Zdánlivé rozpuštění mravnostní policie nepřináší konec dohledu a represe íránského režimu
Zprávy o zrušení nechvalně známé íránské mravnostní policie vyvolaly nejistá očekávání, do jaké míry islámská republika skutečně reaguje na masivní tlak aktuálních protestů. Německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle uvádí, že navzdory demonstrativním krokům ze strany íránského režimu mají místní úřady v rukou stále řadu prostředků, jak kontrolovat a trestat íránskou veřejnost, která vyjádří solidaritu s demonstranty.
Na tiskové konferenci íránského generálního prokurátora Mohammada Džafara Montazerího zazněla slova o tom, že íránská mravnostní policie už nemá nic společného s ministerstvem spravedlnosti a byla „zrušena těmi, kdo ji vytvořili“.
O dva dny později státní íránská televizní stanice Al-Alam oznámila, že výroky prokurátora byly vytrženy z kontextu a že íránské ministerstvo spravedlnosti bude „nadále sledovat chování veřejnosti“.
Írán nemá mravnostní policii, ale spíše policii veřejné bezpečnosti. „Ministerstvo spravedlnosti nemá v plánu ji zrušit, ani v tomto směru nepodnikne žádný krok,“ revidovala později íránská média slova generálního prokurátora.
Íránská aktivistka za práva žen Mahdieh Golroová žijící ve Švédsku Deutsche Welle řekla, že Montazerího prohlášení představují osvědčenou taktiku informační strategie Islámské republiky. „Nejprve něco tvrdí a zapojí do toho média, aby vzbudili naději, že systém je schopen se poučit a reformovat,“ popisuje.
Aktivistka dodává, že mobilní jednotky mravnostní policie by sice mohly dostat jinou podobu, to ale nutně neznamená, že změní i strategii využívání státní moci k vynucování chování, které vyžaduje současný íránský režim.
Iranian women resist morality police & kick out the harassers off the bus in Tehran.
— Masih Alinejad ️ (@AlinejadMasih) December 10, 2022
The woman who send this videy says; we remove our hijab everyday and no longer accept bullies from morality police.
We will end this gender apartheid regime.#MahsaAmini
pic.twitter.com/ek54Y8KpEe
Stálá kontrola žen
Golroová dodává, že i kdyby byla mravnostní policie zdánlivě zrušena, úkol kontrolovat ženy na veřejnosti by mohla převzít jiná skupina. Deutsche Welle uvádí jako příklad organizaci, kterou lze z perštiny volně přeložit jako „Úřad pro přikazování dobra a zakazování zla“.
Tato organizace, která vznikla v roce 1993, působí paralelně s mravnostní policií. V jejím čele stojí teheránský duchovní, je financována íránským státem a využívá dobrovolníky, kteří dodávají informace o údajném porušování pravidel morálky. Po celém Íránu má na pět set kanceláří.
Pohnou protesty krutým režimem? Íránci, kteří uprchli do Česka, se neshodnou, věří ale v návrat
Číst článek
Prohřešky, které tato organizace zaznamená, jsou pak často publikovány v íránských prorežimních sdělovacích prostředcích. Deutsche Welle zmiňuje případ ředitele banky z provincie Qom jižně od Teheránu. Ten přišel o práci poté, co na jeho pobočce obsloužili ženu, která neměla na hlavě šátek.
Jeden ze zástupců této íránské organizace řekl, že policie by se namísto využívání mravnostních jednotek k prosazování morálních kodexů měla spoléhat na dobrovolnou podporu z řad „spolehlivého obyvatelstva“.
I případ z qomské banky se totiž dostal do hledáčků úřadů na základě videozáznamu, který koloval po sociálních sítích. Organizace pro „přikazování dobra a zakazování zla“ prý potřebuje jen lepší financování. Jsou ji ale ochotny podpořit tři miliony občanů, tvrdí v závěru článku německé Deutsche Welle její představitel.
