Egypt bude volit prezidenta, oba kandidáti mají své nesmiřitelné zastánce
Porevoluční Egypt se podle dnešních komentářů vrátil do bodu nula. Zatím největším posunem od éry prezidenta Mubáraka byl demokraticky zvolený parlament. Jenže Ústavní soud, jmenovaný ještě za bývalého režimu, včera nařídil rozpuštění sněmovny. Přesto by ale o víkendu mělo dojít na rozhodující kolo prezidentských voleb.
Jedním ze dvou kandidátů je dlouholetý člen egyptského vojenského aparátu a poslední Mubárakův premiér Ahmad Šafík. Tím druhým je kandidát kdysi ilegálního Muslimského bratrstva Muhammad Mursí. Oba mají v zemi své nesmiřitelné zastánce.
„Půjdu volit, protože neúčast voličů by nahrála Mursímu z Muslimského bratrstva,“ říká lékařka a přední ženská aktivistka Maváheb Múelhíová. Angažuje se v egyptské sociálně demokratické straně. A jestli se něčeho bojí, pak je to nástup islamistů.
„Hraje se o to, jestli bude Egypt náboženský, nebo sekulární stát, a proto budu volit Šafíka. Byl to sice Mubárakův člověk, ale teď představuje menší zlo.“
S oběma ženami s nesmiřitelnými názory mluvil v Káhiře zpravodaj ČRo Břetislav Tureček
Vzdělané aktivistky ale mají také islamisté. Jednou z nich je politoložka Nusajba Ašrafová. „Stojí proti sobě kandidát revolučních změn a zastánce starých pořádků. Ty ztělesňuje Ahmad Šafík. Doktor Mursí tak není kandidátem Muslimského bratrstva, ale všech Egypťanů, kteří bojovali za svržení starého režimu.“
Sekulárně orientovaní Egypťané, jako je doktorka Múelhíová, ale bijí na poplach. „Pokud se Mursí stane prezidentem, islamisté budou mít v rukou celou zemi. Už mají parlament, budou mít prezidenta i vládu, a pak začnou dosazovat své lidi do justice, do médií, do odborů. Pokud by v Egyptě, tedy centru arabského světa, přišla náboženská diktatura, bylo by to nebezpečné nejenom pro region, ale i pro Evropu.“
Jenže desítky milionů voličů považují taková slova za účelové strašení. „Tyhle obavy nejsou vůbec na místě. Milovníci starých pořádků bezdůvodně straší lidi nástupem fundamentalistů, teroristů a chaosu. Egypťany v tomto směru masírují i sdělovací prostředky, a některé lidi to samozřejmě ovlivňuje,“ připouští politoložka Ašrafová.
„My politickou moc nijak neuchvacujeme, máme jí tolik, kolik nám jí dají voliči,“ zdůrazňuje politoložka.
Shodu obě dámy s akademickými tituly nenacházejí ani v otázce, který kandidát je lepší pro samotné ženy. Podle doktorky Múelhíové jsou islamisté pohromou i v tomto bodě.
„Varující je už to, že v parlamentu navrhují snížení minimálního věku pro uzavírání manželství a chtějí zrušit trestání ženské obřízky. Plánovali omezit právo žen požádat o rozvod. To jim dokonce zatrhli muslimští učenci, protože takové rozvody islám povoluje,“ říká sekulární lékařka a neskrývá pohrdání ženami, které zmíněné zásady prosazují. „Jsou v tomto ještě horší než muži.“
Doktorka politických věd Ašrafová ale na podpoře islamistů nic špatného nevidí. Naopak. „Ne, ne, to jsou výmysly a manipulace. Nástup Muslimského bratrstva ženám nic špatného nepřináší. Nikdo jim nezakazuje pracovat ani nenařizuje, jak se oblékat. Bratrstvo podporuje práva všech žen, věřících, sekulárních i křesťanek. Do parlamentu postavilo nejvíce ženských kandidátek. A Muhammad Mursí slíbil, že až ho Egypťané zvolí do čela země, do funkce viceprezidenta dosadí právě ženu.
Den před prezidentskými volbami čekají Egypt další protesty
Číst článek
