Tisíce demonstrantů dále blokují irácký přístav Umm Kasr. Požadují řešení korupce a ekonomické krize

Tisíce demonstrantů dál blokují přístupové cesty do hlavního iráckého námořního přístavu Umm Kasr, informovala agentura Reuters. Provoz v přístavu od středy stojí, protestující ho zablokovali o den dříve. Bezpečnostní síly proti protestujícím v noci na sobotu nasadily slzný plyn a stříleli ostrými náboji, nejméně 30 lidí bylo zraněno.

Bagdád Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

2019-11-01t140657z_4_191102-132638_nkr.JPG

Většina nepokojů se odehrává na jihu země, kde se soustředí i produkce ropy. | Zdroj: Reuters

Nepokoje v Iráku začaly před měsícem a o život při nich přišlo více než 250 lidí. Účastníci požadují řešení korupce a ekonomických těžkostí.

Příběh o dopadení nejhledanějšího teroristy. USA Bagdádího identifikovaly díky spodnímu prádlu

Číst článek

Přes přístav Umm Kasr do země silně závislé na importu potravin proudí obilniny, olej a další důležité komodity. Nákladní vozy nemohou do přístavu ani z něj a některé mezinárodní námořní dopravní firmy tam proto zastavily provoz. V sobotu demonstranti rozlícení nočním zásahem bezpečnostních sil zapalují pneumatiky a vztyčují betonové zátarasy.

V irácké metropoli Bagdád byly páteční demonstrace největším protivládním protestem od pádu bývalého prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003, napsala agentura Reuters. Téhož dne v městě Basra, které leží zhruba 60 kilometrů severozápadně od přístavu Umm Kasr, protestovalo 5 000 lidí.

Rezignace vlády

Desítky tisíc Iráčanů od října v ulicích protestují proti korupci a mizernému stavu veřejných služeb. Cíle demonstrantů se rozšiřují a nově obsahují i požadavek rezignace vlády a změnu politického systému ustaveného po roce 2003. Většina nepokojů se odehrává na jihu země, kde se soustředí i produkce ropy.

Irák je sice na ropu velmi bohatou zemí, ale Iráčané se potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti a velmi špatnými veřejnými službami. I když se po invazi změnil politický systém a pravidelně se konají volby, občané vnímají politiky jako pevně zakotvenou elitu, připomíná agentura AP.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme