Znalec se v posudku postavil za lékaře, aniž by viděl klíčové snímky. Ministerstvo ho potrestalo
Urolog Lukáš Wagenknecht se v revizním znaleckém posudku postavil za své kolegy, když hodnotil, jak naložili se sonografickým vyšetřením. V posudku uvedl, že vyšetření a popis snímků proběhl v pořádku. Sám přitom ani jeden záběr neviděl a ve svých závěrech na to soudkyni neupozornil. Ministerstvo spravedlnosti to vyhodnotilo jako závažný přestupek a dalo mu pokutu 10 tisíc korun, za posudek inkasoval 20 tisíc.
Tři sono vyšetření
Osmapadesátiletý Václav začal k lékařům pravidelně docházet na kontroly v roce 2013 kvůli cystě v kůře levé ledviny, která se neměla zvětšovat. Urolog ho třikrát vždy po roce vyšetřil pomocí sonografického vyšetření a cystu stroze popsal.
Jenže v létě roku 2015 měl Václav bolesti břicha a praktický lékař ho poslal k dalším specialistům. Po CT vyšetření se ukázalo, že nejde o cystu, ale nádor ledviny o velikosti 6x6x10 centimetrů. Za necelý rok od objevení zhoubného nádoru Václav zemřel.
Jeho manželka poté zažalovala lékaře, že třikrát nesprávně vyhodnotili záběry ze sonografického vyšetření. Václav se tak o diagnóze dozvěděl až v momentě, kdy měl metastázy na plicích. Jako odčinění duševních útrap v souvislosti s umíráním a úmrtím manžela po zařízení požaduje 700 tisíc korun plus úroky z prodlení.
Zamítnutí žaloby vdovy o náhradu nemajetkové újmy potvrdil také Městský soud v Praze. Celý případ nyní leží u Ústavního soudu, na který se spolu s advokátem obrátila.
Obvodní soud pro Prahu 10 si před čtyřmi roky u znalce v oboru urologie Lukáše Wagenknechta objednal revizní znalecký posudek, který měl rozseknout spor rodiny a lékařů.
7:49
Klinika musí zaplatit 700 tisíc korun. Zanedbala péči, pacientka onemocněla rakovinou
Číst článek
Soudkyně totiž měla na stole případ, kdy na rakovinu zemřel jedenašedesátiletý Václav. Lékaři ho dlouhodobě sledovali kvůli cystě na levé ledvině, třikrát podstoupil sonografické vyšetření.
Že nejde o cystu, ale o zhoubný nádor, odhalilo až po třech letech CT vyšetření, když si Václav začal stěžovat na bolesti břicha. V tu dobu měl již metastázy na plicích.
Soudkyně Jana Hustedová po Wagenknechtovi chtěla, aby rozhodl rozpor mezi dříve oslovenými znalci, zda lékaři správně vyhodnotili snímky ze sonografického vyšetření. Wagenknecht měl jasno.
„Lékaři nelze nevěřit,“ obhajuje zpětně urolog pro server iROZHLAS.cz, proč dal ve sporu za pravdu doktorům. Právní zástupce vdovy se podle něj jen snažil zpochybnit erudici lékařů.
K takovému závěru došel, aniž by měl k dispozici obrazové záznamy sonografického vyšetření, v posudku navíc nepřiznal, že záběry neviděl. Soudkyně potom i o jeho závěry opřela rozsudek, kterým žalobu zamítla. Stavěl na něm i odvolací soud.
Tři sono vyšetření
Osmapadesátiletý Václav začal k lékařům pravidelně docházet na kontroly v roce 2013 kvůli cystě v kůře levé ledviny, která se neměla zvětšovat. Urolog ho třikrát vždy po roce vyšetřil pomocí sonografického vyšetření a cystu stroze popsal.
Jenže v létě roku 2015 měl Václav bolesti břicha a praktický lékař ho poslal k dalším specialistům. Po CT vyšetření se ukázalo, že nejde o cystu, ale nádor ledviny o velikosti 6x6x10 centimetrů, tedy například krabičky na šperky. Za necelý rok od objevení zhoubného nádoru Václav zemřel.
Jeho manželka poté zažalovala lékaře, že třikrát nesprávně vyhodnotili záběry ze sonografického vyšetření. Václav se tak o diagnóze dozvěděl až v momentě, kdy měl metastáze na plicích. Jako odčinění duševních útrap v souvislosti s umíráním a úmrtím manžela po zařízení požaduje 700 tisíc korun plus úroky z prodlení.
Zamítnutí žaloby vdovy o náhradu nemajetkové újmy potvrdil také Městský soud v Praze. Celý případ nyní leží u Ústavního soudu, na který se spolu s advokátem obrátila.
„Ve zprávách, co tam píšeme, tak tam píšeme pravdu. Když lékař má atestaci, certifikáty, tak z toho vyplývá to, že je plně erudován ke své práci, tím pádem to vyhodnotí správně,“ vysvětluje nyní znalec.
Stížnost na ministerstvu
Vdova po panu Václavovi podala na Wagenknechta stížnost na ministerstvo spravedlnosti a to jí dalo zapravdu. „Správní orgán považuje spáchaný přestupek za závažný a rozhodlo se uložit obviněnému trest pokuty,“ napsal ředitel odboru soudních znalců Jan Benýšek do rozhodnutí, které server iROZHLAS.cz získal pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. O dnes již pravomocném potrestání rozhodlo ministerstvo loni v květnu, proti čemuž se znalec odvolával.
Úředníci mu mohli dát až půlmilionovou pokutu, ale vzhledem k nízkému počtu vypracovaných posudků musel zaplatit pouze 10 tisíc korun. Z dřívějšího rozsudku soudu přitom vyplývá, že si za vyhotovení posudku naúčtoval 20 690 korun.
Hlavním argumentem znalce se stalo tvrzení, že lékaři jsou profesionálové. „Není nikde stanoveno, že musí být obrazová dokumentace. Obrazovou dokumentaci vyžaduje pojišťovna. Je třeba důvěřovat lékaři, který svoji práci provádí poctivě. Obrázky jsem neviděl, ukládat se nemusí. Vycházím z pravdivých údajů lékaře. Lékař pacienta nechce poškodit. Lékaři postupovali v pořádku,“ zrekapitulovalo ministerstvo jeho výpověď před soudem.
Takovou argumentaci ale ministerský kontrolor rázně odmítl a označil ji za nepřípustnou. „Tato domněnka ‚lékařské neomylnosti‘ by ve svém důsledku znamenala, že lékařská vyšetření popsaná v lékařské zprávě kvalifikovaným lékařem jsou vždy správná,“ sdělil v rozhodnutí.
„Z podstaty věci vyplývá, že lékařský záznam mohl obsahovat pochybení či zkreslení. Je rozdíl, jestli obviněný (znalec Wagenknecht – pozn. red.) vyslovil závěr na základě sonografického snímku, který viděl, nebo na základě popisu snímku, aniž by snímek viděl,“ zkritizovalo ministerstvo jeho posudek.
Nepřezkoumatelné závěry
S tím ale znalec nadále nesouhlasí. Celý spor o znalecký posudek si vysvětluje tím, že vdova se svým právním zástupcem neměli „nic v rukách“, takže se snažili jeho revizní posudek zdiskreditovat.
Vytvořili závěry, ale bez dostatečného oprávnění. V kauze kutnohorské sekty asi figuruje chybný posudek
Číst článek
Wagenknecht podle ministerstva mohl předestřít závěry znaleckého zkoumání na základě lékařských zpráv, ale měl v posudku připustit, že tyto zprávy mohly obsahovat chyby, protože sám sonografické snímky neviděl. V posudku pak měl upozornit, že to snižuje přesnost jeho závěru.
Ministerstvo mu také vytklo, že jeho závěry například o tom, že klinika vedla řádně a průkazně zdravotnickou dokumentaci, jsou nepřezkoumatelné. Z posudku totiž není jasné, jak k takovým závěrům došel.
Znalec urolog měl také zhodnotit dřívější posudky znalců a vysvětlit, proč s jejich závěry souhlasí nebo naopak, to ale vůbec nesplnil.
