Rumunský případ zmizení, znásilnění a vraždy 15leté dívky, která opakovaně policii prosila o pomoc, avšak marně, vrhnul mimo jiné světlo na sporné vládní kroky, proti kterým se v Rumunsku opět protestuje. O tom, co se skrývá na pozadí demonstrací i o znepokojení rumunské splečnosti pro iROZHLAS.cz mluvila právnička Laura Stefanová z think-tanku Expert Forum.

Rozhovor Bukurešť 13:26 4. srpna 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Případ dívky, ke které se pomoc nedostala ani po třech telefonátech na tísňovou linku, vyvolal v Rumunsku pobouření, sérii rezignací i protivládní demonstrace. Protestující upozorňují na špatný postup policie, ale i nekompetentnost a zkorumpovanost, k čemuž vedou vládní reformy, především z pera rumunských sociálních demokratů (PSD). Nejde ale o první takové protesty. Co lidi žene do ulic?
V Rumunsku se vlastně protestuje už od zimy 2017, kdy se vláda složená z koalice PSD a ALDE dostala k moci. A vládne dodnes. Jedním z jejích prvních kroků bylo schválení obrovské amnestie, která hodně lidí rozzlobila a odstartovala demonstrace proti korupci, proti reformám trestního zákoníku i trestního řádu.

Třikrát marně volala o pomoc, policie našla už jen ostatky. Vražda 15leté dívky otřásá Rumunskem

Číst článek

V čem přesně jsou reformy sporné?
Mnoho expertů upozorňuje hned na několik pozměňovacích návrhů, které se vláda snažila protlačit skrze parlament. Prakticky jsou psané ve prospěch zločinců. Schopnost státu se zločinem efektivně bojovat se oslabuje. A teď nemluvím jen o zločinech na vysoké úrovni, týkajících se vysokých úředníků. Některé z těch změn byly namířené na docela obyčejnou trestnou činnost a měly její vyšetřování ztěžovat.

Na pozadí ale probíhalo také tiché vytlačování profesionálů. Vláda navrhla například možnost předčasného odchodu do důchodu pro policisty, kteří tak mohli ze služby odejít třeba ve 45 letech za velice dobrých podmínek. A hodně z nich toho využilo. Tak se ze systému vypařili lidé se zkušenostmi.

Vede i to k současnému pobouření rumunské společnosti?
Hodně z toho, co dnes v Rumunsku vidíme, je kombinací špatných úmyslů současné vlády, její neschopnosti a arogance, spolu s neschopností donucovacích orgánů trestné činy řešit. Mimo to – Rumunsko stojí zhruba za 75 procenty evropského obchodu s lidmi. To se také určitě neděje bez vědomí vlády. Zažili jsme obrovské skandály, kdy byli v zahraničí zadrženi rumunští obchodníci s lidmi. Když však bylo soudní řízení přesunuto do Rumunska, trestu unikli.

A tady se to zase vrací k tomu většímu celku. Když slyšíte konverzaci té dívky s policisty a dispečery na tísňové lince, nejvíc vás šokuje naprostý nedostatek empatie a profesionality v tom, jak s ní mluví. A samozřejmě to může být hloupost jedince, ale také to může ukazovat na něco mnohem hlubšího – třeba to, že takové hovory dostávají často a z nějakého důvodu se rozhodli nezasáhnout.

Co tím konkrétně myslíte?
Zatím nevíme, jestli tenhle muž pracoval sám, nebo byl součástí větší sítě. Víme ale, že unesl, znásilnil a zavraždil 15letou Alexandru. A zdá se, že ve stejné situaci mohly být i další. Už se ví o Louize, kterou zřejmě věznil tři měsíce a poté ji zavraždil. A je to právě nedostatek empatie a profesionality nejen na straně policie, ale také vlády, co lidi tak šokuje.

Třeba nedávno odvolaná ministryně školství (Ecaterina Andronescuová – pozn. redakce) v reakci na tragédii uvedla, že by každý měl z domova vědět, že stopovat a sedat do auta k cizincům se nemá – Alexandra totiž minulou středu nedaleko Caracalu stopovala a ten muž jí zřejmě nabídl svezení. Je tohle ale opravdu něco, co by měl říkat člen vlády, když je to právě jeho vláda, která prakticky zrušila hromadnou dopravu kolem velkých měst? Že to byla její vlastní chyba?

Tohle je názor jedince, nebo ve společnosti nějak rezonuje?
Průzkum veřejného mínění už dřív ukázal, že 50 procent Rumunů věří, že znásilnění je za určitých podmínek omluvitelné. Ve společnosti tak panuje evidentně pocit, že si za to můžou oběti sami. Že měly nevhodné oblečení, chodily venku ve špatný čas.

Lidi jsou ale hlavně naštvaní a v šoku. Některé části Rumunska zkrátka nejsou bezpečné, a to tak před 10 lety rozhodně nebylo. Podle mě je to následek mnoha vlivů. Nepomáhají ani neustálé pokusy politiků oslabovat schopnost státu bojovat proti zločinu. Dává to zločincům naději, že nebudou potrestáni. A pak se objeví takový jedinec, jako v tomto případě, a možná není jenom jeden, možná jich je víc.

Protesty v roce 2017 byly největší od revoluce v roce 1989. Mohlo by se něco podobného opakovat?
To teprve uvidíme. Protesty jsou opět plánovány na srpen, kdy se do ulic šlo i vloni. V loňském roce ale úřady proti demonstrantům zakročily nevídanou silou, používal se dokonce slzný plyn, to se dřív nedělo. Existují krátká videa, kde jde vidět, jak policisté demonstranty bijí. Uvidíme, co přijde letos. Zdá se ale, že politici se cítí v ohrožení.

Podle indexu vnímání korupce Transparency International z roku 2018 se Rumunsko umístilo na 61. místě ze 180 zemí světa, posunulo se o čtyři příčky od roku 2017, a stalo se tak čtvrtou nejzkorumpovanější zemí v Evropské unii. Jak ale korupce v zemi ovlivňuje občany?
To, že se z 57. místa stalo 61., nijak. Korupce sama o sobě ale hodně. Znamená to totiž, že běžný občan na některé věci prostě nedosáhne, pokud není součástí nějaké organizace. Znamená to taky, že se často nedělají výběrová řízení, soutěže jsou netransparentní, zakázky dostávají lidé s dobrými kontakty na politiky. Rumunsko se tak dostává do zajetí různých zájmových skupin, které jsou nějakým způsobem napojené na politiku.

Zřejmé je ale také to, že Rumunsko je jednou z mála evropských zemí, které s korupcí na takové úrovni něco dělá. Korupce se tu vyšetřuje a lidé kvůli ní končí ve vězení, což sebou samozřejmě nese oběti – politici blázní, snaží se udělat cokoliv, aby změnili zákony a ve vězení neskončili oni sami.

Rumunsko tak možná z dálky vypadá jako taková bizarní země, věřím ale, že je to jen znamení, že je tahle cesta správná a že je boj s takovými zločiny správný. Pokud kvůli tomu musí měnit zákony, ústavu, trestní zákoník, tak to musí být efektivní. Rumunská společnost navíc nepolevuje a nakonec tihle politici stejně skončí ve vězení, jako tomu je třeba u bývalého lídra PSD Liviu Dragnea. Takže tohle jsou vlastně dobré zprávy.

V boji proti korupci Rumunsko postupuje pomalu, uvádí zpráva Rady Evropy

Číst článek

Zmínila jste trestní zákoník. Ústavní soud v pondělí zrušil navrhovanou reformu, která se ho měla týkat. Souvisí to podle vás nějak s celkovou náladou v zemi?
Myslím, že spojovat rozhodnutí soudu s touto tragédií by bylo pouhou spekulací, ale je pravda, že to nebylo vůbec jednoduché rozhodnutí. Jde sice o soudní orgán, politika v něm ale taky hraje svoji roli, protože soudce navrhuje prezident a poslanecká sněmovna. Pozměňovací návrh týkající se trestního zákoníku se nicméně řeší už delší dobu. Před úpravami varovala už v minulosti Benátská komise (poradní orgán Rady Evropy pro otázky ústavního práva – pozn. redakce), už dříve je ústavní soud z velké části označil za protiústavní. Parlament s ohledem na jeho doporučení návrh sice revidoval, nicméně to nepomohlo. V pondělí soud rozhodl, že je protiústavní.

Teď by bylo pro vládní koalici nejlepší, kdyby na změnách přestala trvat, protože tenhle pozměňovací návrh už všechny rozčiluje. A to teď nemluvím jen o lidech z neziskových organizací a aktivistech, takové změny by ohrozily i policejní a soudní spolupráci mezi Rumunskem, Evropskou unií i USA. Tohle je závažná věc a za současné situace není dobré přilévat olej do ohně. Příští rok jsou navíc v Rumunsku volby.

Kritika veřejnosti míří hlavně za stranou PSD, která poslední volby vyhrála s velkým náskokem. Má šanci na takový výsledek i teď?
Nemyslím si. Už ve volbách do Evropského parlamentu si vedli hodně špatně, myslím, že takový neúspěch nikdy nezažili. Nepomáhají jim ani všechny ty skandály. Uvidíme, co ještě dokážou zachránit, stejná čísla jako v roce 2016 bych jim ale určitě nepředpovídala.

Šéf rumunské vládnoucí strany podplácel a půjde za mříže. Nastoupit musí do 24 hodin

Číst článek

Co s Rumuny udělalo zatčení lídra PSD Liviu Dragnea?
Byl to symbol všech skandálů, které se v Rumunsku děly, ačkoliv si nemyslím, že v tom byl sám a ani si nenalhávám, že s jeho odchodem se zázračně všechno spraví. Často v Rumunsku tuhle chybu děláme – všechno stáčíme k jednomu člověku a nesoustředíme se na systém, který tak přežije, nehledě na lídra.

Myslím ale, že ve společnosti byla cítit z jeho zatčení jasná radost. Když občany dovádíte k šílenství, speciálně změnami týkajícími se trestního práva, nemůžete se pak divit, že slaví, když skončíte ve vězení. Každý se stal kvůli němu expertem na trestní právo.

Zajímat se o veřejné dění, o trestní právo, navrhované změny, to ale není nutně špatně. Rumunská občanská společnost, zdá se, nemá problém postavit se systému i vládním reformám.
Ano, může to být samozřejmě dobré, stojí to ale také hodně energie a času a lidi z toho šílí. Pocit nedůvěry ze všeho, co vláda dělá, je všudypřítomný. I kdyby chtěli udělat něco dobrého, lidé by jim nevěřili. Bude tak na nové vládě, aby tohle napravila a našla cestu, jak Rumunům dát znovu pocit hrdosti a motivaci v zemi zůstat a ne z ní co nejrychleji zmizet. A tohle bude nesmírně složité.  

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít