Utekla k Islámskému státu, teď chce zpět do Británie. Pohřbila své dvě děti, odchodu ale nelituje
Před čtyřmi roky v únoru se dostala na titulní stránky novin, když ve svých patnácti letech opustila domov ve východním Londýně, odletěla do Turecka a následně se v Sýrii přidala k tzv. Islámskému státu. Nyní Šamímu Begumovou vypátrali novináři britského listu The Times, a to v syrském uprchlickém táboře. V devátém měsíci těhotenství se svěřila, že odchodu nelituje. „Teď se jen chci vrátit zpátky do Británie,“ řekla.
Červen 2014. Svět šokovaně přihlíží, jak Abú Bakr Bagdádí vyhlašuje v Mosulu chalífát. Takzvaný Islámský stát (ISIS, IS) je na vrcholu moci, prohnal se Sýrií i Irákem a ovládl klíčová města.
O čtyři a půl roku později se vede bitva o poslední baštu IS, samozvaný chalífa Bagdádí čelí pokusu o vzpouru z vlastních řad a zahraniční bojovníci se vrací domů. Právě oni dělají vrásky evropským tajným službám a policejním sborům.
Generální tajemník mezinárodní policejní organizace Interpol Jürgen Stock na sklonku minulého roku varoval před „Islámským státem 2.0“ a novou vlnou teroristických útoků. Ty mohou mít na svědomí jak navrátilci, tak džihádisté, kteří si odpykávají pouze krátké tresty ve vězení, napsal britský The Guardian.
Svědectví z poslední bašty Islámského státu: Vůdce teroristů jsem viděl na vlastní oči, čelil vzpouře
Číst článek
„Takzvaní navrátilci jsou pro mnoho členských států stále zdrojem obav. Mnozí z těch, kteří odešli třeba z Evropy a Asie, se ještě nevrátili,“ řekl Stock s tím, že Interpol má databázi 45 tisíc podezřelých zahraničních džihádistů.
‚Byla jsem slabá‘
Nejde ale pouze o bojovníky. Do Evropy se vracejí i děti, jejichž matky jsou ve vězení a otcové byli zabiti. Případně partnerky bojovníků, jako je právě devatenáctiletá Šamíma.
„Byla jsem slabá,“ líčí novinářům The Times svůj útěk během bitvy o městečko Baghúz. O to se podle arabsko-kurdské koalice SDF vede „poslední bitva“ proti zbytkům bojovníků IS.
„Už jsem nemohla vydržet utrpení a strádání, které pobyt na bojišti zahrnoval. Ale také jsem se bála, že pokud zůstanu, tak dítě, které mám porodit, umře stejně jako moje další děti. Tak jsem chalífát opustila. Teď se jen chci vrátit zpátky do Británie,“ řekla.
'Dveře vyrazilo komando.' Příběhy ženy, která zachraňuje děti z područí džihádu
Číst článek
Její cesta do Sýrie spolu s dalšími dvěma spolužačkami, Amírou Abasovou a Kadizou Sultanovou ze stejné východolondýnské školy Bethnal Green Academy, byla nechvalně proslulá. Na veřejnost se navíc v té době dostávaly nové a nové příběhy mladých lidí, kteří opouštěli evropské státy, aby se k džihádistům přidali.
„Částečně v radikálním islámu hledají oporu, pevný bod. Slibují si od něj nový začátek a doufají, že najdou něco jako smysl života,“ zamýšlel se tehdy nad důvody odchodu v rakouské televizi ORF právník Ercan Nik Nafs.
Obdiv a vztek
Sama Šamíma popisuje Islámský stát se směsicí úžasu a vzteku, ačkoli její dvě kamarádky si na život v chalífátu rychle zvykly. Když se jí novinář britských novin zeptal, zda její zkušenost naplnila očekávání, odpověděla bez zaváhání: „Ano, vlastně opravdu naplnila. Byl to takový normální život, jaký ukazují v propagandistických videích. Normální život, ale tu a tam jsou výbuchy a tak.“
Svěřuje se, že nikdy neviděla popravu. „Ale viděla jsem setnutou hlavu v koši. Vůbec mě to nešokovalo,“ řekla. Stejně ostře se vyjádřila k videím, na nichž jsou vražděni zajatci. „Novináři mohou být také špehové, kteří do Sýrie vstoupili nelegálně. Jsou pro chalífát bezpečností hrozbou.“
Zároveň ji ale šokovalo, když zažila násilí ze strany Islámského státu vůči vlastním řadám – mučení bojovníků kvůli podezření, že jsou špiony. „Když jsem přišla a viděla, že dochází k útlaku a vše tohle se děje, byl to pro mě šok.“
Začátek: Rakka
Šamíma Begumová se nejprve dostala do syrského města Rakka, které před válkou obývalo přes 220 tisíc lidí. Zde byla umístěna do „ženského domu“, v němž budoucí nevěsty čekají na svého džihádistického manžela. „Zažádala jsem, abych se mohla provdat za anglicky mluvícího bojovníka mezi 20 a 25 lety,“ popsala v rozhovoru.
Jejím manželem se nakonec stal Nizozemec z města Arnhem. Její dvě kamarádky se vdaly za Američana a Australana. Jenže nedlouho poté byl její manžel zatčen a obviněn ze špionáže: „Uvěznili ho a mučili šest a půl měsíce. Docházelo k mnoha podobným případům útlaku nevinných lidí. Někdy byli bojovníci popraveni jako špioni, i když byli nevinní.“
Její manžel přežil, ale Islámský stát ho vyloučil. Poté byla během jednoho z náletů zabita její kamarádka Kadiza Sultanová. „Ve sklepě jejich domu byly nějaké tajné věci. Špion se o tom dozvěděl a předal to koalici, která dům vybombardovala. Nikdy jsem si nemyslela, že k tomu dojde. Nejdříve bylo popření. Myslela jsem, že pokud nás někdy zabijí, tak zemřeme společně,“ líčila Šamíma.
S mužem odešli z Rakky v lednu 2017, postupně se přesouvali, jak se kolem Islámského státu stahovala smyčka. Byla lehce zraněna. Její dvě kamarádky, zmíněná Amíra a Šarmína Begumová (ta do Sýrie odcestovala o dva měsíce dříve, chodila na stejnou školu, ale se Šamímou není příbuzná, pozn. red.) se v té době staly vdovami. Šamíma porodila své první dítě – dívku.
Útlak a korupce
Následoval syn Džerah. Ten přišel o život jako první. Ve věku osmi měsíců se mu staly osudnou nemoc a podvýživa. V nemocnici spravované Islámským státem mu lékaři nepomohli. „Nebylo dost léků a dost zdravotnického personálu,“ popsala Šamíma.
Její dcera se nedožila dvou let. Šamíma ji pohřbila, znovu těhotná, před měsícem. Její manžel naléhal, aby vydržela. Aby byla trpělivá. Že Islámský stát zvítězí. „Už jsem to nemohla vydržet,“ řekla.
Manžela naposledy viděla, jak se vzdal koaličním jednotkám. „Bylo příliš mnoho útlaku a korupce, takže si nemyslím, že si Islámský stát zasloužil zvítězit,“ dodala.
Roky točili, jak se v Evropě rekrutují džihádisté. 'Uvědomovali jsme si, že nás chtějí využít'
Číst článek
„Vím, co si o mně každý doma myslí podle toho, co o mně četli. Ale chci jen domů a mít své dítě.“ Jenže jak popisuje britský deník The Guardian, není to vůbec jisté.
Protiteroristická jednotka Scotland Yardu by měla prověřit, zda je Šamíma bezpečnostním rizikem pro Británii, případně zda může být z něčeho obviněna. Kromě toho by se jejím osudem měly zabývat i tajné služby MI5 a MI6.
Dilema to představuje i pro britské ministerstvo zahraničí. Má Šamímě poskytnout konzulární pomoc a dostat ji z uprchlického tábora, i když se dobrovolně provdala do Islámského státu?
Tak či onak, rozhodující slovo má ministr vnitra Sajid Javid. Ten se v pátek vyjádřil tak, že o návrat Britů, kteří odešli na Blízký východ a přidali se tam k teroristickým organizacím, nestojí.
„Moje poselství je jasné. Pokud jste podporovali teroristické organice v zahraničí, nebudu váhat v tom, abych vám zabránil v návratu,“ řekl Javid v rozhovoru pro The Times. „Musíme mít na paměti, že ti, kteří opustili Británii, aby se připojili k IS, byli plni nenávisti k této zemi,“ zdůraznil.
Podobnou odpověď má i Ben Wallace, ministr pro bezpečnost. Ten ve čtvrtek odpoledne prohlásil, že nehodlá poslat úředníky do syrského uprchlického tábora, jak napsal The Guardian. „Nehodlám riskovat životy Britů, aby hledali teroristy nebo bývalé teroristy v zhrouceném státě,“ řekl s tím, že „jednání má následky.“
