Proč padl Kábul tak rychle? Roli sehrála morálka Afghánců, chybějící platy, munice i špatná strava
Osud Afghánistánu nabral rychlý spád. Radikální hnutí Tálibán obsadilo hlavní město a zmocnilo se prezidentského paláce i většiny úředních budov, které v Kábulu sídlí. Překvapení nad překotným vývojem neskrývají ani představitelé americké vlády, která společně se západními spojenci afghánskou armádu posledních dvacet let cvičila, vyzbrojovala a investovala do ní miliardy dolarů. Na Tálibán to ale nestačilo.
Když americký prezident Joe Biden na jaře oznamoval kompletní stažení vojáků z Afghánistánu, bylo jasné, že se Tálibán bude snažit situace využít a zmocní se velké části afghánského území. Mnozí analytici nicméně odhadovali, že na Kábul si stoupenci islamistického hnutí jen tak netroufnou. Události posledních dní ukazují opak.
Biden: Za stažením vojsk z Afghánistánu si stojím. Pokud ale budeme napadeni, odpověď USA bude tvrdá
Číst článek
Poté, co se bojovníkům Tálibánu podařilo ovládnout jednu provinční metropoli za druhou, v neděli vstoupili i do hlavního města Kábulu, dosavadní afghánský prezident Ašraf Ghaní utekl a tálibové obsadili prezidentský palác i další administrativní budovy metropole. V Kábulu, který se nyní snaží opustit pracovníci ambasád i Afghánci odmítající vládu radikálů, najednou zavládl chaos.
„(Afghánská armáda) bohužel nebyla schopná bránit svou zemi a myslím, že to vysvětluje, proč se to událo tak rychle,“ prohlásil v neděli americký ministr zahraničí Anthony Blinken – jeden z hlavních představitelů vlády Spojených států, která dala rychlým stahováním svých vojáků dění v Afghánistánu do pohybu.
Otázkou však zůstává, proč afghánská armáda nebyla schopná či ochotná se postupujícímu Tálibánu ubránit.
Morálka afghánských vojáků
Podle údajů Pentagonu měly afghánské bezpečnostní síly k dispozici více než 300 tisíc mužů, vycvičených a vybavených Spojenými státy a jejich spojenci tak, aby se dokázali Tálibánu postavit. To byl podle deníku Wall Street Journal také jeden z hlavních důvodů, proč americký prezident Joe Biden vyjádřil důvěru ve schopnosti afghánské armády, když v dubnu oznamoval kompletní stažení vojáků.
Obrana evakuuje z Afghánistánu 20 tlumočníků s rodinami, s další pomocí počítá Kulhánkův resort
Číst článek
Proti Tálibánu, který měl oficiálně asi 70 tisíc bojovníků, měly být afghánské síly ve zjevné převaze. Jak se ale ukázalo, tyto počty byly spíš na papíře.
Například britská televize BBC upozorňuje, že afghánská vláda vždy usilovala o to, splnit cíle pro nábor nových rekrutů, a že někteří velitelé pobírali žold za neexistující vojáky, takzvané „mrtvé duše“. Armáda si tak nikdy nebyla jistá, kolik vojáků má ve skutečnosti k dispozici.
Skutečné počty bojeschopných vojáků, policistů a dalších příslušníků afghánských sil nicméně nebyl jediný problém. Možná tím nejzásadnějším byla nízká morálka příslušníků afghánské armády, kterou zmiňuje celá řada bezpečnostních analytiků i dalších odborníků, kteří se Afghánistánem zabývají – mimo jiné i Václav Pecha, který vedl civilní část prvního českého provinčního rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru.
„To, že voják sloužil armádě za nějakou rozumnou gáži a dařilo se mu relativně dobře, ještě neznamená, že není schopen otočit a přidat se k někomu jinému nebo utéct. Tenhle problém řešíme v Afghánistánu mnoho let. Přísaha dané zemi totiž naráží na to, že jsou to v první řadě Paštuni nebo Tádžikové a až pak jsou Afghánci. Jejich kmen jim bude vždycky bližší,“ popsal v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
To vysvětluje, proč někteří z afghánských vojáků tak rychle a de facto bez boje opustili svá stanoviště. Během bojů s Tálibánem byli často posíláni do oblastí, kde nemají žádné kmenové ani rodinné vazby, řada z nich tak před postupujícím Tálibánem složila zbraně a nechala mu volnou ruku.
Omezená podpora vlády
Už tak nízkou morálku navíc umocnilo i jednání afghánské vlády. Agentura AFP mimo jiné upozorňuje, že tím, kdo vyplácel mzdy afghánským vojákům, byl dříve Pentagon. Po dubnovém oznámení o stažení amerických jednotek ale odpovědnost za platy spadla na vládu v Kábulu, z četných svědectví afghánských vojáků na sociálních sítích přitom vyplynulo, že nedostali zaplaceno už několik měsíců.
Boje v Afghánistánu skončily, uvedl mluvčí Tálibánu. OSN požaduje novou férovou vládu
Číst článek
Svědectví, zveřejněná zahraničními deníky a agenturami, navíc ukazují, že vojáci často nedostávali ani potřebnou munici a stravu. Zoufalí vojáci si tak vyhodnotili, že jim nasazení vlastního života za vládu prezidenta Ghaního nestojí.
Americký deník New York Times například popisuje nedávnou realitu z bojové linie ve městě Kandahár, kde po týdnech bojů dorazily příslušníkům policejních jednotek zásoby jídla v podobě, jakou si zdaleka nepředstavovali. Jako denní příděl jim měla vystačit jedna kartonová krabice plná oslizlých brambor.
„Tyhle hranolky přední linie určitě neudrží,“ kritizoval dodávku potravin jeden z policistů, znechucený nedostatkem podpory ze strany centrální vlády.
Jen o několik dní později se Kandaháru, druhého největšího města Afghánistánu, Tálibán skutečně zmocnil a následovaly další. Koncem minulého týdne padlo i čtvrté největší afghánské město Mazáre Šaríf i několik dalších provinčních center, Kábul tak skončil v obklíčení Tálibánu.
Afghánská armáda v posledních měsících utrpěla celou sérii proher, která se nakonec stala jedním z dalších důvodů, proč se afghánští vojáci a policisté stále častěji vzdávali bez boje. Pokud totiž musí snášet jednu porážku za druhou, morálka dál uvadá, míní odborník a autor knihy „Americká válka v Afghánistánu: Historie“ Carter Malkasian.
„Afghánské síly mají dlouhou dobu problémy s morálkou a také ochotou bojovat proti Tálibánu…Čím více ale utrpíte porážek, tím horší je pak i morálka, a touto řetězovou reakcí (vojáci) trpěli poslední tři měsíce. Na druhé straně plotu získával Tálibán stále větší odvahu, protože slavil jeden úspěch za druhým. A o to bylo pro afghánské síly těžší, aby se na bitevním poli udržely,“ uvedl v neděli pro americkou CNN.
V Praze přistál první letoun s evakuovanými z Kábulu. Na palubě bylo 46 Čechů a jejich spolupracovníků
Číst článek
Bojovníci Tálibánu navíc afghánským vojákům a policistům často slibovali, že pokud se vzdají a odevzdají jim své zbraně, zůstanou naživu. Tálibové tak postupně získávali kontrolu nejprve nad jednotlivými silnicemi, následně nad celými městy a okresy, až se chopili moci i nad hlavním městem.
Stížnosti afghánských vojáků byly vždy stejné: chybějící podpora pozemních sil ze vzduchu, nedostatek munice i jídla.
„Každý jen odevzdal zbraně a utekl… Od centrální vlády jsme se nedočkali žádné pomoci, okres proto padl bez jakýchkoliv bojů,“ popsal pro Wall Street Journal 25letý afghánský voják, který do armády vstoupil před rokem a následně sloužil v severovýchodní provincii Badachšán.
Významnou roli nicméně sehrála i propaganda Tálibánu, který na jednu stranu sliboval bezpečný průchod těm, kdo se vzdají, zároveň ale zveřejňoval záběry z drancování dobytých základen.
„Žádný region nepadl v důsledku války jako takové, ale v důsledku psychologické války,“ cituje New York Times afghánského brigádního generála Abbáse Tawakoliho.
Strategie s trhlinami
Afghánskou vládu tak nezachránil výcvik západních sil ani obrovské sumy peněz, které Spojené státy a jejich spojenci utratili za vybavení tamní armády.
Na modernizaci afghánských sil Washington vynaložil 83 miliard dolarů (1,8 bilionu korun). Spojené státy dodaly afghánské armádě celou řadu strojů jako letadla, vrtulníky, drony, obrněná vozidla nebo brýle pro noční vidění. Před nedávnem předaly Afghánistánu také několik nejmodernějších vrtulníků Black Hawk.
Tálibán vstoupil do Kábulu. Jedná se o nenásilném předání moci, rýsuje se přechodná vláda
Číst článek
Šéf nezávislého úřadu amerického zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (SIGAR) John Sopko nicméně před nedávnem upozornil, že Washington nebral v potaz skutečnost, že část vojáků afghánské armády byla negramotná a Afghánistán nebyl pro údržbu nejmodernější armádní výzbroje dostatečně vybavený.
„Vyspělé zbraňové systémy, vozidla a logistika používaná západními armádami přesahovala možnosti převážně negramotných a špatně vzdělaných afghánských vojáků,“ cituje AFP zprávu SIGAR, podle které byly zásadním problémem i četné dezerce, kvůli které musely Spojené státy každý rok nabírat 25 procent nových vojáků.
Deník Wall Street Journal navíc upozorňuje, že afghánská armáda měla být nejen podobně moderní jako ta americká, měla také fungovat obdobným způsobem, jakým běžně operují Američané – spoléhat se na vzájemnou kooperaci pozemních a vzdušných sil, kdy letadla zásobují základny, zasahují pozemní cíle a provádějí průzkum.
Po oznámení o stažení vojáků se však afghánská armáda už nemohla spolehnout na americkou leteckou podporu ani zpravodajské služby, jako to dělala dřív. Dosavadní strategie tak začala narážet na stále větší trhliny.
„Když vybudujete armádu, jako je tato, a pokud má kooperovat se sofistikovanou silou, jako jsou Američané, nemůžete Američany zničehonic stáhnout. Přijdou totiž o každodenní pomoc, kterou potřebují,“ vysvětluje generálporučík ve výslužbě Daniel Borgel, který v současnosti vyučuje na Státní univerzitě v Severní Karolíně.
Americké vojenské letectvo se sice v posledních dnech do bojů také zapojilo, mimo jiné u města Laškargáh, k zastavení Tálibánu to ale nestačilo. Radikální hnutí obsadilo Kábul a v pondělí ohlásilo konec bojů, mnozí včetně amerických veteránů z války v Afghánistánu si proto kladou otázku, zda za to 20leté úsilí vůbec stálo.
