Soudci jsou vystavováni veřejnému lynči, úřady pořádají hon na čarodějnice, varuje polská Amnesty
Polští soudci, kteří veřejně brání nezávislost soudů před vládními zásahy, jsou vystaveni vážnému obtěžování online i v práci, vyplývá z nové výzkumné zprávy neziskové organizace Amnesty International. „Polské úřady provádějí zákulisní hon na čarodějnice, aby zastrašily a zdiskreditovaly polské soudce a státní zástupce, kteří odvážně protestují proti zpolitizování soudnictví,“ uvedla Barbora Černušáková, výzkumnice Amnesty International v Polsku.
Ve čtvrtek zveřejněná zpráva s názvem Polsko: Svobodné soudy, svobodní lidé dokumentuje, jak od konce roku 2015 vláda přijala a provedla soubor legislativních a politických opatření, které podle ní narušily nezávislost soudnictví. Mezi ně patří zpolitizování soudních jmenování; právo odvolat a jmenovat předsedy nebo místopředsedy soudů je výlučně pravomoc ministra spravedlnosti.
Hon na čarodějnice ohrožuje nezávislost soudnictví
Zpráva Amnesty International Polsko: Svobodné soudy, svobodní lidé mapující stav polské justice vychází z průběžného výzkumu, který probíhal od března 2017 do května 2019. Jednotlivé případy uvedené v této zprávě vycházejí ze 14 rozhovorů se soudci a čtyřech rozhovorech s prokurátory, na něž se vztahovalo disciplinární řízení.
Nové nařízení ukládá soudcům Nejvyššího soudu, aby odešli do důchodu po dovršení 65 let věku i přes to, že jim neskončilo ústavou vymezené funkční období. Kontroverzní nařízení vedlo k žalobě Polska ze strany Evropské komise u Soudního dvora Evropské unie. Podle komise Polsko nařízením porušilo zásadu nezávislosti soudnictví, jak informoval iROZHLAS již loni v září.
Verdikt Soudní dvůr Evropské unie vynesl letos v červnu, dospěl k závěru, že polské právní předpisy snižující věkovou hranici pro odchod do důchodu soudců polského nejvyššího soudu jsou v rozporu s unijním právem. Vláda tak dle Amnesty International zneužívá disciplinární řízení a používá je proti soudcům, kteří se vyslovili proti těmto „reformám.“
Obtěžováni online i offline
Jedním z odborníků, se kterým Amnesty International mluvila, byl soudce Waldemar Žurek, bývalý mluvčí Národní rady soudnictví, kterého několik let zastrašovali a obtěžovali po vyjádření veřejné kritiky vládních „reforem“.
Různé úřady podrobily soudce Žurka disciplinárním řízením, do věci zapojovaly i rodinné příslušníky. Prošel si tím, že mu chodily urážlivé a výhružné textové zprávy, proběhla očerňovací kampaň v národní televizi.
Polský zákon o členech nejvyššího soudu je v rozporu s právem, rozhodl Soudní dvůr EU
Číst článek
Nenávistné projevy se dle zjištění Amnesty International objevovaly i u dalších soudců. Mělo jít o osobní nenávistné útoky na klíčové osoby, které přicházely z anonymních twitterových účtů. Jeden takový běžně publikoval tweety útočící na soudkyně – ženy, které se vyjadřovaly proti vládě.
Stejný účet již dříve zveřejnil utajované nebo polotajné informace, což vyvolává podezření, že je nějakým způsobem propojen s vládou. Například 3. dubna 2019, v den, kdy Evropská komise oznámila své třetí řízení o porušení právních předpisů Evropské unie v souvislosti s reformami soudnictví v Polsku, se na účtu objevil snímek důvěrného dopisu, který komise poslala polské vládě.
Obhajování protestů
Amnesty také vyzpovídala soudce, kteří byli vystaveni obtěžování poté, co vydali rozhodnutí, která potvrdila práva pokojných demonstrantů.
Poté, co jedna žena promluvila na shromáždění o tvrdém zákroku proti právům žen a hrozbám v justici a řekla: „Jsem velmi nasr… ze situace v mé zemi“, musela zaplatit pokutu za používání „urážlivých slov“ na veřejnosti.
Kampaň médií proti soudcům
Kromě disciplinárních řízení se soudci dle Amnesty potýkají rovněž s negativní kampaní ze stran pro-vládních médií, která je běžně označují jako ty, kteří „poškozují zájmy Polska“ a jsou „nad zákonem“. Negativní kampaň je živá i na sociálních sítích. Twitter účet s názvem KastaWatch běžně publikuje tweety vyzývající k obtěžování soudců kritických k „reformě“ soudnictví. Účet také zveřejnil snímky dokumentů včetně rozhodnutí týkajících se disciplinárních řízení proti konkrétním soudcům, informace o zahraničních cestách soudců, a další informace z jejich osobních spisů.
Soudce krajského soudu v Poznani Slawomír Jeksa rozhodl, že žena se nedopustila žádného trestného činu, protože mluvila na shromáždění, kde je limit svobody projevu „přirozeně rozšířen“. Zmínil se taky o tom, co protestující řekla během svého projevu o ohrožení soudní nezávislosti. Bezprostředně poté zahájil s Jeksou disciplinární komisař vyšetřování. Tvrdil, že rozhodnutí v tomto případě je „vyjádřením politických názorů.“
Kromě toho i několik dalších soudců, kteří hledali právní radu u nejvyššího soudu Evropské unie, Soudního dvora Evropské unie, čelí vyšetřování. Disciplinární komisař například vyslýchal Ewu Maciejewskou, soudkyni z Lodže, poté, co požádala, aby Soudní dvůr Evropské unie objasnil slučitelnost nového disciplinárního řízení, které je nedílnou součástí „reformy“, s právem Evropské unie.
,Nenecháme se zastrašit‘
Tváří v tvář takovému obtěžování polští soudci vyjadřují solidaritu s kolegy. Poté, co Disciplinární komora udělila důtku soudkyni Alině Czubieniakové za nařízení přezkoumání rozhodnutí o zadržení, soudci ve více než 20 soudech v Polsku vyvěsili bannery s heslem „Nenecháme se zastrašit“.
Kaczyńského stát je jako žralok, narůstá mu další řada zubů, říká bývalý šéf polského ústavního soudu
Číst článek
V některých případech však byla tato solidarita setkala s dalším obtěžováním: V dubnu předseda místního soudu v Olsztyně, který byl jmenován po „reformě,“ zavolal policii na skupinu soudců a právníků, kteří ve městě pořádali solidární protest.
„Soudci by měli mít možnost prosazovat zákon bez politického zasahování. Polská vláda musí okamžitě ukončit probíhající disciplinární řízení proti soudcům a státním zástupcům za jejich oprávněná rozhodnutí a zákonné protesty a přestat používat disciplinární opatření k výkonu soudní moci,“ uvedla Barbora Černušáková.
„Právní stát a ochrana lidských práv jsou základními zásadami Evropské unie. Ostatní členské státy Evropské unie musí nadále vyzývat Polsko, aby zastavilo očividné porušování těchto zásad a pokud to bude pokračovat, přivedli polskou vládu k odpovědnosti,“ uzavřela Černušáková.
Komise žaluje Polsko kvůli reformě soudnictví. Vynucený odchod soudců ohrožuje nezávislost justice, píše
Číst článek
Obhajoba změn
Podle polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost změny v soudnictví přinesou dekomunizaci soudů a navracení spravedlnosti.
Podle předsedy PiS Jarosława Kaczyńského část soudců trpí oikofobií, tedy odporem k domácímu okolí. Podle Kaczyńského jde o nenávist k vlastní zemi a vlastnímu národu. Řekl to loni ještě před zveřejněním informací o žalobě.
Důvody změn v justici shrnul loni v červenci shrnul předseda ústavněprávního výboru Sejmu Stanisław Piotrowicz.
„Reforma nebude bez nových soudců nejvyššího soudu, musí se změnit soudcovská mentalita. Pokud chceme udělat změny, nemohou se soudci cítit jako v roli těch, kteří panují nad jinými složkami moci, nad společností, nad národem. Je potřeba se vrátit k roli toho krásného, ušlechtilého soudcovského povolání,“ řekl pro konzervativní televizi wPolsce.pl Piotrowicz zvolený za Právo a spravedlnost (PiS).
Ještě v roce 2012 přitom Piotrowicz, který před rokem 1989 pracoval jako prokurátor, v parlamentu oceňoval výkonnost nejvyššího soudu a jeho fungování.
