Vytvořili závěry, ale bez dostatečného oprávnění. V kauze kutnohorské sekty asi figuruje chybný posudek

  • O osudu bývalých stoupenkyň kutnohorské sekty Magdaleny Š. a Ireny S., které jsou obžalované z vraždy léčitele, měl rozhodnout revizní znalecký posudek.
  • Soudní senát si ho vyžádal, aby zodpověděl otázku, zda byly příčetné. Jak se ale nyní ukázalo, posudek byl zřejmě zpracovaný v rozporu se zákonem, protože královéhradecký ústav neměl dostatečná oprávnění k jeho vytvoření.
  • Panují také spory o to, jaký druh posudku znalci vlastně vypracovávali. Státní zástupkyni se také nelíbí, že se obhajoba s námitkami vytasila až nyní.

Kutnohorská sekta Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zubařka Magdalena obžalovaná z vraždy kutnohorského léčitele

Zubařka Magdalena obžalovaná z vraždy kutnohorského léčitele | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Uvědomovaly si Magdalena s Irenou, že zabíjí vůdce kutnohorské sekty, nebo věřily, že mu poskytují službu, na jejímž konci bude odchod Richarda Šiffera na posvátný druhý břeh? To je zásadní otázka, na kterou hledá Městský soud v Praze odpověď.

34:12

ON, náš vůdce: jak fungovala sekta plná psychického nátlaku a teorií o pekle i elfech

Číst článek

Kdyby totiž ženy byly Šifferem ovlivněné natolik, že věřily bludným představám, mohly by být jejich rozpoznávací a ovládací schopnosti natolik vymizelé, že by za zabití léčitele nemohly být trestně odpovědné.

Klíčové znalecké posudky

Klíčovou roli v rozuzlení spletitého případu kutnohorské sekty tak mají sehrát znalecké posudky ve dvou samostatných oborech psychiatrie a klinické psychologie.

Od smrti vůdce Šiffera v říjnu 2022 jich vzniklo už několik. Zatímco někteří lékaři své zkoumání obou obžalovaných uzavřeli s diagnózou bludných představ, jiní došli k závěru, že byly při činu příčetné.

Soudní senát si proto vyžádal ústavní posudek z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Také podle něj byly ženy trestně odpovědné. Jenže obhajoba na posledním hlavním líčení přišla s tím, že práce královéhradeckého znaleckého ústavu je v rozporu se zákonem.

„Podle mého názoru je posudek v části klinickopsychologické nepoužitelným důkazem, neboť ho znalecký ústav vypracoval mimo zapsané znalecké oprávnění,“ potvrdil pro server iROZHLAS.cz Miroslav Frýdek, expert na znalecké právo z Technické univerzity Ostrava a Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích.

Hradecká nemocnice totiž vůbec nemá znalecké oprávnění na obor klinická psychologie. Z oprávnění vyplývá, že může v posudcích vyšetřovat zkoumané pouze v oboru psychiatrie.

Zvrat v případu zabití vůdce kutnohorské sekty? Důchodkyně Irena měla bludy, tvrdí nový posudek

Číst článek

Soudkyně Daniella Sarah Sotolářová tak nejspíš královéhradeckému ústavu posudek vůbec neměla zadat. A když už se tak stalo, měla nemocnice upozornit soudkyni, že oprávnění nemá, nebo zažádat soud o přibrání externího konzultanta, který by psychologické otázky zpracoval. 

„Pokud by se jednalo o soudem zadané otázky v oboru klinická psychologie, které jsou dílčí, měl znalecký ústav požádat soud o možnost přibrat konzultanta, který by na otázky odpověděl,“ vysvětlil Frýdek jeden z možných postupů při řešení chybně zadaného posudku.

Lékaři nemocnice sice nakonec konzultanta přibrali, ale podle informací serveru iROZHLAS.cz soudní senát s takovým požadavkem nekontaktovali. To nerozporovala ani soudkyně Sotolářová, když obhájci své námitky přednesli. Přizvaný klinický psycholog, který oprávnění má, pak vypracoval téměř polovinu posudku.

‚Stačí část posudku‘

I když soud sám posudek zadal a vyžadoval společnou práci psychiatra a klinického psychologa, nyní – poté, co obhajoba vznesla námitky – už prý stačí jen jedna část.

„Na klíčové otázky pro posouzení, zda ovládací a rozpoznávací schopnosti obžalované byly v době činu zachovány, může odpovědět toliko znalec z oboru psychiatrie, nikoliv znalec z oboru psychologie. Znalecký ústav má potřebnou specializaci,“ uvedla na dotazy redakce mluvčí soudu Štěpánka Tykalová.

Oba lékaři, psychiatr Ladislav Hosák a klinický psycholog Petr Vavřík, na vypracování závěrů vzájemně spolupracovali, což zdůrazňovali několikrát i při soudním výslechu, když odkazovali jeden na druhého.

Klinický psycholog Petr Vavřík a psychiatr Ladislav Hosák | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Například dříve psychologem sestavený osobnostní profil Richarda Šiffera byl jedním ze základních kamenů pro psychiatra, aby určil, zda sám léčitel trpěl bludnými představami. „Znalci-psychiatři pracovali vlastními metodami a nalézali vlastní argumenty pro to, k čemu dospěli, ale samozřejmě ten psychologický profil měl být podpůrný materiál k jejich rozhodování,“ vysvětloval Vavřík během červnového výslechu.

Revizní posudek? Hybridní

Spory pak nyní panují i o tom, zda znalci vypracovali přímo revizní znalecký posudek, jak ho opakovaně nazývala předsedkyně soudního senátu Sotolářová. Revizní posudek by se totiž měl vypořádat i se všemi předchozími závěry ostatních znalců a spory mezi nimi tak „rozseknout“.

Proti takovému reviznímu označení se při jednom z výslechů bránil i znalec psycholog. „Nejsem si vědom, že ten posudek byl formulován jako revizní. Ale byl tam úkol se nějakým způsobem vyrovnat k těm předchozím posudkům,“ odpověděl na otázku soudkyně, z čeho přesně při zpracování revizního posudku vycházel.

4:42

‚Narcistická a na moc orientovaná mentalita.‘ Znalec popsal léčitele Šiffera, jeho nahrávky si ale neposlechl

Číst článek

Mluvčí soudu Tykalová uvedla, že se nejednalo o klasický revizní posudek, ale takzvaný ústavní, tedy zadaný znaleckému ústavu, s vyjádřením znalců o předchozích závěrech. „Znalecký posudek byl zadán jako ústavní, měl reagovat na dosavadní výstupy znalců,“ napsala. Očekávala se tak od něj vyšší kvalita, protože na něm pracoval celý tým lékařů.

Podle experta na znalecké právo Frýdka by se mohlo jednat o „hybridní posudek“, který zároveň přináší vlastní závěry a zároveň se vyjadřuje k předchozím zkoumáním jiných lékařů. „Ústavní posudek je posudek, který vypracovává znalecký ústav. Revizní přezkoumává postup jiného znalce a jeho posudku,“ vysvětlil.

Fakultní nemocnice Hradec Králové se k postupu znalců nechtěla vůbec vyjadřovat. Nezodpověděla tak dotazy ani na to, zda lékaři vytvořili revizní posudek nebo zda informovali soud, že nemají dostatečná znalecká oprávnění.

„Zpracování tohoto posudku zadával Znaleckému ústavu Fakultní nemocnice Hradec Králové Městský soud v Praze, který byl plně srozuměn s tím, kdo posudek vypracoval a také s osobou konzultanta. Postup soudu nám nepřísluší komentovat. Znalecká komise zodpověděla v této věci všechny otázky, které jí soud zadal,“ odpověděl na sérii dotazů redakce mluvčí nemocnice Jakub Sochor.

Obstrukční jednání?

Na možnou nezákonnost vypracovaných lékařských závěrů upozornila na minulém líčení obhajoba s požadavkem, aby soud k posudku vůbec nepřihlížel. Advokáti pak předložili zkoumání psychologů a psychiatrů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, podle kterých měla obžalovaná Irena S. zcela vymizelé rozpoznávací a ovládací schopnosti.

Takové námitky pak překvapily státní zástupkyni Janu Murínovou, která již měla připravenou závěrečnou řeč a chtěla, aby se celé dokazování uzavřelo. „Považuji za problém, že obhajoba to vytasí na samém konci řízení. V tuto chvíli nejsem schopná na to reagovat dostatečně erudovaně. Za mě je to obstrukční jednání,“ je přesvědčená žalobkyně.

Vypracování ústavního posudku zadal soud v listopadu loňského roku. Znalci své závěry přednesli až letos v dubnu a teprve v červenci se podařilo dovyslechnout oba lékaře, kteří posudek sestavovali. Další jednání soud nařídil na půlku srpna, ale to nakonec odročil bez náhradního termínu.

PŘÍPAD KUTNOHORSKÉ SETKY

Kutnohorské společenství vešlo ve známost až poté, co zubařka Magdalena a důchodkyně Irena podle obžaloby usmrtily vůdce sekty Richarda Šiffera v noci na 4. října 2022 v bytě v pražských Hájích. Obě ženy stojí před Městským soudem v Praze obžalované z vraždy. Obžaloba uvádí, že vystudovaná doktorka pedagogiky předtím zubařku utvrzovala v tom, že musí muži vyhovět v jeho přání zemřít.

U soudu vyšlo najevo, že usmrcený padesátiletý muž působil v Kutné Hoře jako samozvaný léčitel. Shromáždil kolem sebe stoupence, kteří se řídili v osobním i pracovním životě jeho pokyny. Svědci vypovídali o tom, že je fyzicky i psychicky týral. Další jednání zatím není naplánované, protože původní termín 12. srpna byl odročen.

Tři měsíce před úmrtím Šiffera ve společenství zemřeli dva muži. Oběma případy se stále zabývá policie. V souvislosti s úmrtím, ke kterému došlo v okolí hradu Český Šternberk již obvinila šest lidí z nejbližšího okruhu Šifferových stoupenců.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme