Bili nás tak, že někteří byli úplně modří, vzpomíná na zajetí Serhij. Někdy se z Ruska vrátí jen ostatky
Od začátku války na Ukrajině drží Rusko více než deset tisíc válečných zajatců. Na to upozorňuje organizace Warrior's Liberation, kterou založili příbuzní zajatců. Tisíce lidí v zajetí, ale taky válečné zločiny a jejich vyšetřování byly tématem letošního desátého ročníku Varšavského bezpečnostního fóra.
„Můj muž je vysoký, má metr devadesát. A míval kolem devadesáti kilo,“ vypráví Yana. „V den výměny válečných zajatců jsem ho viděla poprvé po čtyřech měsících. Byli jsme od sebe deset metrů. Mával na mě. Dívala jsem se na něj pět minut a nechápala jsem, kdo to je. Nemohla jsem ho poznat. Byl vyzáblý, úplně se změnil.“
Yana a její manžel sloužili v armádě v Mariupolu, když začala ruská invaze na Ukrajinu. Během šedesáti dní bojů o město se přesouvali na různé pozice. Rozkaz vzdát se přišel ve chvíli, kdy byli v Azovstalu. Zajetí začalo výslechy.
„Ruští vojáci nám zabavili věci a ptali se, kdo jsme, kde jsme sloužili. Rozdělili nás na muže a ženy. Posadili nás do autobusů a odvezli do trestanecké kolonie v Olenivce v Doněcké oblasti. Tam se to všechno opakovalo. Každé ženy se ptali: Ty jsi sniper? Ty jsi sniper? Hledali mezi námi odstřelovačku, asi někoho konkrétního, ale mezi námi žádná taková nebyla. A pak přijeli členové ruských zvláštních služeb a výslechy pokračovaly.“
Muže a ženy v Olenivce drželi odděleně po celou dobu věznění. Yana byla na cele s dalšími dvaceti ženami, měly jen omezený přísun jídla, nedostatek vody. Ven z cely mohly na patnáct minut týdně. Kontakt s příbuznými a známými neměly žádný.
Rusové na Ukrajině systematicky mučili civilisty. Zajaté týrali i Ukrajinci, uvedla ve zprávě OSN
Číst článek
Yana se v září dostala do skupiny asi dvou set vojáků určených k výměně zajatců. Dnes říká, že i když byla v zajetí čtyři měsíce, návrat do normálu je pořád těžký.
Zbili vězně domodra
Do ruského zajetí padl i Serhij. Další z vojáků v Mariupolu. Nejdříve byl také umístěný v Olenivce, odkud ho Rusové poslali s dalšími zpátky do Mariupolu kopat nelegální masové hroby. Serhije v říjnu převezli do Ruska, do kolonie v Kamyšinu.
„Když jsme přijeli, čekalo nás něco jako ‚přivítací část‘, která trvala dva dny. Bili nás, mučili. Bili nás tak, že někteří muži byli na konci úplně modří. A Bili nás i pak. Také jsme nesměli mluvit. Museli jsme třeba šestnáct hodin bez hnutí sedět. Každé ráno jsme museli zpívat ruskou hymnu. Nutili nás zpívat sovětské písničky.“
Posílají nás na jatka. Nejsme pro ně lidé, protože jsme zločinci, popisují ruští vězni bojující na Ukrajině
Číst článek
Na Ukrajinu se vrátil 16. února tohoto roku, díky další výměně zajatců. Přesná čísla jsou tajná. Organizace Warrior's Liberation a Mezinárodní centrum pro ukrajinské vítězství odhadují, že Rusko dál drží přes deset tisíc válečných zajatců-vojáků – ve 42 koloniích po celém Rusku.
„Na začátku se nám zajaté vojáky dařilo najít díky videím, protože mnoho Rusů už 28. února dávalo na internet nebo sdílelo videa zajatých vojáků. V Mariupolu zajali hodně lidí,“ vypráví Nataliia, která má mezi zajatci synovce. Je spoluzakladatelkou Warrior's Liberation. Společně s dalšími příbuznými zajatých a zmizelých Ukrajinců prosazuje zajištění důstojného zacházení se zajatci na základě Ženevských konvencí, ale taky přístup k vězňům a zapojení mezinárodního společenství do jejich propuštění. Jak ale říká, svět se zajímá čím dál méně.
Někdy se vrátí jen ostatky
Jak říká Nataliia, čas od času dostanou těla těch, kteří se před tím nacházeli na seznamech Červeného kříže, který má přístup k části válečných vězňů.
Idealizace obětí je jednodušší, pokud jsou mrtvé, říká režisér filmu o sexuálním násilí ve válce
Číst článek
„Já nechápu, proč když je někdo v zajetí, proč ho ještě musí zabít,“ dodává k tomu Serhij. Bití, mučení a zabíjení válečných zajatců patří mezi válečné zločiny, na jejichž dokumentaci a vyšetřování se podílí i agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti trestní justice Eurojust.
„Válečné zločiny se nahlašují na národní úrovni, státním orgánům, které vyslýchají svědky, poškozené, sbírají digitální důkazy, monitorují sociální sítě, analyzují obsah videí a obrázků, které se na sítích objevují. A pokud jsou všechny ty důkazy ověřeny, tak potom Eurojust nabízí možnost sdílet je s centrální databází, kterou jsme pro tyto účely vytvořili. A to se pak dál vyhodnocuje pro vyšetřování,“ popisuje předseda agentury Ladislav Hamran. Eurojust na zaznamenávání válečných zločinů spolupracuje s Ukrajinou na základě dohody o spolupráci.
„Na základě které máme styčného prokurátora. To je pro nás právní základ, na základě kterého si vyměňujeme informace a spolupracujeme s ukrajinskými úřady.“
Mezi válečnými zajatci v Rusku dál zůstává manžel Yany. Nemají spolu žádný kontakt, od jiných propuštěných ví, že ho přesunuli do vězení v Rusku. Naposledy ho viděla na videu. „Viděla jsem ho jednou. Nemůžu se na to znovu podívat,“ říká.
Kromě zajatých ukrajinských vojáků je v ruském zajetí taky 27 tisíc civilistů. V červenci tohoto roku Zmocněnkyně ruského prezidenta pro práva dětí Maria Lvovová-Bělovová řekla, že Rusko odvezlo na své území z Ukrajiny okolo 700 tisíc dětí. Za deportace dětí vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu na ruského prezidenta zatykač.
