Prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu Karim Khan navrhl zatykač proti Netanjahuovi, izraelskému ministru obrany a třem vůdcům hnutí Hamás. Podle něj nesou odpovědnost za válečné zločiny.
Česko podporuje zřízení tribunálu, jenž by soudil zločiny páchané na Ukrajině. Proces ale uváznul ve spletitých právnických diskusích, přibližuje pro iROZHLAS.cz René Miko, zástupce u haagského soudu.
Oddíly verbovaly malé chlapce, které využívaly jako vojáky, a také dívky coby sexuální otrokyně. Jeden z unesených dětských vojáků vypovídal u soudu, že byl milicemi donucen zastřelit vlastní sestru.
„Mezinárodní trestní soud musí zaujmout objektivní a nestranný postoj, respektovat imunitu hlav států a vyhnout se politizaci a dvojím standardům,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang.
Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal minulý týden zatykač na Vladimira Putina. Na konferenci ministrů spravedlnosti v Londýně se v pondělí budou řešit možnosti řešení válečných zločinů.
„Pokud nebude Ukrajina schopna ustavit vlastní tribunál, pouze tehdy by mělo zasáhnout mezinárodní společenství,” vysvětlují v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Geoffrey Nice a Aldo Zammit Borda.
„Výzvy ke vzniku speciálního trestního tribunálu jsou smysluplné, ale do velké míry záleží na tom, zda a jakou se podaří vyjednat podporu,“ upozornil pro iROZHLAS.cz odborník na mezinárodní právo.
Stalo se to v noci z 20. na 21. listopadu 1991 nedaleko Vukovaru na prasečí farmě Ovčara. Kromě srbských důstojníků patřil k hlavním viníkům masakru tehdejší vukovarský starosta Slavko Dokmanović.
Hlavním problémem, souvisejícím s verdikty trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jsou nacionalistické narativy jednotlivých zemí, které si jeden každý rozsudek z Haagu vykládají po svém.
Ratko Mladić velel srbským jednotkám během masakru v Srebrenici v červenci 1995 i během obléhání Sarajeva v letech 1992 až 1996. V roce 2017 byl odsouzen na doživotí, proti verdiktu se odvolal.
Alí Abdar Rahmán se tribunálu vzdal loni. Podle obžaloby patřil k nejvýznamnějším velitelům obávané provládní arabské milice džandžauí, které je přičítáno zabití asi 300 000 obyvatel Dárfúru.
Tribunál se ohradil proti „nepřijatelnému pokusu o vměšování do vlády zákona“. Tribunál americké sankce označil za nejnovější krok v řadě bezprecedentních útoků na nezávislý soud.
Jedná se již o jeho druhou rezignaci z pozice šéfa kabinetu. Poprvé podal demisi v roce 2005, kdy byl obviněn haagským tribunálem za válečné zločiny. Soud ho tehdy osvobodil pro nedostatek důkazů.
Jed, který na konci listopadu pozřel exgenerál bosenských Chorvatů Praljak bezprostředně po vyslechnutí svého rozsudku u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, nebylo možné odhalit.
Někdejší vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić se odvolal proti 40letému trestu vězení, který mu letos v březnu udělil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Karadžiće přitom soud uznal vinným v 10 z 11 bodů obžaloby, a to za válečné zločiny včetně genocidy na bosenských muslimech v Srebrenici.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) dnes shledal srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje nevinným ve všech devíti bodech obžaloby. Soudci dospěli k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní zodpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, v Chorvatsku a v srbské oblasti Vojvodině za válek v letech 1991-1995.
Malajsie chce vytvoření mezinárodního tribunálu, který by stíhal podezřelé ze sestřelení malajsijského letounu MH17 nad východní Ukrajinou. Informovala o tom Radu bezpečnosti OSN. V nejbližší době chce Malajsie předložit rezoluci, která by případ uspíšila.
Palestina se ode dneška stává signatářem smlouvy o Mezinárodním trestním tribunálu (ICC). Ministr zahraničí Rijád Málikí tento krok oficiálně oslaví v Haagu. Palestinci tak budou moci u mezinárodního soudu žalovat izraelské politiky za válečné zločiny. Izrael na palestinskou přihlášku už v lednu reagoval zadržením vybraných cel a daní.
Srbský nacionalista Vojislav Šešelj prý porušil pravidla podmínečného návratu do vlasti a měl by se vrátit před mezinárodní soud. Nařídil mu to Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v nizozemském Haagu.
V nizozemském Haagu dnes prvním dnem začne obhajoba bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiće. Před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii předstoupí mimo jiné kvůli obvinění z genocidy. Hrozí mu až doživotní trest.
Bosco Ntaganda, vůdce militantních rebelů v Kongu, stanul dnes poprvé před přípravným senátem Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Během předběžného slyšení soudkyně zkontrolovala jeho totožnost a seznámila ho s obviněními z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Soud se případem bude znovu zabývat 23. září.
Chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markač jsou v Chorvatsku národními hrdiny. Gotovina po svém návratu objíždí města, kde ho lidé bouřlivě vítají, udělují mu čestná občanství a chtějí po něm pojmenovat ulice. Chorvatský stát má generálům zaplatit odškodnění.
Soud pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii se sídlem v Haagu vynese definitivní rozsudek nad chorvatským generálem Ante Gotovinou. Za zločiny proti lidskosti ho soud už dřív poslal na 24 let do vězení. Gotovina se podle obžaloby v polovině 90. let podílel na zločinech proti chorvatským Srbům.
Mezinárodní trestní soud v Haagu není zcela nezávislý, protože v jeho případě se již předem počítá s politickým vlivem, řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Robert Fremr, jeden ze soudců tohoto tribunálu.
