Díky Ficovi už Orbán nemusí být v izolaci. Mohou spolu ‚napínat‘ Evropu a brzdit vyzbrojování Ukrajiny
Málokdo skrýval nadšení z vítězství Roberta Fica a jeho Smeru ve slovenských parlamentních volbách méně než Viktor Orbán. Maďarský premiér se už nemůže dočkat na „spolupráci s vlastencem“. Šikujícímu se tandemu s ostražitostí přihlíží nejen sousedé ve visegrádské čtyřce, ale i ostatní státy Evropské unie. Mezi Bratislavou a Budapeští se žhaví spojení, a to navzdory tomu, že možný budoucí slovenský premiér nemá vlastní mobilní telefon.
„Bývalý premiér se pokusí sestavit koalici, která může podkopat pomoc EU Kyjevu.“
Financial Times
„Proruský politik vyhrál slovenské parlamentní volby.“
CNN
Vítězství Smeru v sobotních volbách si všimla řada zahraničních médií. Do popředí jejich sdělení se dostaly zejména zprávy, které charakterizují postoje lídra Roberta Fica. V evropských kruzích se to pak jen hemžilo pochybnostmi o zachování jednoty EU, hovoří se o možném slovensko–maďarského tandemu.
Problémy s frakcemi
Jak web iROZHLAS.cz upozorňoval už dříve, problémy s vedením frakce v Evropském parlamentu nejsou pro středoevropské politiky nic neobvyklého. Ficův problém se socialisty se táhne léta, nicméně třeba Fidesz doplatil na rozchod s lidovci, což vyústilo k odchodu strany z EPP po 17letém členství.
„Diplomaté v Bruselu se obávají, že by se Slovensko mohlo připojit k Maďarsku a vetovat pomoc EU Ukrajině a sankce proti Rusku, což by ještě více ztížilo dosažení konsenzu,“ píše server Politico.
Pokud budou Ficovy proruské postoje pokračovat, hrozí jeho Smeru vyloučení z tzv. evropské rodiny. Varoval ho před tím předseda mezinárodní Strany evropských socialistů (PES) Stefan Löfven. Možný slovenský premiér na to opáčil, že to považuje za vydírání, nicméně takovou oběť by prý byl ochotný podstoupit.
Rétorika v otázkách kolem Ukrajiny spojuje vítěze sobotních voleb s politikou maďarského kabinetu Viktora Orbána. Předseda Smeru se nechal slyšet, že pod jeho vládou Slovensko už žádnou vojenskou pomoc na Ukrajinu posílat nebude.
„Pokud bude strana Smer ve vládě, tak nepošleme na Ukrajinu ani jeden jediný náboj.“
Robert Fico (Český rozhlas Plus, 21. 8. 2023)
Odbornice na střední Evropu Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) to vnímá jako jasný politický signál a obrat od dosavadní slovenské politiky, přiklání se ale k názoru, že se do budoucna příliš nezmění. „Slovensko už na Ukrajinu poslalo všechno, co tam poslat mohlo. Praktický dopad tohoto Ficova postoje nebude,“ poznamenává pro web iROZHLAS.cz.
Formulovat zahraniční politiku Slovenska nicméně bude vláda, která vznikne po koaličních jednáních. Jejím sestavením byl v pondělí pověřen prezidentkou Zuzanou Čaputovou vítěz voleb Fico. Záleží tedy na tom, s kým a jestli se Smeru podaří utvořit kabinet.
‼️ Robert Fico převzal pověření sestavit vládu. Řekl, že prezidentka Čaputová mu na to dala 14 dní.
— Ladislav Novák (@ladislavnov) October 2, 2023
‚Napínání‘ EU
Vedlejším efektem sobotních voleb by mohlo být posílení Orbána a jeho politického stylu v rámci EU – díky Ficově vládnutí.
Možný budoucí šéf slovenského kabinetu se taktéž vyznačuje kritikou Unie. S pětinásobným maďarským premiérem by si notoval třeba při nesouhlasu s uvalováním některých sankcí na Rusko.
„Orbán vždycky vyhrožoval, že sankce nepodpoří, přesto to nakonec vždycky udělal. Myslím si, že Fico by se k němu případně mohl přidat v prodlužování rozhodnutí a napínání zbytku Evropské unie, jestli sankce schválí, nebo ne,“ říká analytička AMO.
Není proto divu, že maďarský premiér Ficovo vítězství a politické vzkříšení nadšeně vítal. „Blahopřeji Robertu Ficovi k jeho nespornému vítězství ve slovenských parlamentních volbách. Je vždy dobré spolupracovat s vlastencem,“ těšil se.
Guess who's back! Congratulations to Robert Fico on his undisputable victory at the Slovak parliamentary elections. Always good to work together with a patriot. Looking forward to it! 🇭🇺🇸🇰 pic.twitter.com/JHIlYWKX6c
— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) October 1, 2023
Orbán totiž zůstal po ruské invazi na Ukrajinu se svými názory na půdě Evropské unie osamocen. Jeho někdejší spojenec Polsko je hlasitým zastáncem napadených Ukrajinců. Ale vítěz slovenských parlamentních voleb nabízí naději na narušení této relativní izolace.
„Fico vyhrál, což vyhovuje Orbánovi, protože tuší, že v něm najde partnera, se kterým budou sdílet řadu pozic. Na unijní úrovni třeba k Rusku a Ukrajině, ale také k migraci. Pozorujeme, že právě význam tématu migrace zůstává silný a v posledních měsících znovu narůstá,“ upozorňuje pro iROZHLAS.cz Janebová.
Visegrádská čtyřka
Migrace sloužila jako pojítko ve středoevropském regionu během krize kolem roku 2015. Tehdy zažívala Visegrádská skupina spojující Slovensko, Maďarsko, Polsko a Česko éru nejhlubšího porozumění.
PŘEHLEDNĚ: Jak číst výsledky slovenských voleb? Vládu bude tvořit Fico, čekají ho složitá jednání
Číst článek
Maďarsko by rádo jednotu pod svými křídly obnovilo. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó proto vítal slovenské výsledky s „nadějí na posílení spojenectví V4“. „Výsledky voleb dávají šanci vytvořit stabilní vládu na Slovensku a dále rozvíjet slovensko–maďarské vztahy,“ napsal na facebooku.
Vztahy uvnitř Visegrádu ještě ovlivní výsledky polských voleb. Jak odkazuje studie Asociace pro mezinárodní otázky, jeden z faktorů tamních parlamentních voleb bude jistě snaha Práva a spravedlnosti (PiS) udržet se u vlády.
Z načrtnutých možností se klube varianta jejich podpory ještě pravicovějšími a konzervativnějšími stranami. Utvrzení Polska v národovecké politice by pak mohlo mít za následek znovuobnovení spojenectví s maďarským Fideszem (které po ruském útoku na Ukrajinu značně ochladlo, jak už bylo řečeno).
České předsednictví
Smer, Fidesz a PiS by díky tomu našly společnou řeč na téma vlastního pohledu na podobu demokracie a právního státu nebo vymezování se vůči EU. Zasekl by se tím však klín mezi tuto trojici a Českou republiku, čímž by byla naděje na společnou politiku V4 značně upozaděna.
Česko předsedá ‚politicky nefunkčnímu‘ Visegrádu. Léčebný proces proběhne, až skončí válka na Ukrajině
Číst článek
Tomu, aby se tak nestalo, zatím zabraňuje jedno téma: Ukrajina. „Pokud nedojde k nějakému zásadnímu vývoji ve válce na Ukrajině, bude přetrvávat zásadní rozdíl mezi strategickými postoji České republiky a Polska na jedné straně a Maďarska, případně Slovenska na druhé straně. Je to brzda, aby Visegrádská skupina získala svůj bývalý náboj na nejvyšší politické úrovni,“ všímá si analytička Janebová.
Z pohledu Prahy V4 v posledních letech na nejvyšší politické úrovni příliš nefunguje. Tento fakt odráží i program aktuálně probíhajícího českého předsednictví, jehož mottem je „V4 pro občany“. Češi budou v čele visegrádského formátu do léta příštího roku a plánují cílit primárně na tři pilíře: bezpečnou a vyspělou společnost, inovativní a propojenou ekonomiku a podporu Ukrajiny.
Agenda visegrádského předsednictví tak reflektuje limity, na které formát naráží v politické rovině. Jak pro iROZHLAS.cz už dříve komentoval ředitel evropské sekce ministerstva zahraničí Jaroslav Kurfürst, resort navazoval na vše užitečné, co V4 nabízí. „Chtěli bychom uvnitř konsolidovat porozumění, ale vést diskusi i o věcech, ve kterých si nerozumíme, a rozvíjet užitečné aktivity,“ popsal diplomat.
Linka Bratislava – Budapešť
Ficův otisk pocítí nejen mezinárodní scéna, citelné otřesy zřejmě nastanou především doma. Avizoval už změny v justici nebo na policii. Nezbude mu ale nic jiného než se pokusit najít na politické scéně partnery, které pro svůj zájem zlanaří.
Pro Orbána by bylo fantastickou zprávou, pokud by slovenskou vládu sestavoval Fico, říká odborník
Číst článek
„Učí se ze situace v sousedním Maďarsku, kde byly prvními kroky ovládnutí regionálních médií, následně veřejnoprávních médií a do třetice akademické půdy. Nemyslím si, že něco nechá náhodě,“ předvídá pesimisticky vývoj slovenská expremiérka Iveta Radičová.
Smer nicméně nedosáhl ústavní většiny, to podle odbornice Janebové mimo jiné znamená, že nebude mít „tak volnou ruku“ ve změnách na Slovensku, jako je tomu v Maďarsku.
Inspirace Orbánovou politikou je nepopiratelná. Projevuje se to například v otázkách občanské společnosti. Během kampaně totiž Fico zmiňoval záměr rozdělit neziskové organizace na politické a nepolitické.
„Pokud by se k tomu reálně Fico odhodlal, mohlo by to vést k institucionálním sporům s Evropskou unií o právním státu,“ varuje Janebová. „Pak by bylo zajímavé sledovat, jestli by se Unii povedlo zaujmout dostatečně rázný postoj vůči Slovensku,“ říká odbornice AMO.
Druhým dechem ale připomíná, že se pohybujeme v rovině spekulací. Což ovšem nelze tvrdit o Maďarsku, které vleklé spory s Bruselem řeší.
