Nemám v plánu žít v zemi, kde povládnou fašisti, zaznívá od mladých Slováků. Často odcházejí ze země
Mezi mladými Slováky se před parlamentními volbami rozšířila špatná nálada. Už dřív jich tisíce ročně odcházely do zahraničí za kvalitnějším vzděláním nebo lepším uplatněním. Teď se přidává i frustrace z politického vývoje a obavy z toho, co přijde po volbách. Mladí lidé upozorňují na nepřátelskou atmosféru ve společnosti, většina politických stran na ně prý ve svých programech nemyslí. Slovensko kvůli časté emigraci přichází o nadějné talenty.
„Neumím si představit, že bych žila na Slovensku, kde budou fašisti a novodobí komunisti,“ přiznává třicetiletá Páťa, která intenzivně zvažuje odchod do zahraničí. Důvodů má víc.
„Nemám v plánu žít v zemi, kde budou vládnout fašisti.“ Slovensko řeší emigraci mladých Slováků
Šikana a hněv ve společnosti
Pracuje v organizaci, která pomáhá lidem bez domova. Ale hned několik stran, které mohou sestavovat vládu, vykresluje nevládní organizace jako nepřítele.
Pátin partner je cizinec a není si jistá, jestli je moudré přivést ho na Slovensko. „Jsem tu sice doma, možná je v něčem jednodušší se tu usadit, ale nechci, aby se on cítil špatně, byl terčem šikany a diskriminace jen kvůli tomu, že má jinou barvu pleti. Velmi cítím hněv ve společnosti,“ vypráví Páťa.
Tíživá atmosféra v zemi
Sbalit po volbách kufry je připravený i Adam, 26letý specialista na mezinárodní trhy. „Pokud by to dopadlo špatně, tak by byli ve vládě extremisti, zloději, konzervativní politici a fašisti. Nemám v plánu žít v zemi, kde budou vládnout tito odpadlíci,“ říká rozhodně Adam. Už před volbami pro jistotu rozeslal životopisy do několika firem v Praze.
‚Jsme takový snadno oklamatelný národ.‘ Část slovenských politiků stále straší lidi Sorosem
Číst článek
Také 24letou studentku architektury Patrícii tíží atmosféra v zemi, ekonomická situace nebo stav zdravotnictví: „Nelíbí se mi ani to, že uvažuju nad tím, že odejdu ze Slovenska, protože mi to přijde nefér vůči lidem, kteří tu chtějí zůstat. Ale někdy mám takový stav, že nic jiného mě nenapadá. Chodím volit, podporuji mimovládní organizace, mluvím s lidmi a nevím, co dalšího mám ve svém věku dělat pro to, aby to tu opravdu bylo lepší.“
Kampaň Chcem tu zostať
Skepsi mladých lidí se snaží rozptýlit kampaň Chcem tu zostať. Vznikla na jaře po zjištění, že jen 52 procent mladých se chystalo přijít k volbám.
„Viděli jsme, že – aha, tady se něco děje. Následná čísla nám ukázala, že v mladých je obrovská frustrace a velmi přemýšlí o odchodu. Říkají, že z politiků je nikdo neposlouchá,“ říká Juraj Foltín
Fico chce po volbách obžalovat Čaputovou. Schůzkami s prokurátorem podle něj ovlivňovala vyšetřování
Číst článek
Cílem kampaně Chcem tu zostať je přesvědčit mladé, aby místo odchodu vyrazili k volebním urnám. Do diskuse o perspektivách pro mladé na jednu z lodí na Dunaji přišel i úřednický premiér Ľudovít Ódor, pro kterého je problematika odlivu talentů osobní prioritou.
„Nedávno jsme dali ven studii, kde jsme i vyčíslovali, že každý takový mladý člověk, který odejde a nevrátí se, je ztráta v celoživotní přidané hodnotě téměř tři miliony. Je to vážný problém, na který jsme chtěli poukázat v předvolebním boji, protože se nám zdálo, že je to dost vážné téma. Určitě vážnější než medvědi nebo migranti,“ zdůrazňuje Ľudovít Ódor.
Krása Slovenska
Zájem voličů do 25 let se od dubna zvýšil o 16 procentních bodů. Kampaň Chcem tu zostať ukázala, že mnoho mladých Slováků nad svou zemí ještě hůl nezlomilo, příkladem je Matěj: „Chci posílat tuto krajinu dál, aby mladí lidé viděli krásu Slovenska, ne jenom v přírodě, ale myslím si, že lidé na Slovensku jsou dost milí a máme co nabídnout světu.“
V souboji o slovenský parlament se o první místo přetahují strany Progresivní Slovensko a Smer. Klíčovou roli při vyjednávání o povolební spolupráci ale může hrát podle průzkumů až třetí strana Hlas.