OTÁZKY A ODPOVĚDI: Summit Mun-Kim? Vzletná slova, hluboké pochyby i středověká pálenka
Začala historická schůzka severokorejského vůdce Kim Čong-una a jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Vydejte se spolu s nimi do Pchanmundžomu. Co čeká oba vůdce i obě Koreje na přelomovém summitu? Shrnuli jsme to nejdůležitější a nejzajímavější – a doplnili živým vysíláním i 360° prohlídkou.
Ta čára se na první pohled jeví úplně obyčejně. Prostá šedá úsečka z betonových cihel a nad ní nic než vzduch. Ale nic nemůže být dál od pravdy a není divu, že ji teď pozorují nejen věčně přítomní vojáci, ale také celý svět. V pátek ráno, 27. dubna 2018, ji totiž překročí severokorejský vůdce Kim Čong-un.
'Zabijte ty americké bastardy!‘ Masakrem z 18. srpna vyvolali Severokorejci přízrak 3. světové války
Číst článek
Betonové cihly znázorňují vojenskou demarkační linii, která jako jizva přetíná vesnici Pchanmundžom uprostřed demilitarizovaného pásma podél 38. rovnoběžky, de facto hranice mezi Severní a Jižní Koreou. Pchanmundžom po korejské válce (1950-1953) sloužil jako neutrální zóna, po níž se mohli volně pohybovat vojáci KLDR, Jižní Koreje a OSN. Ale od tzv. vražedného incidentu se sekerou (1976) ho demarkační linie rozděluje na dvě stále ještě znepřátelené části.
Dnes, 42 let poté, se Pchanmundžom stává svědkem Kim Čong-unova historického kroku, a to nejen doslova: je to vůbec poprvé od rozdělení Korejského poloostrova, kdy hlava KLDR vkročí na území Jižní Koreje. Začíná nejvyšší summit Severu a Jihu, teprve třetí svého druhu v dějinách. A hraje se v něm o hodně.
Mezikorejský summit 2018, živý přenos na stanici Arirang:
Kdo?
Bilaterální schůzka na nejvyšší úrovni – tedy hlavy států. Hostitel, jihokorejský prezident Mun Če-in, uvítá svého hosta Kim Čong-una přímo u vojenské demarkační linie. Oba vůdci se pak v doprovodu jihokorejské čestné stráže vydají směrem k budově, kde spolu budou vyjednávat.
U jednacího stolu přitom nebudou sami. Za jihokorejskou stranu k němu usednou šéf kanceláře Modrého domu a bezpečnostní poradce (úřad jihokorejského prezidenta, pozn. red.) Čong Ui-jong, ředitel tajné služby NIS So Hun, ministr pro sjednocení Čo Mjong-kjon, ministr obrany Song Jong-mu a ministryně zahraničí Kang Kjong-hwa. Přítomen bude také velitel jihokorejské armády, generál Čong Kjong-do.
Ústa Kimova a Munova: kdo je kdo u jednacího stolu na ostnaté hranici Koreje?
Číst článek
Nejvyššího vůdce KLDR přes hranici doprovodí formální hlava státu prezident Kim Jong-nam a skupina vysoce postavených představitelů Korejské strany práce (KSP) i Korejské lidové armády (KLA). Mezi nimi generál Kim Jong-čchol, šéf vojenské tajné služby – sice Jihokorejci obviňovaný z potopení korvety Čchonan v roce 2010, ale když jeho hostování na letošní olympiádě se obešlo bez komplikací.
Dále pak Čche Hwi (místopředseda ústředního výboru KSP), Ri Su-jong (vrcholový diplomat a exministr zahraničí), Ri Jong-ho (stávající ministr zahraničí), Pak Jong-sik (ministr ozbrojených sil), Ri Mjong-su (šéf generálního štábu KLA) a Ri Son-kwon (hlava Výboru pro mírové sjednocení vlasti – ekvivalentu ministerstva pro sjednocení na Jihu).
Spekulace, zda po Kim Čong-unově boku bude jeho manželka Ri Sol-ču (severokorejskými médii nedávno povýšená na „ctěnou první dámu“ KLDR), ukončil ve čtvrtek Modrý dům: Ri nedorazí. Místo ní však přijede druhá Kimovi velmi blízká žena, která v severokorejské politice zastává ještě důležitější místo než vůdcova manželka. A sice mladší sestra Kim Jo-čong (o níž se dodnes, jak při setkání s českými novináři potvrdil velvyslanec Soulu v Praze Mun Sung-hjon, spekuluje jako o možné Kim Čong-unově nástupkyni, pozn. red.)
Kdy?
Pátek 27. dubna 2018. Modrý dům zveřejnil tento harmonogram (podle jihokorejského času, tudíž -7 hodin v SEČ):
- 9.30 – překročení demarkační linie a uvítání Kim Čong-una Mun Če-inem
- 9.40 – zahájení uvítacího ceremoniálu
- 10.30 – startují jednání v Domě míru
- ? – přestávka na oběd
- ? – slavnostní sázení stromu, neformální procházka a rozhovor
- ? – pokračování jednání v Domě míru
- 18.30 – večeře v Domě míru
Kde?
Z uvedeného harmonogramu je patrné, že středobodem pátečního summitu bude Dům míru: budova v jihokorejské části Pchanmundžomu, která se už v minulosti osvědčila jako vhodný prostor pro civilní rozhovory Severu a Jihu. Postavili ji nejprve dočasně, aby posloužila setkání premiérů Jižní Koreje a KLDR v červnu 1980, a potom znovu na stávajícím místě v prosinci 1989.
Od místa, kde má Kim Čong-un podle plánu překročit demarkační linii (mezi budovami T2 a T3, kde se odehrávají vojenské rozhovory), dělí Dům míru jen několik desítek metrů: nachází se 130 metrů jihovýchodně od Domu svobody (hlavní jihokorejské budově v Pchanmundžomu přímo naproti té severokorejské, pavilonu Pchanmungak).
Jak?
Za přísných bezpečnostních opatření a doufejme, že hladce – ostatně, pilně se zkoušelo. První zkoušku provedli v úterý samotní Jihokorejci, načež se k nim ve středu připojil inspekční tým z KLDR; poslední summit nanečisto se odehrál ve čtvrtek.
Takže podrobněji k harmonogramu. „Prezident Mun Če-in a předseda Výboru pro státní záležitosti Kim Čong-un zahájí svou historickou první schůzku na vojenské demarkační linii v Pchanmundžomu zhruba v 9.30,“ upřesňují stránky summitu. (Zde citované kvůli zajímavému detailu, a sice titulu, který pro Kim Čong-una používá Jižní Korea, pozn. red.) Na Pchanmundžomském náměstí mezi Domem svobody a Domem míru spolu hlavy státu zhlédnou slavnostní zahájení summitu včetně přehlídky jihokorejské čestné stráže a pozdraví členy obou vyjednávacích delegací.
Pak vstoupí do Domu míru. V prvním patře se Kim Čong-un podepíše do knihy hostů, spolu s Munem zapózuje fotografům a po krátkém rozhovoru se odeberou do konferenční místnosti ve druhém patře, kde se pustí do dopolední části rozhovorů. Oběd si delegace dají zvlášť, načež Mun s Kimem společně a přímo u demarkační linie zasadí borovici jako „výraz jejich touhy po míru a blahobytu“. Symbolický význam má také hlína, kterou strom zasypou (část od nejvyšší jihokorejské hory Hallasan, část od severokorejského posvátného Pektusanu), i voda k zalití (z jikokorejské řeky Han pro Kima a severokorejské Tedong pro Muna).
Projděte se Pchanmundžomem (prohlídka ve 360°):
Po krátké procházce a „přátelské konverzaci“ se oba vůdci vrátí do Domu míru, kde budou pokračovat v jednání. Očekává se, že rozhovory vyústí v dohodu a společné prohlášení – to, kdy a jak bude oznámeno, závisí na jeho obsahu. Summit zakončí slavnostní večeře ve třetím patře, a známe dokonce i menu. Podávat se budou například plněné knedlíčky pchjonsu, grilované hovězí, vyhlášená ryba pilobřich ostnitý, slavné pchjongjangské studené nudle či tradiční pálenka munbesul, která se pila za středověké dynastie Korjo, ale třeba i švýcarské rösti. (Více o symbolice slavnostního menu zde.)
Průběh summitu se bude živě vysílat z třípatrového severokorejského Pchanmungaku, který otevře své dveře také jihokorejským novinářům.
A hlavně: proč to všechno?
Jihokorejské webové stránky summitu mají jasno: „Mezikorejský summit 2018 poslouží jako příležitost vydat se cestou k denuklearizaci a trvalému míru na Korejském poloostrově a prohloubení mezikorejských vztahů. Význam summitu spočívá také v tom, že vůdce obou Korejí svede dohromady a poskytne fórum pro upřímné rozhovory a budování důvěry po letech zhoršování vztahů.“
Jenže vzletná slova stranou. Ani ten nejnadšenější zastánce sjednocení Korejí nejspíš nepochybuje o tom, že obě strany přicházejí k jednacímu stolu s výsostně vlastními zájmy. Tím spíš, že samotná perspektiva opětovného sjednocení Korejského poloostrova je sice hezký ideál, ale v praxi se do něj – aspoň zatím – chce vlastně jen málokomu. Proklamovaná „touha po míru a blahobytu“ tudíž v tomto kontextu poněkud mění význam.
Radši bez koňaku a BMW než viset. Severokorejskou elitu sankce nedonutí vrazit Kimovi nůž do zad
Číst článek
Polopaticky řečeno: obě strany chtějí bezpečně přežít.
Přeloženo pro Jihokorejce to znamená zkrocení hrozby ze Severu, tedy v prvé řadě pacifikaci severokorejského jaderného programu a vstřícnější vztahy s KLDR jako protiváhu jejích možných nepředvídatelných kroků.
Překlad pro Severokorejce zní: prioritou je přežití režimu. Bude-li toto zajištěno, pak je čas usilovat o výhody pro celou KLDR, v duchu Kim Čong-unovy politiky souběžného pokroku (pjongdžin) hlavně o ty ekonomické.
Od summitu Mun-Kim se čekají dvě hlavní témata: denuklearizace Severní Koreje a normalizace mezikorejských vztahů, která by ve finále měla směřovat až k uzavření mírové dohody. Připomeňme, že na tu Korejský poloostrov čeká už 65 let a že Pchjongjang před čtyřmi lety vypověděl dokonce i příměří z roku 1953.
A také to, že k případnému míru je nutná účast Spojených států jako jedné z válčících stran, a tu zase podmiňuje pokora KLDR ohledně jaderných zbraní. Nejenže panují oprávněné pochybnosti o příslibech Pchjongjangu, že přestane s jadernými a balistickými testy (ostatně, o už existujícím jaderném arzenálu nepadlo slovo), tím spíš ve světle zprávy, že severokorejský testovací areál údajně jaksi zkolaboval.
Jak Kim Čong-un sliboval konec jaderných testů – a jak severokorejská média mlčela
Číst článek
Otázkou také je, kolik tlaku dokáže Mun Če-in na svůj severokorejský protějšek vyvinout. Proto se předpokládá, že spíš než v konkrétní kroky vyústí summit v širší, vágnější dohodu o denuklearizaci. A ta bude zase pokulhávat v implementaci, dokud se neuzavře mírová dohoda, a ta rozhodně není v moci tohoto summitu. Vždyť Jihokorejci v roce 1953 ani nepodepsali příměří – na jejich straně se kromě už zmíněných USA podepsalo velitelství OSN, na straně KLDR zas Čína.
Ale na tom, co hlásá web summitu, je přece jen trochu pravdy. Tento pátek skutečně může položit základní kameny, viz třeba plán na reformu a postupné odzbrojení mezikorejské hranice. O chystaném summitu Kim-Trump, případně vizi trilaterální schůzky na ose Soul-Pchjongjang-Washington ani nemluvě.
A velký význam má nejen to, že se vůdci Severu a Jihu konečně znovu setkají, ale také místo, kde se tak stane. Nezapomínejme totiž, že první dva summity (2000: Kim Čong-il s Kim Te-džungem a 2007: Kim Čong-il s Ro Mu-hjonem) se odehrály v Pchjongjangu.
