Následek stažení vojáků USA ze Sýrie. Věznění zahraniční bojovníci Islámského státu by se mohli vrátit domů
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o stažení amerických jednotek ze severní Sýrie má nečekaný důsledek. Řada států z celého světa podle serveru The New York Times naznačila, že je ochotná přijmout zpět muže a ženy, kteří se připojili k teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku. Dříve to ale kategoricky odmítaly kvůli bezpečnostním rizikům i obtížnému zařazení občanů zpět do společnosti.
Ve vězeních a táborech pro bojovníky Islámského státu a sympatizanty se podle The New York Times aktuálně nachází přibližně 850 mužů a několik tisíc žen a dětí z 50 zemí světa. Pobývají především v zařízeních patřících kurdským demokratickým silám na severu Sýrie, které podporují právě Spojené státy.
Utekla k Islámskému státu, teď chce zpět do Británie. Pohřbila své dvě děti, odchodu ale nelituje
Číst článek
Někteří internovaní lidé se domů, do vlasti, ze které přišli, vrátit nechtějí a raději by zůstali v Sýrii, Turecku nebo jiných zemích. Značná část z nich ale dlouhodobě žádá o návrat do zemí, jejichž jsou občany a ze kterých přišli do Sýrie a Iráku bojovat.
Většina států ale až doposud odmítala bývalé džihádisty přijmout, protože představují bezpečnostní riziko. Obavy pramení například z toho, že může být obtížné některé zahraniční bojovníky stíhat a odsoudit je k dlouholetému vězení. Například generální tajemník Interpolu Jürgen Stock na konci roku 2018 podle serveru The Guardian varoval před „Islámským státem 2.0“ a novou vlnou teroristických útoků.
I pro lidi, kteří představují malé nebo vůbec žádné bezpečnostní riziko, může být obtížné se po návratu domů opět zařadit do běžného života a do společnosti a to kvůli válečným zkušenostem i džihádistické ideologii. A problém mohou mít i jejich děti, které se na území Islámského státu narodily.
I proto se za posledních pět měsíců roku 2018 podle New York Times nevrátil žádný internovaný člověk domů.
Ženy a vdovy
Nebezpečí nepředstavují podle úřadů jen bývalí bojovníci Islámského státu, ale i jejich ženy (a vdovy), které tvoří většinu internovaných osob v kurdských táborech a vězeních. Ty se na území chalífátu dostaly většinou tak, že uvěřily propagandistickým videím prezentující Islámský stát jako ideální místo pro opravdové muslimy, nebo které do Sýrie a Iráku přišly společně se svými manžely.
Svědectví z poslední bašty Islámského státu: Vůdce teroristů jsem viděl na vlastní oči, čelil vzpouře
Číst článek
Jednou z nich je i Tunisanka Chadídža, jejíž příběh popsaly v knize Ve válce Lenka Klicperová a Markéta Kutilová. Jejího manžela ovlivnila videa Islámského státu, která ukazovala, jak muslimové v Sýrii trpí. Vyzývala lidi z celého světa, aby se připojili k džihádu – svaté válce.
V roce 2014 toto volání vyslyšel i manžel Chadídži a ona ho i přes odpor své rodiny následovala. O čtyři roky později se nacházela se svými čtyřmi dětmi v internačním táboře pro ženy bojovníků Daiš (název pro Islámský stát, který jeho členové nenáviděli a nepoužívali) nedaleko syrské Rakky a její dva manželé byli mrtví. Chadídža ale patří mezi ženy, které se domů vrátit nechtějí, kterým pobyt v Islámském státu chybí.
Spojené státy nadále povedou bitvu proti IS i navzdory stažení ze Sýrie, tvrdí Pompeo
Číst článek
„Život v Rakce byl skvělý. Měla jsem všechno. Několik iPhonů, oblečení a kabelky od Louise Vuittona. Měla jsem zlato, peníze, dům. Teď nemám nic, mé iPhony skončily u Kurdů, stejně jako všechno ostatní,“ popisuje v knize jiná Tunisanka.
Řada žen svého rozhodnutí přidat se k Daiš lituje a dává to najevo například kouřením cigaret, které bylo v Islámském státě zakázané. Jak je ale zřejmé z výpovědí některých z nich nebo z informací kurdských bezpečnostních složek, jde jen o „pózu“ pro média a úřady. Jejich názory nadále zůstávají radikální.
Například rodilá Italka Sonja by se domů vrátit chtěla a také by své děti poslala do školy, která podle ní v internačním táboře chybí. „Ale nesmí tam být výuka hudby a tak. Musí to být škola islámská, kde se naučí číst a psát a islám, prostě nejlíp škola šaría,“ popsala Klicperové a Kutilové.
Kazachstán, Omán, Tunisko
I přes veškerá bezpečnostní rizika ale nyní zvažují úřady řady zemí repatriaci svých občanů ze severní Sýrie. Proč? Obávají se, že Kurdové nebudou již schopni hlídat věznice a tábory. Zahraniční bojovníci by tak mohli uprchnout, nebo by je mohli Kurdové sami propustit. Bývalý džihádisté by se pak mohli vrátit do svých zemí bez povšimnutí úřadů a mohli tam páchat trestnou činnost, případně i teroristické útoky.
Do Ruska se z Iráku vrátilo 27 dětí. Jejich otcové padli v boji za Islámský stát, matky jsou ve vězení
Číst článek
Proto už v lednu oznámil Kazachstán, že repatrioval 46 svých internovaných občanů. Většinu – 41 lidí – tvořily ženy a děti. I Omán a Tunisko přijalo zpět několik svých občanů. Minulý týden oznámila Saúdská Arábie, že je připravená repatriovat 50 svých občanů z Kurdských táborů. Do Ruska pak bylo v neděli navráceno 27 dětí, jejichž matky jsou v Iráku ve vězení.
Pro Evropu bude, jak se zdá, klíčové rozhodnutí Francie, která v lednu oznámila, že zvažuje repatriaci 130 mužů, žen a dětí. „Ve světle vývoje vojenské situace v severovýchodní Sýrii a amerických rozhodnutích a za účelem zajištění bezpečnosti francouzského lidu zkoumáme všechny možnosti, jak zabránit úniku nebo rozptýlení těchto potenciálně nebezpečných lidí,“ vysvětlil francouzský ministr pro Evropu a zahraniční věci Jean-Yves Le Drian.
Pokud by se Paříž rozhodla povolit svým občanům návrat do země, mohly by se podobným způsobem zachovat i další země, například Německo nebo Belgie, které situaci v okolo repatriace Francouzů bedlivě sledují.
Češi
Soud poslal do vazby bývalého pražského imáma, policie ho viní z podpory a financování terorismu
Číst článek
Problém repatriace bojovníků ze Sýrie by se mohl týkat také Česka. V řadách Islámského státu sice nebojovali občané České republiky, pouze cizinci žijící na českém území, ale konfliktů v Sýrii se dva občané ČR účastnili.
Šlo o bratra a švagrovou bývalého pražského imáma Samera Shehadeha. Ti bojovali v řadách teroristické organizace Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie). To je nástupnická organizace An-Nusra, která bývala syrskou odnoží Al-Káidy. Všichni tři jsou obviněni z terorismu a přímé účasti v teroristické organizaci.
Aby ale mohla Česká republika občanům pomoc v návratu zpátky do země, musí o to požádat sami. A to se nestalo. „Můžeme potvrdit, že se na ministerstvo zahraničních věcí nikdo ze zmiňovaných českých občanů nyní ani v minulosti neobrátil,“ napsal serveru iROZHLAS.cz mluvčí resortu Michal Bucháček.
