Smrt Bagdádího neznamená, že skončí i takzvaný Islámský stát, říká Jakub Szántó

Vůdce takzvaného Islámského státu Abú Bakr Bagdádí je mrtev. Při operaci amerických speciálních sil na severu Sýrie na sobě odpálil sebevražednou vestu. Jak oznámil americký prezident Donald Trump, identitu samozvaného chalífy potvrdili jak zasahující vojáci, tak testy DNA. O tom co jeho smrt znamená, se Radiožurnál ptal bývalého zpravodaje České televize na Blízkém východě Jakuba Szántó.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó

Bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas

Znamená smrt vůdce takzvaného Islámského státu konec této skupiny coby celosvětově nejvýznamnější radikální islamistické organizace? Jak to může proměnit?
Je těžké říct, v jaké stavu je momentálně samotná značka takzvaného Islámského státu a jeho ideologie, potom co ztratil své území, což byl de facto protostát. Od roku 2014 do roku 2017 se totiž rozléhal na poměrně rozlehlém území východní Sýrie a severního Iráku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Změní smrt Bagdádího takzvaný Islámský stát? Odpovídá Jakub Szántó

V tuto chvíli má takzvaný Islámský stát pobočky na řadě míst, desítky teroristických i extremistických organizací se k němu i nadále hlásí. Na druhou stranu byl do velké míry personifikován samozvaným chalífou Abú Bakrem Bagdádím. A podobně po zlikvidování Usáma Bin Ládina v květnu 2011 v pákistánském Abbottábádu také al-Káida se nedokázala ze ztráty svého charismatického vůdce a de facto i hlavní značky vzpamatovat. I když samozřejmě nadále existuje, takže obdobné to asi bude i s takzvaným Islámským státem.

Nejspíš nepřestane existovat, nicméně je otázkou, jak po smrti svého vůdce a zakladatele a zároveň po ztrátě toho území, si stojí, řekněme, na žebříčku jednotlivých teroristických organizací po celém světě.

Prezident Trump po akci poděkoval státům, které s operací pomáhaly – kromě Sýrie, Iráku a Turecka i Rusku a syrským Kurdům. Jak výjimečné je, že s operací pomohly všechny takto vzájemně znepřátelené síly?
Je potřeba to brát v kontextu složitého, chaotického stavu a poměru sil na severu Sýrie. Ta operace byla čistě americká, provedli ji jen americké speciální jednotky za podpory letectva.

‚Zemřel jako pes.‘ Trump potvrdil smrt Bagdádího, terorista se podle něj vyhodil do povětří

Číst článek

Na druhou stranu by nebylo možné tak velký letecký kontingent, to znamená, podle některých informací sedm leteckých vrtulníků krytých stíhacím bombardéry a pravděpodobně také drony a dalšími stroji. Zkrátka to byla velká operace, která se nemohla obejít bez koordinace s dalšími letectvy, které se v oblasti pohybují. To je právě turecké válečné letectvo a také ruské. V tomto ohledu je to do velké míry bezprecedentní.

Mohl operaci urychlit aktuální vývoj v severní Sýrii – tedy turecká ofenziva proti Kurdům?
Jsem hluboce přesvědčený, že to nemělo na situaci žádný vliv. I americký prezident mluvil opakovaně během svého tiskového briefingu, že pro něj byla likvidace šéfa takzvaného Islámského státu jednou z hlavních priorit. Co se týče veškeré podpory a logistiky, měly tedy americké síly, které se ho snažily vypátrat, zelenou.

A poté, co přišla informace, kde se tenhle člověk nachází, to byla priorita číslo jedna bez ohledu na to, co se tam dělo. Turecká ofenziva to mohla podle mě spíš zkomplikovat.

Michaela van Erne Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme