K-Popem proti Kimovi? Píseň od BTS ideologii nezničí, může ale provokovat myšlení, říká koreanistka
V pohraničních oblastech Severní Koreje se v posledních týdnech nese nejen éterem zvláštní druh jihokorejské produkce. Kromě politických vzkazů tam totiž Jihokorejci z reproduktorů pouští i svoji populární hudbu K-pop. „Mluví se o obnovení psychologické války, která byla relativně pozastavená,“ komentuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál situaci koreanistka Karolína Šamánková. Jak efektivní zbraní ale K-pop ve skutečnosti je?
Pouštění korejské populární hudby, takzvaného K-popu, je do jisté míry reakcí na kroky Severní Koreje. Ta totiž několikrát poslala na jih balony nesoucí pytle s odpadem či výkaly. Přestože se nepotvrdilo, že by byl jejich obsah jakkoliv toxický, stále se jedná o narušení několikaletého relativního klidu mezi zeměmi.
„Záměr Jižní Koreje je nastavit Severní Koreji zrcadlo. Aby třeba taky i do budoucna zvažovala méně nepřátelských kroků, z nichž mnohé přicházely bez zjevného důvodu. To nebyly leckdy vyprovokované protiakce. Jen se Kim Čong-un prostě v jistý moment své vlády rozhodl, že zase vztahy s jihem zhorší,“ vysvětluje Tomáš Řepa z Katedry teorie vojenství Univerzity obrany, proč se Jihokorejci rozhodli pouštět na hranicích hudbu.
26:53
Severní Korea disponuje arsenálem, který je schopen zasáhnout Spojené státy, varuje bezpečnostní analytik
Číst článek
Kim Čong-un se rozhodl vztahy s jihem zhoršit i navzdory tomu, že to může přinést Severní Koreji další ekonomické problémy. Hrubý domácí produkt Severní Koreje přitom léta stagnuje. Mezitím ten jihokorejský nejen kontinuálně roste, ale zároveň byl v roce 2022 skoro šedesátkrát vyšší, než ten severokorejský.
„Oni (Severokorejci, pozn. red.) na tom taky vydělávali, že předtím byly ty vztahy lepší. Ale je to, jak to je, a jihokorejská odpověď je z mého pohledu poměrně chytrá,“ komentuje Řepa rozhodnutí pouštět na hranicích se Severní Koreou K-pop.
Vztahy Korejí se v posledních letech lepšily. To se ale nyní změnilo a na začátku letošního roku Kim Čong-un dokonce prohlásil, že se jeho země už nebude pokoušet o znovusjednocení s jihem.
„Mluví se o obnovení psychologické války, která byla relativně pozastavená. K různým incidentům na hranici docházelo i ze strany Severní Koreje poměrně často, poměrně pravidelně,“ doplňuje koreanistka Karolína Šamánková.
Kultura jako zbraň
Není to poprvé, co se Jižní Korea snaží na Severokorejce kulturně apelovat. Třeba hudba se na sever distribuuje už od začátku korejské války. Kromě ní se na sever šíří také filmy, kosmetika, ale třeba i jihokorejský dialekt.
„Myslím si, že to ukazuje na to, že ta (jihokorejská, pozn. red) kultura se tam podprahově šíří,“ říká Šamánková. Přestože je těžké odhadovat, co přesně má největší vliv na mísení korejských kultur, současné pouštění hudby podle ní příliš velký rozdíl nedělá.
„Upřímně si myslím, že na to mají větší vliv pašeráci. Ale může to k tomu samozřejmě přispívat, to asi nikdo nedokážeme posoudit,“ doplňuje.
Jižní Korea chce proti dronům z KLDR nasadit laserové zbraně. Byly vyvinuty v rámci projektu Hvězdné války
Číst článek
Korejci mají ale jiný názor. Třeba bývalá prezidentka Jižní Koreje Pak Kun-hje v roce 2016 řekla, že vysílání přes hranice pomocí reproduktorů je nejefektivnějším způsobem psychologického válčení se severem. Nedávno na to upozornila agentura Reuters. Vysílání podle něj dodalo Severokorejcům odhodlání k tomu riskovat své životy a utéct.
„Pojďme si to přirovnat třeba ke komunistickému Československu. Sem se dokázaly propašovat samizdatem a jinými kanály nějaké ukázky, ať už toho, co se týká svobody myšlení, nebo toho, jak se žije lidem někde jinde – a podstatně lépe,” říká Řepa.
„U Severní Koreje spočívá základní premisa v tom, že musí svoje obyvatele udržovat v takovém informačním vakuu a vyzdvihovat svoje úspěchy. A v těch chvílích nejde o nějakou opravdu upřímnou loajalitu, ale jednoduše o strach,” pokračuje.
Režim Kim Čong-una se snaží dynastii Kimů prezentovat jako vůdce požehnané bohem a vytvořit kolem svých lídrů kult osobnosti. Kritika Kimů, ale třeba také špatné zacházení s jejich podobiznami, se trestá pracovním táborem i smrtí.
Zároveň se v zemi praktikuje trestání příbuzných viníka. Pokud Severokorejec spáchá trestní čin a je poslán do pracovního tábora nebo popraven, je potrestána i jeho rodina často až do třetí generace, a to zpravidla sestoupením do nižší společenské kasty. Tento systém je pro Severokorejce normou a jeho krutost je ze strany státu podporována silnou dávkou propagandy.
„Ale v momentě, kdy se k vám budou dostávat nějaké informace z opačné strany, a koneckonců i texty písní, se začne hovořit třeba i o nějakém stylu života v Jižní Koreji, o tom, o čem si mohou nechat zvlášť mnozí mladí lidé v Severní Koreji jenom zdát. Čili pro Severní Koreu to přece jen do budoucna vytváří nějaké riziko možného pnutí,“ upozorňuje Řepa.
„Cílem je nějakým způsobem upozornit na to, čeho se dopouští Severní Korea. Ta kultura jako taková je jenom prostředek, protože je zajímavá. Je to něco, co může zaujmout mladé. Očividně z toho může být nějaký trend mezi mladými v Pchjongjangu,” potvrzuje Šamánková a dodává, že hudbu přes hranice pouští hlavně aktivisté, v jejichž řadách jsou často také uprchlíci právě ze Severní Koreje.
Tresty za poslech hudby
Za poslech západní hudby nebo sledování seriálů mohou Severokorejci být odsouzeni k trestu smrti.
Mezi Korejemi se zvyšuje napětí. KLDR provedla další test balistické rakety, uvedla jihokorejská média
Číst článek
Kvůli poslechu K-popu a sledování jihokorejských filmů takto zemřel například dvaadvacetiletý muž z provincie Jižní Hwanghe. Informuje o tom zpráva o lidských právech v Severní Koreji z roku 2024, kterou zveřejnilo jihokorejské ministerstvo pro sjednocení. Zpráva vychází ze svědectví 649 uprchlíků ze Severní Koreje.
Při maximální hlasitosti může zvuk jihokorejských reproduktorů proniknout až dvacet kilometrů za hranice. Na území Severní Koreje se tak může šířit jihokorejská kultura, aniž by s tím mohl Kimův režim něco dělat.
„Vyklidit pásmo dvaceti kilometrů od hranic, to není v jejich současných silách a ještě by je to víc ekonomicky poškodilo. A oni už teď na tom nejsou úplně bůhví jak dobře,“ říká Řepa.
„Ale to, jestli náhodou se ten Severokorejec, když něco takového uslyší, radši nesebere a neodejde, aby z toho měl víc škody než užitku, to samozřejmě nevíme,“ upozorňuje Šamánková.
Nastane změna?
Otázkou ale zůstává, nakolik je taková strategie ve skutečnosti efektivní. Slyšet o lepším životě a demokratických ideálech je jedna věc, ale věřit, že takové místo skutečně existuje nebo se v diktatuře snažit dané ideály prosadit, je zcela jiná záležitost.
„Z toho, co se dozvídáme z výpovědí uprchlíků, tak oni často reflektují, že viděli jihokorejské seriály, viděli v nich nějaký lepší život, ale že to nemusí být realita té země, ze které ten seriál pochází. To znamená, že když vidí vlastně tu vyšší životní úroveň v jihokorejském seriálu, tak to považují za seriál, stejně jako jejich severokorejská produkce ukazuje lepší skutečnost, než v čem ti lidé často žijí,” vysvětluje Šamánková
„Oni asi mají představu i vlastně vzhledem k Číně, obzvlášť ti z pohraniční oblasti s Čínou. Každý tam třeba ví, že v Číně je lepší životní úroveň,” říká.
I tak se ale režim Kimů zřejmě v blízké době výrazně nezmění.
„Myslím, že ta společnost je tam bohužel tak pevně sevřená klanem Kimů, že to jen tak někdo nezmění. Asi nehrozí nějaký pád toho režimu ze dne na den. Ale postupné oslabování, to tam může třeba být,” přiznává Řepa.
22:56
Putin a podpora KLDR? Jazýčkem na vahách tady bude Čína, myslí si bývalý americký velvyslanec v Rusku
Číst článek
„Severokorejci nejsou nadšení z toho, co se v té zemi děje. Mnozí čelí hladomoru a dalším věcem. Už jen vojenské výdaje v té společnosti jsou neskutečně vysoké. A je to samozřejmě na úkor všeho ostatního,” pokračuje.
„Když se k tomu přidá to psychologické působení, tak třeba někteří z nich pak naznají, že už toho mají dost, už nebudou tak loajální. A klidně se to může projevit tak, že se ještě víc sníží výnosy a někdo bude něco občas nenápadně sabotovat,” vysvětluje.
Některé zádrhely způsobené únavou režimem Kimů přitom už mohly nastat. Třeba i na úrovni mezinárodního obchodu.
„Myslím, že dokonce některé z těch věcí se mohly projevovat klidně i na vývozu munice (do Ruska, pozn. red.). Ukázalo se, že mnohé z vychvalovaných severokorejských zbraní byly pěkné zmetky. Včetně právě některé munice – nemluvím o všech várkách, to jistě ne. Ale kdyby to někdo prošel, tak by to asi zavčas zjistili,” odhaduje Řepa
„Pro Jižní Koreu je to zase spíš symbolická rovina ve stylu ‚nenecháme si všechno líbit, zkoušíme vám to i nějakou formou vracet,‘“ dodává a připomíná přitom incident s balony nesoucími odpad.
„Samozřejmě asi nikdo nevěří, že by písnička od BTS (slavná K-popová kapela, pozn. red.) najednou přepsala představu o tom, jak třeba funguje Korejská strana práce v severokorejské politice a společnosti. Takže nemyslím, že je tam ten cíl, že by K-pop rozbil ideologii, ale může třeba provokovat myšlení Severokorejců,“ uzavírá Šamánková.
