Kdo zastřelil premiéra Palmeho? Policie po 34 letech ukázala na svědka přezdívaného Skandia man

Švédská policie po 34 letech uzavřela vyšetřování vraždy premiéra Olofa Palmeho. Vrahem je podle ní muž známý jako Skandia man. Obviněný ale nemůže předstoupit před soud, protože spáchal před dvaceti lety sebevraždu poté, co se mu rozpadlo manželství. Sociálnědemokratického politika zastřelili v noci 28. února 1986, když šel v centru Stockholmu společně s manželkou a synem z kina.

Aktualizováno Stockholm (Aktualizováno: 12:50 10. 6. 2020) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Švédský státní zástupce Krister Petersson, který vyšetřování převzal v roce 2017, uvedl, že Engström nenáviděl premiéra Olofa Palmeho a jeho politiku. „Jelikož zemřel, nemohu ho obvinit,“ prohlásil Petersson na středeční napjatě očekávané tiskové konferenci.

Skandia man, vlastním jménem Stig Engström, byl již dříve z činu podezřelý. Jako na možného pachatele na něj poukazovali i švédští spisovatelé, kteří se zkoumáním vraždy zabývali.

Tehdy 52letý Engström byl grafický designér, ten večer měl pracovat pozdě do noci v budově pojišťovny Skandia poblíž místa, kde došlo k útoku na švédského premiéra. Dvě minuty poté, co budovu opustil, byl Palme zastřelen. A Engström byl na místě činu jako jeden z prvních.

Švédská policie ho proto původně v případu vyslýchala jako klíčového svědka. Engström mimo jiné uvedl, že se snažil oběť resuscitovat. Jeho výpověď byla ale v rozporu se slovy dalších lidí z místa činu. Policie nakonec označila Engströma za nespolehlivého svědka, který se chce pouze zviditelnit na veřejnosti.

Ukázalo se, že Engström měl podle dřívějších zjištění časopisu Filter zkušenosti s používáním zbraní. V minulosti působil v armádě a byl členem střeleckého klubu. A měl mít také přístup k podobné pistoli, kterou vrah použil při premiérově vraždě. Měl také problémy s alkoholem, řekl státní zástupce Petersson. Popis vraha prchajícího z místa činu, který poskytlo několik svědků, zároveň odpovídal Engströmovi.

Engströmova exmanželka ale již dříve uvedla, že ji vyšetřovatelé kvůli němu několikrát vyslýchali. „Nebyl to takový typ člověka. Byl příliš zbabělý, neublížil by mouše,“ uvedla pro švédské noviny Expressen.

10 tisíc vyslýchaných

Policejní spis, dnes již digitalizovaný, zabírá 250 polic. Konkrétní zbraň se ale nikdy nenašla. V případu bylo vyslechnuto asi 10 tisíc lidí a k odpovědnosti za vraždu Palmeho se přihlásilo 134 osob, desítky z nich duševně nemocných. Následné vyšetřování je jako pachatele všechny vyloučilo.

Palmeho žena, která byla při útoku zraněna, později za střelce označila již dříve trestaného Christera Petterssona, který byl posléze odsouzen. Rozsudek však byl po pár měsících zrušen.

Premiér Palme často chodil ven bez osobních strážců, což byl také případ onoho osudného večera. S manželkou Lisbet Palmeovou se vraceli z kina, když na ně vrah zaútočil. Palme, kterého střelil, téměř okamžitě zemřel. Jeho ženu postřelil, měla jen lehká zranění, popsala již dříve BBC. Na střelbu upozornil vysílačkou taxikář. Dvě dívky, které byly poblíž, se pak snažily umírajícímu předsedovi vlády pomoci.

Hans Holmer, někdejší hlavní vyšetřovatel vraždy premiéra Olmeho, ukazuje 31. března 1986 dva revolvery Smith & Wesson .357 Magnum | Foto: TT News Agency/ Bertil Ericson | Zdroj: Reuters

Premiér Olof Palme byl členem Švédské sociálnědemokratické dělnické strany a prosazoval švédský model sociálního státu. Na mezinárodní scéně pracoval ve prospěch omezení jaderného zbrojení, prosazoval právo národů na sebeurčení, kritizoval tehdejší režim apartheidu v Jihoafrické republice i americkou a sovětskou zahraniční politiku.

Z uvedených důvodů měl Palme mnoho nepřátel jak v zahraničí, tak ve své vlasti, kde byl především v armádních kruzích kritizován za ústupnost vůči Sovětskému svazu. Jinak byl ve Švédsku populární a politiku své země ovlivňoval více než tři desetiletí.

Po smrti premiéra se objevilo mnoho teorií politického spiknutí zahraničních sil. V podezření se ocitly například separatistická Strana kurdských pracujících, americká zpravodajská služba CIA, sovětská tajná policie KGB, německá teroristická organizace Frakce Rudé armády či Irák.

Stín podezření padl mimo jiné i na domácí pravicové extremisty či tajnou policii Säpo. V devadesátých letech se často spekulovalo o tom, že za vraždou premiéra Palmeho mohl být jihoafrický rasistický režim.

Pamětní deska na místě vraždy premiéra Palmeho (archivní foto) | Foto: Bob Strong | Zdroj: Reuters

Jakub Lucký, ako, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme