„Zdá se mi, že to vždy skončilo bez jasného konce, bez toho, že by se něco vyřešilo a že jsme dokonce vytvořili golemy, ke kterým jsme zahodili šémy,“ zamýšlí se plukovník Karel Klinovský.
Péče o české bojovníky z Jugoslávie či Afghánistánu se změní. Detaily popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ředitel Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Robert Speychal.
„Zajištění důkazů je absolutně prioritní,“ říká pro Radiožurnál Vladimír Dzuro, bývalý vyšetřovatel úřadu žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.
Chyť toho králíka je první román bosenské spisovatelky Lany Bastašićové. Vypráví příběh dvou žen, které prožily válku v bývalé Jugoslávii, každá si ji ale pamatuje jinak.
Dokumentarista Viktor Portel se vydal na Balkán zachytit ozvěny a palčivá traumata z dob války společně s vyšetřovatelem válečných zločinů Vladimírem Dzuro. Chtěl natočit příběh o době i lidech.
„Stačilo následovat český konvoj, který udělal tu hlavní práci,“ vzpomíná na záchrannou akci v bývalé Jugoslávii Éric Zanolini, který byl mezi 53 zachráněnými vojáky.
„Lidé se mě ptají, jestli bychom se i my dopustili masakrů,“ tvrdí Dzuro. „Že oni by to nikdy neudělali. Až vám někdo zabije manžela, znásilní dceru a zapálí dům, tak si o tom můžeme promluvit.“
„Obyvatelé Bosny a Hercegoviny jsou soustavně konfrontováni představou dalšího konfliktu, což drtivou většinu z nich unavuje a vede až k jakési apatii či odchodu do zahraničí,“ popisuje Ondřej Žíla.
V 90. letech se často hovořilo o tom, že Tito téměř půl století nutil různé národy žít společně proti jejich vůli. Po třiceti letech se objevuje fenomém, kdy lidé litují rozpadu již neexistující země.
Když se v roce 2015 objevila nenávist proti uprchlíkům ze Sýrie, rozhodla se spisovatelka Vesna Evans, že na papír přenese své zkušenosti z doby, kdy s rodiči utíkala před válkou v Jugoslávii.
Rozhodnutí pořadatelů londýnského grandslamu čtyřiatřicetiletý Srb označil za šílené. „Vždycky budu odsuzovat válku a nikdy ji nebudu podporovat, protože sám jsem dítě války,“ řekl Djoković.
Svět mohl spatřit záběry z osvobozeného města Buča, kde Rusové podle Kyjeva zavraždili stovky civilistů. Západ volá po vyšetření válečných zločinů, skloňuje se slovo genocida. Jaké jsou šance?
Válka na Ukrajině je první od 90. let, při které většinu uprchlíků pojímají unijní země. Ty se – stejně jako samotná Ukrajina – musejí během týdnů vypořádat s exodem, jaký jinde trval roky.
Stalo se to v noci z 20. na 21. listopadu 1991 nedaleko Vukovaru na prasečí farmě Ovčara. Kromě srbských důstojníků patřil k hlavním viníkům masakru tehdejší vukovarský starosta Slavko Dokmanović.
Srbská pravoslavná církev má blízko k vládním politikům a mezi Černohorci panují obavy, že nový biskup bude prodlouženou rukou Srbů v osamostatněné Černé Hoře.
Jednoho srpnového dne roku 1965 se na vlnách Jaderského moře houpal nafukovací člun a v něm pět lidí. Všichni přicestovali z Československa do tehdejší Jugoslávie a pokoušeli se o útěk do Itálie.
Hlavním problémem, souvisejícím s verdikty trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jsou nacionalistické narativy jednotlivých zemí, které si jeden každý rozsudek z Haagu vykládají po svém.
Ratko Mladić velel srbským jednotkám během masakru v Srebrenici v červenci 1995 i během obléhání Sarajeva v letech 1992 až 1996. V roce 2017 byl odsouzen na doživotí, proti verdiktu se odvolal.
Při demokratizaci Československa v roce 1989 neprocházel transformací pouze politický systém. Musela nastat také transformace ekonomického systému. Od jejího startu uběhlo 30 let.
Bývalý šéf chorvatského kabinetu Milanović nastoupil s jasným poselstvím: Je potřeba překlenout propasti minulosti vyhloubené v době válek doprovázejících rozpad Jugoslávie.
Prezident Miloš Zeman bude chtít s českými ústavními činiteli projednat, zda by bylo možné, aby Česká republika odvolala uznání Kosova samostatným státem.
Jedná se již o jeho druhou rezignaci z pozice šéfa kabinetu. Poprvé podal demisi v roce 2005, kdy byl obviněn haagským tribunálem za válečné zločiny. Soud ho tehdy osvobodil pro nedostatek důkazů.
Perkoviče a jeho nadřízeného v jugoslávské státní bezpečnosti UDBA Zdravka Mustače odsoudil v roce 2016 mnichovský soud k doživotnímu trestu za vraždu Stjepana Djurekoviče.