Zemřela bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová. Političce s českými kořeny bylo 84 let
Madeleine Albrightová, někdejší ministryně zahraničí USA s českými kořeny, zemřela na rakovinu. V prohlášení na twitteru to oznámila její rodina. Bylo jí 84 let. „Byla obklopena rodinou a přáteli. Ztratili jsme milující matku, babičku, sestru, tetu a přítelkyni,“ napsali její příbuzní.
Madeleine Albrightová působila ve funkci ministryně zahraničí USA v letech 1997 až 2001 během druhého období vlády demokratického prezidenta Billa Clintona.
Byla historicky první ženou, která post zastávala a do té doby také nejvýše postavenou političkou v dějinách Spojených států.
Před vládním angažmá působila v letech 1993 až 1997 jako velvyslankyně USA při Organizaci spojených států.
V roce 2012 jí prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody, tedy nejvyšší civilní vyznamenání.
Rodačka z Prahy
Do diplomatického prostředí se už narodila. Její otec Josef Korbel byl československým diplomatem, v londýnském exilu radil třeba Edvardu Benešovi. Ona sama se pak mezinárodním vztahům věnovala už na střední škole.
Ačkoli se Albrightová vždy hlásila ke svému původu, dlouho ho sama úplně neznala.
Až do dne, kdy stanula v čele americké diplomacie, prý netušila, že když se jako Marie Korbelová 15. května 1937 narodila v Praze, byla ještě židovkou. Rodiče po útěku před nacisty konvertovali ke katolictví a tak ji také vychovali.
Coby politička se Albrightová pak o své kořeny začala zajímat. S rodinou se vydala i do Terezína, kde zemřelo 26 jejích příbuzných.
„Celá naše cesta byla opravdu důležitá, ale opravdu také moc smutná, protože jsem s sebou vzala svoje dcery a vnoučata a mluvili jsme o tom, co se všecko stalo v naší rodině. Dětem jsem říkala, že nikdy nemůžeme zapomenout, co se tam stalo a vždy být proti tomu, když jsou lidé nespravedlivě trestaní. Jen za to, kým jsou,“ popisovala pro Radiožurnál.
Sama třeba po protiuprchlických výrocích prezidenta Donalda Trumpa prohlásila, že je připravená se registrovat jako muslimka, aby jako někdejší imigrantka dala najevo svou solidaritu.
21:34
Je hrozně divná doba. Lidé si neváží toho, co Havel pro Česko dělal, říká Madeleine Albrightová
Číst článek
V roce 2019 ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvila mimo jiné o své knize, Fašismus – Varování?, která vyšla v češtině před Vánoci 2018.
„Chtěla jsem tu knihu napsat, i kdyby byla zvolena prezidentkou Hillary Clintonová. Společnosti jsou rozdělené, lidé netuší, jak technologie zasahují do jejich životů. Proto jsem se rozhodla, že je důležité podívat se na historii fašismu a co se děje v určitých zemích,“ vysvětlovala tehdy.
V rozhovoru mluvila i o putinovském Rusku: „Jsem nervózní, že nás Rusové chtějí odstranit z Evropy a chtějí, abychom neměli žádné partnery.“
V čele americké diplomacie se zasadila o rozšíření NATO o země bývalého sovětského bloku, včetně Česka.
Byla i jednou z hlavních postav aliančního bombardování Srbska, ale také třeba jednala se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem o jeho jaderném programu.
„Říkali mi, že je podivín. Tvrdili, že je samotář, ale taky sukničkář a častý divák pornofilmů. Ve skutečnosti byl dost okouzlující. I když jsem věděla o všech špatnostech, které udělal, aspoň jsem pochopila, že není blázen,“ vzpomínala na diktátora.
Proslulé brože
Svět diplomacie Albrightová obohatila o jazyk broží. „To je díky (bývalému iráckému prezidentovi) Saddámu Husajnovi. Jako velvyslankyně při OSN jsem dostala instrukce, abych ho často kritizovala. Samozřejmě po zásluze. Irácká média mě pak nazvala ‚bezpříkladnou zmijí‘. Měla jsem brož s hadem, a tak jsem si ji příště, když jsme jednali o Iráku, nasadila,“ smála se.
Na schůzku s Vladimirem Putinem zase zvolila brož s opicemi symbolizujícími pořekadlo „neslyším zlo, nevidím zlo“, aby upozornila na dění v Čečensku.
Ruského prezidenta to tehdy podle Albrightové oprávněně rozčílilo. O svých brožích napsala politička dokonce knihu a vystavila je i v muzeu.
