30 let od masakru civilistů u Vukovaru: na dopadení strůjců se podílel český kriminalista Vladimír Dzuro
Přesně před 30 lety, v noci z 20. na 21. listopadu 1991, se v bývalé prasečí farmě Ovčara odehrál masakr chorvatských civilistů. Jeden z jeho strůjců, srbský starosta Vukovaru Slavko Dokmanović, se posléze stal vůbec prvním válečným zločincem bývalé Jugoslávie. Byl zatčen a postaven před trestní tribunál v Haagu. Před soud jej dostal český kriminalista Vladimír Dzuro.
Bratrovražedný občanský konflikt v Jugoslávii přinesl zvláště v první polovině 90. let krutosti, které Evropa nezažila od konce 2. světové války.
Jedním ze symbolů brutality tehdejších bojů se stalo chorvatské město Vukovar, ve kterém začátkem 90. let žilo 84 tisíc obyvatel, z toho 44 procent Chorvatů a 37 procent Srbů.
Zbytek tvořily národnostní menšiny, mezi nimi potomci Čechů a Slováků, kteří se zde usadili ještě před druhou světovou válkou, když firma Baťa otevřela v obci Borovo Naselje u Vukovaru velkou továrnu.
A právě jeden z mužů s českými kořeny – Zdenko Novak – se v roce 1992 stal klíčovým svědkem při vyšetřování masakru více než 260 civilistů, kteří byli pozabíjeni příslušníky jugoslávské armády a členy srbské teritoriální obrany.
Vukovarský starosta
Stalo se to v noci z 20. na 21. listopadu 1991 nedaleko Vukovaru na prasečí farmě Ovčara. Kromě srbských důstojníků patřil k hlavním viníkům masakru tehdejší vukovarský starosta Slavko Dokmanović, na nějž mezinárodní tribunál vydal tajnou obžalobu. Chytit se jej ale nedařilo.
Dopadení Dokmanoviće, který - místo aby zadržované chorvatské civilisty z pozice starosty chránil - je osobně bil a dovolil jejich popravu, pak bylo souhrou několika náhod, léček i akčního zadržení za účasti elitní polské policejní jednotky GROM.
Hlavní roli v tomto dramatu hrál český vyšetřovatel Vladimír Dzuro, který spolu se svým týmem dokázal to, co se až do léta 1997 nikomu nepodařilo: dostat před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu obviněného válečného zločince. Prvního od druhé světové války.
Jak složité bylo zatknout muže, který se skrýval v relativním bezpečí země, jež nepodnikla nic, aby jej vydala spravedlnosti? S jakými pocity se pracuje ve válečné zóně, kde na vlastní oči vidíte odstřelovačem zabité dítě? A které další pachatele krvavých zločinů na Balkáně se díky němu podařilo dostat před spravedlnost? Poslechněte si Téma Plus, kde kromzě Vladimíra Dzura hovoří i historik Jindřich Marek či historička a balkanistka Jana Škerlová.
