‚Spojka‘ a znalec. Se Zemanovou stížností na ‚ústavní puč‘ pomohli i ministr Blažek a epidemiolog Prymula
- Roman Prymula a Pavel Blažek. Dva muži, s nimiž se hradní advokát Marek Nespala radil ohledně údajné sabotáže a podnětu, který loni exprezident Miloš Zeman podal a reportéři ho v polovině března podrobně popsali.
- Za jednání s exministrem zdravotnictví a současným ministrem spravedlnosti si právník z erárních peněz vyúčtoval 30 337 korun. Kromě zmíněných porad to bylo třeba i za sepsání tiskové zprávy.
- Je to uvedené na přílohách faktur, které reportéři získali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
„Spojka na Hrad.“ Tak sám sebe označil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Roli „spojky“ plnil i v případě podnětu k přezkumu údajné sabotáže, který mu loni v červnu na schůzce předal prezident Miloš Zeman. Dokument pak ministr během dvou hodin předal nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi.
Blažek k předání Zemanova podnětu na sabotáž: Byla to nějaká asi symbolika. Mohli to klidně poslat poštou
Číst článek
Reportéři Českého rozhlasu nyní zjistili, že se do schůzky mezi ministrem spravedlnosti a prezidentem zapojil i Zemanův právník Marek Nespala. Uvedl to na fakturách, které Hrad poskytl na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
V nich se u data 29. června, kdy schůzka proběhla, píše následující: „Porada s prezidentem republiky a ministrem spravedlnosti, administrace a předání podnětu, příprava a sepis právní tiskové zprávy.“
To vše mělo dohromady zabrat advokátovi 5,5 hodiny. Nespala si za tento úkon vyúčtoval Kanceláři prezidenta republiky 12 800 plus cestovné ve výši 1137 korun.
Nespalovu roli přiblížil další účastník schůzky ministr Blažek. „On toho zase tak moc neříkal. Mluvil hlavně pan prezident, který mi říkal ten příběh, v podstatě jak ho vnímal on. Opravdu nemám tušení, jak dlouho jsem tam tehdy byl, vzal jsem to a odjel jsem,“ popsal Blažek jednání o podnětu, v němž Zeman ze sabotáže obvinil mimo jiné jeho stranického kolegu, předsedu Senátu Miloše Vystrčila.
A doplnil, že mu Zeman s Nespalou obsah podnětu „vysvětlovali společně“, prý na něj ale nijak netlačili. „Že to dali mně, byla nějaká asi symbolika. Mohli to klidně poslat poštou na státní zastupitelství nebo na policii,“ říká Blažek. Nevzpomíná si nicméně, jak dlouho schůzka trvala.
Celý rozhovor s Romanem Prymulou
Byl jste od března roku 2021 neplaceným poradcem prezidenta Miloše Zemana. Ráda bych se zeptala na vaše společné konzultace. Jak často jich prezident využíval?
Naprosto minimálně, tak dvakrát nebo třikrát za rok.
Čeho se týkaly?
Covidu nebo jeho zdravotního stavu.
Vaše jméno figuruje na přílohách faktur advokáta Marka Nespaly. Z nich vyplývá, že jste měl loni na podzim poskytovat nějaké konzultace. To se týkalo právě Zemanova zdravotního stavu?
Jsem překvapen, že jsem na nějakých fakturách, protože jsem to dělal zdarma a nic jsem za to nikdy nedostal.
Vy asi ne, ale pan Nespala si fakturoval konzultace s vámi. Nebo alespoň to tak vyplývá z faktur a příloh.
Týkalo se to postupu léčení pana prezidenta.
Na fakturách je uvedeno, že se to týkalo „sabotáže“ a „odpovědnosti Ústřední vojenské nemocnice a konzilia“. Je veřejně známé, že bývalý prezident podával podnět kvůli možné sabotáži a namítal v něm i nepravdivost lékařských zpráv. Týkala se konzultace i toho?
Nevím, co je to pojem sabotáž, protože to úplně nespadá do mého ranku. Nebo vím, co je to sabotáž, ale já jsem řešil, jestli postupy, které byly aplikovány, byly korektní, nebo nikoliv. Jestli lékařské postupy byly v pořádku.
Prezident Zeman se v minulých měsících obrátil na Nejvyšší státní zastupitelství. Část ohledně lékařských zpráv se znovu prověřuje. Řešil jste to právě kvůli tomu odvolání nebo dalšímu postupu?
To se ptejte právníků. Jenom jsem se vyjadřoval k tomu, jaký ten postup byl. Nevím, jaký kontext to má z hlediska… Jestli je to nějaké primární řízení nebo odvolání. To jsem samozřejmě neřešil. Byl tam nesouhlas s tím, jakým způsobem probíhala léčba, k tomu jsem se vyjadřoval.
Specializujete se na epidemiologii. Takže jste to řešil z titulu ředitele nemocnice a lékaře?
Řešil jsem spíš postupy než konkrétní odbornosti. K tomu se musí vyjadřovat znalec v oboru. Neposuzoval jsem, jestli psychiatr léčí správně nebo chirurg léčí správně.
Můžete nastínit, jaké bylo vaše stanovisko? Zda podpořilo závěry pana prezidenta…
Nejsem oprávněn poskytovat tyto detaily. Na to se zeptejte Kanceláře prezidenta republiky, to by bylo nekorektní.
Do dvou hodin po jejím konci předal dokument Střížovi, který podle Blažka byl zrovna „úplnou náhodou v Praze“. Schůzku šéfa žalobců s ministrem potvrdil také mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Ondřej Malý. „Stejně jako každý jiný podnět bylo i toto podání posouzeno z hlediska obsahu a na základě věcné a místní příslušnosti postoupeno příslušnému státnímu zastupitelství,“ uvedl.
Advokát Nespala k tomu řekl, že se jedná o celkový čas, který kolem schůzky strávil. Včetně přípravy. Víc se ale k setkání nevyjádřil. „To je obsah výkonu právní služby. O tom nemohu hovořit,“ uvedl.
‚Nezakládaly se na pravdě‘
Kromě setkání s ministrem Blažkem si hradní advokát Nespala při práci na „kauze sabotáž“ naúčtoval také dvě schůzky s epidemiologem, bývalým ministrem zdravotnictví a Zemanovým neplaceným poradcem Romanem Prymulou, který od exprezidenta v roce 2020 obdržel Řád bílého lva, nejvyšší české státní vyznamenání.
Podle dokumentů proběhla jednání během loňského listopadu. Nespala za ně vyinkasoval 16 400 korun a na rozdíl od jednání s Blažkem se o nich rozpovídal.
Co přesně měl podle něj „covidový ministr“ dělat? „Jednalo se o odborné posouzení administrativy zdravotnických úkonů ve zdravotnickém zařízení,“ popsal Nespala Prymulovu úlohu.
Exprezident Zeman totiž v podnětu zpochybňoval okolnosti své hospitalizace. Do nemocnice se dostal předloni 10. října. V dokumentu tvrdí, že v průběhu jeho pobytu na jednotce intenzivní péče lékaři vedli dokumentaci, která nekorespondovala s vývojem jeho stavu.
Právě to podle svých slov Prymula zkoumal. „Řešil jsem spíš postupy než konkrétní odbornosti. K tomu se musí vyjadřovat znalec. Neposuzoval jsem, jestli psychiatr léčí správně nebo chirurg léčí správně,“ tvrdí epidemiolog.
Z toho nicméně podle Nespaly Prymula vyvodil, že veřejně prezentované informace o zdraví exprezidenta Zemana a diagnózy se „rozhodně nezakládaly na pravdě“.
„Tam se to týkalo zejména toho, že ten motiv – bezvědomí, selhávání orgánů a snad i deliria tremens – to všechno bylo vyvráceno exaktně právě nejen posouzením zdravotnické dokumentace, ale i vyhodnocením jednotlivých úkonů zdravotnického zařízení,“ pokračoval advokát exprezidenta Zemana.
Prymula má důvěru
Zeman si podle někdejšího šéfa své prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře vybral Prymulu proto, že jej dobře zná.
„Prof. Prymula měl k dispozici úplnou a vyčerpávající zdravotní dokumentaci a nejpodrobnější výkaz všech zdravotních úkonů od zdravotní pojišťovny, z nichž je patrno, že žádné ohrožení na životě, metabolický rozpad, delirium tremens, encefalopatie, selhávání orgánů, bezvědomí či demence atd. se prostě u pana prezidenta nekonaly, vyjma choré, zlé či zvracené mysli autorů a autorek takových odporných sdělení veřejnosti,“ napsal exkancléř v SMS.
Přidal dovětek, že je již mimo službu, ale „v zájmu uvádění věcí na pravou míru odpoví“. Na doplňující dotazy už ale odpovědi neposkytl. „Myslím, že se nesluší mluvit za Kancelář prezidenta republiky, když už nejsem v žádném pracovním vztahu,“ napsal.
Lékařské zprávy prověřují
Obsah Zemanova podnětu, do kterého měl Český rozhlas možnost nahlédnout, reportéři zevrubně popsali již v polovině března. Můžete si jej přečíst ZDE.
Organizovaná skupina a lékařská dobrozdání. Z čeho exprezident Zeman vyvodil ‚ústavní puč‘
Číst článek
Podle Zemana se na „ústavním puči“ podílela organizovaná skupina tvořená senátory nebo lékaři z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). A roli měl hrát třeba i spektakulární převoz sanitkou nebo „publikace nikým nevyžádaného a nepravdivého stanoviska lékařských autorit“. Tím měl exprezident na mysli stanovisko, které k jeho zdravotnímu stavu poskytla střešovická nemocnice předsedovi Senátu Vystrčilovi.
Kromě Vystrčila Zeman v podnětu poukázal i na další senátory, kteří o případné aktivaci článku 66 mluvili před médii. Byl to například Zdeněk Hraba nebo Jiří Drahoš. Ti se shodují, že v souvislosti s možnou aktivací ústavního článku 66 jednali v souladu s Ústavou a svou rolí v Senátu. Nemocnice uvedla, že věc konzultovala s odborníky na Ústavu.
Státní zástupce Marek Bodlák nakonec vyhodnotil, že o sabotáž v žádném případě jít nemohlo. Státní zástupci pak začali prověřovat alespoň zmínku o tom, že mohlo dojít k padělání Zemanových lékařských zpráv. I to smetli ze stolu.
Sabotáž za statisíce
Advokátní kancelář Marka Nespaly si jen v období od loňského června do prosince za práci na „sabotáži“ naúčtovala více než 316 tisíc korun, jak reportéři zjistili z faktur a příloh, které získali od prezidentské kanceláře na základě informačního zákona. Dalších více než 138 tisíc korun inkasovali Nespalovi advokáti za faktury s příznakem „odpovědnost ÚVN + konzilia“.
Hrad ale se závěry nesouhlasil a s tzv. podnětem k výkonu dohledu se obrátil na úřad nejvyššího žalobce Igora Stříže, jak již dříve zjistil server iROZHLAS.cz a Radiožurnál. „Jeho výsledkem bylo stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství, že opravdu ve vztahu k té sabotáži tam není shledávána jaksi právní základna pro to, aby se ve věci prověřovalo. Nicméně otazníky ohledně úniku informací a velmi podivných kvazilékařských zpráv je třeba podle názoru Nejvyššího státního zastupitelství přezkoumat,“ řekl reportérům Nespala.
Rozhodnutí státního zástupce Richarda Petráska tak nyní kontroluje Městské státní zastupitelství v Praze, jak potvrdil jeho mluvčí Aleš Cimbala.
