Uprchlíci do krajů? Důležité je ubytování, práce a péče o děti, vyjmenovává zmocněnkyně pro lidská práva
Jak rozmístit ukrajinské uprchlíky mezi kraji a motivovat je, aby nechtěli zůstávat jen ve velkých městech? To bude v úterý znovu řešit ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN s hejtmany a pražským primátorem Zdeňkem Hřibem z Pirátů. Vládě by v otázce běženců měla radit i nová expertní skupina pod vedením zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, která odpovídala na dotazy ve vysílání Radiožurnálu.
Ministr Rakušan řeší s hejtmany přerozdělování uprchlíků už poněkolikáté, jak by ten systém měl podle vás ideálně fungovat?
V České republice bychom v tuto chvíli hovořili o číslech kolem 200 lidí na jeden region. Pokud by došlo ke spravedlivému rozmístění příchozích uprchlíků z Ukrajiny napříč celou Českou republikou.
Vládě navrhneme konkrétní opatření k tomu, jaké další ubytovací kapacity je důležité rozvíjet, říká zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková
Myslím, že je to zvládnutelné a že jsme zvládli již mnohem větší zátěže než takovéto počty lidí, kteří potřebují jak podporu v bydlení, tak nějakou sociální práci, samozřejmě častokrát také zdravotní péči a pomoc se vzděláváním u starších dětí příchozích rodin z Ukrajiny.
Domnívám se, že jsou tady velmi dobré příklady toho, jak regiony úspěšně pomáhají a zapojují se do procesu ubytovávání uprchlíků a jejich následné podpory. Bylo by velmi dobré s hejtmany tuto jejich zkušenost sdílet a inspirovat tak ostatní, kteří se třeba ještě nepřipojili v takové intenzitě, jaká by byla potřeba.
Měl by na druhou stranu stát uprchlíkům určovat, kde přesně v republice mají pobývat? A je toho vůbec schopen dosáhnout?
Je to velmi komplikované, ale v situaci, která je opravdu krizová, kdy některá velká města, jako je Praha, Brno a další, jsou už velmi přetížená, tak si myslím, že téma relokací je namístě a určitě by mělo jít o citlivou, dobře komunikovanou záležitost, o motivační faktory, které propojí jak ubytování, tak třeba i příležitost uspět na pracovním trhu, získat zaměstnání a s poskytnutím péče o děti v rámci adaptačních skupin nebo školek v daném místě. Myslím, že bychom se o to měli snažit.
Velké množství romských uprchlíků z Ukrajiny zůstává v Praze. Situace se podle primátora Zdeňka Hřiba nicméně zlepšuje. Hlavní město vybudovalo stanové městečko v Troji poté, co skupiny romských běženců přebývaly na hlavním nádraží. Platí to, co říkáte, i o této skupině uprchlíků?
Je potřeba individuálně vyhodnotit, jaké jsou kapacity a možnosti té dané konkrétní rodiny. Souhlasím s tím, že se situace v Praze postupně zlepšuje. Určitě by bylo skvělé pro nouzové ubytování otevřít další kapacity, podobně třeba dobře fungujícího stanového městečka, jako je právě to trojské. Je dobře, že Správa uprchlických zařízení avizuje další bydlení, které vyjednala až pro 100 lidí, byť jde také o ubytovací prostory, které je potřeba vnímat jako dočasné řešení, nikoliv jako možné stabilní…
Ptám se spíše na to, zda mají romští uprchlíci horší postavení ve srovnání s ostatními Ukrajinci, a nemusí jít pouze o tu zmíněnou práci. Co s tím dělat?
Kancelář veřejného ochránce práv v rámci svého monitoringu zjistila, že někteří romští uprchlíci měli horší vstup do přijímací procedury a že docházelo k některým až diskriminačním momentům. Je určitě pravda, že tato skupina je zvlášť zranitelná a potřebuje ještě více specifické podpory, ochrany.
Čtvrt roku války. ‚Čas mluví pro Ukrajince, hrozí ale ekonomické vyčerpání země,‘ upozorňuje odborník
Číst článek
A rozhodně je zde řada lidí, kteří nemohou vstoupit na trh práce a potřebují opravdu speciální podporu a pomoc tak, jak byla nastavena třeba právě v Troji, kde děti mají velmi kvalitně nastavené volnočasové programy.
S rodinami se pracuje na úrovni sociální práce, je zde přítomná zdravotní péče. Řeší se nutriční pomoc dětem, které častokrát přijíždí, ale ne v úplně dobrém stavu, vitaminy a podobně.
Toto je určitě potřeba ve vztahu k této skupině nastavit tak, aby se do tohoto programu podpory a nějakého nouzového ubytování dostali všichni, kteří ji potřebují.
Vaši novou expertní skupinu budou tvořit zástupci ministerstev, hasičů, Správy uprchlických zařízení i neziskových organizací, které s běženci pracují. Kdy se poprvé setkáte a co byste chtěli vládě navrhnout?
Setkáme se zítra (ve středu). Bude to pracovní jednání se zapojením všech klíčových aktérů a také nevládních organizací, které pracují přímo v terénu, jako je Organizace pro pomoc uprchlíkům, Romodrom a další. Chtěli bychom vládě navrhnout konkrétní opatření k tomu, jaké další ubytovací kapacity je důležité rozvíjet. Ale víme, že vláda je v tomto velmi aktivně a snaží se tu situaci řešit. Chtěli bychom také řešit nějaké standardní nastavení pomoci i těm, kteří se vrací zpátky na Ukrajinu nebo do Maďarska tak, aby i oni dostali nějakou podporu na cestu ve vztahu třeba k malým dětem a k jejich výživě a k jejich podpoře pro zdravý, bezpečný návrat.
A chtěli bychom řešit i to, jak celou situaci zvládnout do budoucna. To znamená nejen ve vztahu k akutní krizi a k lidem, kteří potřebují rychle ubytování, ale jak nastavit i dobrou integraci těch, kteří tady zůstávají.
