Madeleine byla silou dobra a laskavosti, uvedl Biden. Nařídil svěsit americké vlajky v zemi na půl žerdi
Spojené státy reagují na smrt Madeleine Albrightové. V Americe se vzpomíná na to, jak příběh dvojnásobné uprchlice z nacistického i komunistického Československa formoval její profesionální kariéru bojovnice proti totalitám. A že byla veřejně činná do poslední chvíle.
Před měsícem napsala Madeleine Albrightová svůj poslední komentář pro New York Times. Několik hodin před další vojenskou invazí Ruska na Ukrajinu předpověděla, že ruský prezident Vladimir Putin udělá historickou chybu, pokud skutečně válku zahájí.
Spojené státy reagují na smrt Madeleine Albrightové. Natáčel zpravodaj Jan Kaliba
Bývalý americký prezident Bill Clinton, který si ji vybral coby velvyslankyni při OSN a později ministryni zahraničí, mluvil s Albrightovou naposledy před dvěma týdny.
„Mluvila pevným hlasem a mysl měla bystrou a nesoustředila se na sebe, ale celý náš rozhovor strávila povídáním o tom, jak musíme bránit Ukrajinu a udělat pro to všechno, co můžeme. O ničem jiném mluvit nechtěla. Byla šťastná, pozitivní, nechtěla mluvit o svém zdraví. Tvrdila, že je o ni dobře postaráno a že hlavní je teď myslet na to, jaký svět chceme zanechat našim dětem,“ řekl Clinton televizi CNN.
Albrightová mu prý připomněla také to, jak se teď ukazuje důležitost rozhodnutí rozšířit NATO o současné východní křídlo aliance včetně Česka, o což se výrazně zasloužila.
Biden: Bude nám chybět
Současného amerického prezidenta Joea Bidena zastihla zpráva o smrti Albrightové na cestě do Evropy na čtvrteční jednání NATO a s lídry zemí G7 a Evropské unie.
Nechal svěsit americké vlajky na půl žerdi v areálu Bílého domu i na všech federálních či vojenských budovách a vydal obsáhlé kondolenční prohlášení, ve kterém připomněl příběh Albrightové, uprchlice z Československa.
Bývalý velvyslanec v USA Kolář: Madeleine Albrightová byla strhující, budiž jí věčná sláva
Číst článek
„Zbytek života pak strávila obranou svobody po celém světě a pomocí těm, kdo trpěli represí. Byla to imigrantka prchající před pronásledováním, uprchlík s potřebou bezpečného útočiště – a hrdá Američanka. Spolupráce s ministryní Albrightovou patřila k vrcholům mé kariéry v americkém Senátu. Byli jsme partnery a přáteli, kteří pracovali na přivítání nově osvobozených demokracií v NATO. Madeleine byla vždy silou dobra, laskavosti a slušnosti. A svobody. Bude nám s Jill moc chybět,“ uvedl Joe Biden.
Jak sama Madeleine Albrightová připomínala, zájem o její práci a veřejné projevy se v posledních letech znatelně zvýšil. Souviselo to s oslabováním demokracie ve světě a v Americe hlavně s nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta.
Patřila k jeho velkým kritikům, mimo jiné kvůli jeho izolacionismu a protiuprchlické politice, ale i obecně kvůli jeho politickým metodám, ve kterých viděla autoritářské nebezpečí a paralely s režimy, před kterými sama jako dítě utíkala z Československa. Věnovala mu velkou část své knihy Fašismus – varování.
2:36
Zemřela bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová. Političce s českými kořeny bylo 84 let
Číst článek
„Fašismus není nějaká ideologie, je to takový proces, aby někdo převzal celou moc a odebral ji od všech lidí. Ten člověk se udělá tak hrozně mocným, že rozdělení jsou o moc horší. Člověk na to musí dávat pozor. Když si nějaká grupa myslí, že je lepší než ta druhá, najednou se objeví nějaký lídr, který se identifikuje s jednou grupou a myslí, že ti druzí lidé nemají práva,“ vysvětlovala Madeleine Albrightová v rozhovoru pro Český rozhlas tady ve Washingtonu na podzim 2018.
Kritici jí vyčítali její podíl na bombardování Bělehradu, když se zasadila o to, aby Spojené státy podpořily válečný zásah proti etnickým čistkám v Srbsku a Miloševićovu režimu na konci minulého století.
Ona sama to rozhodnutí hájila tím, že její uvažování vždy formovala Mnichovská dohoda a to, jak se Západ postavil k Československu, když čelilo agresi nacistického Německa.
Marie Jana Korbelová
Albrightová byla přesvědčena, že zlu je nutné aktivně odporovat, vzpomíná bývalý velvyslanec Žantovský
Číst článek
Do konce života pěstovala svou českou identitu. „Já se opravdu jmenuji Marie Jana Korbelová,“ říkala. Stejně jako tu uprchlickou. V kanceláři měla pověšenou kopii zápisu z imigračního centra na Ellisově ostrově u New Yorku, kam kolem Sochy svobody připlula lodí 11. listopadu 1948, když coby jedenáctiletá prchala před komunistickým režimem.
Za jeden ze svých nejsilnějších zážitků považovala návštěvu Prahy těsně poté, co komunismus v Československu padl.
„Pro mě to, co se stalo v sametové revoluci, byl moment, na který vzpomínám. Když jsem přijela v lednu devadesátého do Prahy, tak to bylo něco… Byla jsem hrozně pyšná na to, že jsem se narodila v Praze,“ vzpomínala v rozhlasovém vysílání při výročí 100 let od založení Československa Madeleine Albrightová.
S obavou se ujišťovala, jestli jí bude české publikum rozumět, ale i po sedmdesáti letech v Americe dávala rozhovory v češtině.
