Temná minulost je málo přijímána, problém je popírání válečných zločinů v Jugoslávii, říká žalobce
K soudu se dostal jen omezený počet případů válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, říká pro server Balkan Insight s hořkostí v hlase Serge Brammertz, hlavní žalobce Mezinárodního reziduálního mechanismu pro trestní tribunály v Haagu. Negativně hodnotí i skutečnost, že nedochází k vydávání osob mezi státy. Stovky lidí tak podle něj nadále unikají spravedlnosti.
Za nejvíc znepokojující považuje Brammertz popírání válečných zločinů a oslavování usvědčených zločinců navzdory důkazům, které byly v Haagu předloženy a dokumentují, co se na konci minulého století dělo.
Popírání válečných zločinů
Přes všechny vynesené rozsudky je dnes popírání válečných zločinů v regionu patrnější než kdykoli dřív, upozorňuje belgický žalobce v rozhovoru pro server Balkan Insight. Připomíná, že zhruba 500 lidí podezřelých nebo usvědčených z válečných zločinů spáchaných v Bosně nyní žije v jiných státech regionu, zejména v sousedním Chorvatsku a Srbsku.
Stále neexistuje žádný seznam obětí bombardování Jugoslávie. Politici to využívají a s čísly manipulují
Číst článek
„Je naprosto nepřijatelné a příšerné, že podezřelým strůjcům tak obrovského zločinu stačilo urazit jen deset nebo dvacet kilometrů do sousední země, aby na další desítky let unikli odpovědnosti,“ říká Brammertz.
V tak malém regionu je to z perspektivy přeživších a obětí naprosto nepřijatelná situace, dodává žalobce. Východiskem by podle něj bylo přesunout vyšetřovací spisy z Bosny do Srbska nebo Chorvatska.
Nejde ale o nějaké zázračné řešení, které by dostalo všechny viníky před soud, zůstává nohama na zemi Brammertz. Neočekává prý víc, než že se řízení někam pohnou.
„V mém úřadě jsme velmi odhodlaní tato řízení podpořit a poskytnout další důkazy. V našich databázích máme k dispozici deset milionů stran důkazního materiálu,“ upozorňuje žalobce.
35:46
‚Lidská spravedlnost na všechny nedosáhne.‘ Vladimír Dzuro s kolegy zatkl 161 válečných zločinců
Číst článek
Po zářijové návštěvě regionu se Brammertz vracel s největším optimismem z Černé Hory. Její občané byli přímými účastníky války a země vloni přijala změny trestního řádu, které umožní používat důkazy shromážděné dříve v Haagu k vedení vlastních procesů o válečných zločinech.
Od zástupců Černé Hory přijal Mezinárodní reziduální mechanismus pro trestní tribunály v Haagu víc než desítku žádostí o asistenci.
Kolegové Brammertzovi potvrdili, že země je dnes nejnadšenější partner, kterého v regionu mají.
Z pachatelů mučedníci?
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii vynesl svůj poslední rozsudek v květnu 2023, když poslal na 15 let za mříže Jovicu Stanšiće a Franka Simatoviće. Oba byli členy srbské tajné policie, připomíná Balkan Insight.
Brammertz upozorňuje, že spravedlnosti bývá nejlépe učiněno za dost, když je vykonána přímo v zemi, kde byly zločiny spáchány. Ne vždy to ale jde a v 90. letech minulého století to podle něj v nově vznikajících státech na území bývalé Jugoslávie možné nebylo.
5:31
S časem ztrácí důkazy hodnotu, říká exvyšetřovatel. Jejich zajištění na Ukrajině vidí jako prioritu
Číst článek
Někteří odborníci se ale domnívají, že roky tahanic a předávání vojenských velitelů nebo politických vůdců cizímu soudu nakonec podkopaly jeden z hlavních cílů celé iniciativy. Tím bylo vypořádat se s minulostí a podpořit usmíření. Na místo toho se z mnohých pachatelů stali mučedníci.
Brammertz je však přesvědčený, že kdyby tribunál nevznikl, mnoho odsouzených by dodnes působilo v politice a situace by byla ještě horší. Vždyť někdejší velitel bosenský Srbů Ratko Mladić, odsouzený za genocidu ve Srebrenici, zůstává pro mnoho etnických Srbů hrdinou.
Vrchní žalobce si nedovede dost dobře vysvětlit, proč před deseti nebo patnácti lety nedocházelo tak často k popírání válečných zločinů nebo oslavování válečných zločinců. Svou roli podle něj sehrává celková polarizace světa.
Největší překážkou pro shodu na společné a lepší budoucnosti vidí Belgičan právě v popírání válečných zločinů. „Vidět, že ještě třicet let po konfliktu je temná minulost stále tak málo přijímána, je pro mě velké zklamání,“ uzavírá v rozhovoru pro server Balkan Insight vrchní žalobce Serge Brammertz.
