a nyní přicházejí o peníze, o postavení. Mnoha lidem se kvalita života (v zahraničí) snižuje,“ míní Sergejevová v textu Financial Times.
Slova českého prezidenta
Putin pak v červenci prohlásil, že polovina Rusů, kteří od vypuknutí války odešli, je již zpět. Podle některých státních představitelů se lidé vrací i kvůli protiruským náladám.
‚Oblíbená diagnóza.‘ Ukrajinec dal stotisícový úplatek za lékařskou zprávu, aby nemusel bránit vlast
Číst článek
Vjačeslav Volodin, předseda ruské Státní dumy, k tomu využil slova českého prezidenta Petra Pavla o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Pavel to tehdy zdůvodnil tím, že jejich země „vede agresivní válku“. A Volodin na to reagoval, že Pavel chtěl ruské emigranty zavřít do „koncentračních táborů“.
Podle ruské antropoložka Alexandry Archipovové se propaganda snaží lidi přesvědčit, že se lidé masově vracejí do Ruska. Situace je ale podle ní složitější.
„S prací je to velmi špatné, s vízy také. Někteří lidé se vracejí, a jiní ne,“ přibližuje pro Financial Times.
‚Život jde dál‘
Jednatřicetiletý Grigorij, který žije v Moskvě, popisuje, jak loni v září přešel přes hranici do Kazachstánu, aby nemusel na frontu. Nicméně po několika týdnech zjistil, že se svou ženou nemají dostatek peněz na pokrytí nákladů. Po několika dalších měsících v Indii se manželé nakonec vrátili do Moskvy, aby si našetřili peníze a vymysleli lepší plán, kam se přestěhovat.
Devětadvacetiletý Nikita Kiktenko, který pracuje v oblasti finančních technologií, odešel loni z Moskvy do Kyrgyzstánu. Letos na jaře ale přijel zpět navštívit přátele a rodinu. Myslel si, že zůstane měsíc. Už ale neodjel. „Život jde dál, byznys se rozvíjí,“ podotýká.
Otevřeně mluví o válce i teroru. ,Prohlídka u mě ještě nebyla, skoro se za to stydím,‘ přiznává ruský učitel
Číst článek
Někteří mladí byznysmeni se rozhodli vrátit kvůli lukrativnějším nabídkám, které se objevily po odchodu talentovaných pracovníků do zahraničí. Když mezinárodní poradenská společnost BCG opustila své podnikání v Moskvě, začal jeden z konzultantů pracovat v pobočce v Ázerbájdžánu.
Nakonec se ale vrátil kvůli práci ve firmě Yandex, největším ruském vyhledávači. Nastoupil na manažerskou pozici, kde dostal více než dvojnásobný plat, popisuje server deníku Financial Times.
Podle Marii Sněgovajové z Centra pro strategická a mezinárodní studia se pak někteří v Rusku rozhodli zůstat, přestože tvrdí, že jsou proti režimu. Mezi důvody jmenovala starost o nemocného člena rodiny, ovlivňování Ruska zevnitř nebo pocit morální povinnosti zůstat a vzdorovat.
„Bohužel to vypadá, že nejprve nastal šok, a nyní vidíme přizpůsobení se. Lidé činí dlouhodobá rozhodnutí, kde chtějí být a zda skutečně nenávidí Putina natolik, že jsou ochotni kvůli tomu něco obětovat, nebo ne,“ uzavírá pro Financial Times.
