Advokát Marek Nespala (uprostřed) zastupoval v kauzách prezidenta Miloše Zemana i hradní kancelář | Zdroj: koláž iRozhlas.cz
Jak se soudil Zeman: dekáda prezidentových sporů
Deset let v úřadu a prakticky stejný počet mediálně sledovaných sporů. Prezidentství Miloše Zemana bude spojeno s řadou kontroverzních výroků, bonmotů a činů, které měly i justiční dohru. Jaké soudní spory prezidenta a jeho blízké spolupracovníky v úřadu provázely? Server iROZHLAS.cz shrnuje i tuto etapu Zemanova prezidentství.
Výroky na účet bývalých spolupracovníků a známých osobností, posouvání hranic prezidentských pravomocí stanovených zákonem či spory s médii kvůli neposkytování informací o zdravotním stavu prezidenta.
To je obecný výčet sporů, které během svého prezidentství vedl Pražský hrad a prezident Miloš Zeman.
Bilance přitom není pro Kancelář prezidenta republiky nijak příznivá. Její a Zemanův advokát Marek Nespala uspěl jen ve třech mediálně sledovaných sporech. Dva stále ještě probíhají. A u zbylých šesti naopak hlava státu a její spolupracovníci soud prohráli.
Podle Petra Leyera, právníka organizace Transparency International, bylo přitom už dopředu u řady případů jasné, že je Hrad nemůže vyhrát. A tedy vynakládání veřejných prostředků na ně bylo zcela zbytečné.
„Řada těch případů je právně velmi vratkých a každý právník by poškozeným řekl, že trestní oznámení nedává v takových případech úplně smysl, protože bude s největší pravděpodobností odloženo,“ popsal serveru iROZHLAS.cz s tím, že problematické je i to, že takové spory, třeba i soukromé, jsou z veřejných rozpočtů vůbec hrazeny.
Jak informoval už dříve server iROZHLAS.cz, za právní služby zaplatil Hrad smluvené Advokátní kanceláři Nespala za deset let téměř 21 milionů korun. Redakce proto připravila výčet mediálně sledovaných procesů, které Pražský hrad za prezidentství Miloše Zemana vedl.
Spor s Hasenkopfem
Krátce po nástupu Miloše Zemana vypověděla prezidentská kancelář pracovní smlouvu s někdejším poradcem bývalého prezidenta Václava Klause, právníkem Pavlem Hasenkopfem.
Výpověď přišla krátce poté, co spor mezi právníkem a prezidentskou kanceláří o autorství znění Klausovy amnestie přerostl do veřejného prostoru. Přesto prezidentská kancelář výpověď zdůvodňovala údajnými pracovními absencemi Pavla Hasenkopfa. Hrad tvrdil, že právník v květnu 2013 nepřišel pětkrát do práce bez omluvy.
Spor se nakonec dostal před soud, který dal Hasenkopfovi za pravdu a výpověď označil za neplatnou, což později potvrdil i odvolací Městský soud v Praze. Kancelář prezidenta republiky podávala ještě dovolání k Nejvyššímu soudu, Hasenkopf ale nakonec prezidentskou kancelář opustil po dohodě v říjnu 2014. Hrad mu za to vyplatil náhradu za dlužné platy.
V březnu 2017 pak právník stáhl žalobu, kterou kvůli údajně neoprávněné výpovědi podal. K jaké dohodě mezi Hradem a právníkem došlo, ale není jasné. Obě strany se totiž dohodly na mlčenlivosti.
Ve věci autorství Klausovy amnestie spor skončil smírem. A to už na konci srpna 2014.
„Pavel Hasenkopf byl vyzván v rámci svého pracovního poměru svým nadřízeným, ředitelem politického odboru Ladislavem Jaklem, k předložení vlastního návrhu amnestie. Návrh Pavla Hasenkopfa neobsahoval zmírnění nebo prominutí trestů nebo zastavení trestních stíhání pachatelů závažné hospodářské trestné činnosti. Vyhlášené znění amnestie neměl Pavel Hasenkopf možnost ovlivnit,“ zní text smíru.
‚Hitler je gentleman‘
V roce 2015 padla i první žaloba za prezidentův výrok. Podala ji Terezie Kaslová, vnučka novináře Ferdinanda Peroutky. Domáhala se omluvy za Zemanův lednový projev z pražského fóra o holokaustu.
Na něm prezident hovořil o selhání intelektuálů v období nástupu nacismu a mimo jiné si vzal na paškál právě i Peroutku.
„Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem ‚Hitler je gentleman‘. Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: ‚Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky‘,“ řekl tehdy Zeman.
Prezident dokonce nechal svého mluvčího po neexistujícím článku roky pátrat, sám za jeho nalezení vyhlásil stotisícovou odměnu. Ani přesto Zemanem zmiňovaný článek „Hitler je gentleman“, který se měl nacházet v Peroutkově Přítomnosti „vlevo dole“, nikdo nenašel.
Soud začal případ projednávat na začátku roku 2016 a na jaře už soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Kateřina Sedláková vynesla rozsudek. V něm nařídila kanceláři prezidenta omluvu, ta se proti rozsudku odvolala.
O „posunu“ v kauze hledání Peroutkova článku mluvil komentátor ČRo Petr Nováček
Celý případ došel nakonec až k Nejvyššímu soudu, který celou věc vrátil v roce 2018 na úplný začátek. Za Zemanova slova totiž podle soudu neodpovídá prezidentská kancelář, ale ministerstvo financí, protože prezident je vlastně „státní úředník“.
Ze sporu o ochranu osobnosti se tak stalo odškodnění za nezákonný úřední postup, což vedlo k novému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 v říjnu 2019, že se stát za prezidenta omlouvat nemusí. Tento rozsudek v červenci 2020 opět změnil odvolací Městský soud v Praze a omluvu Peroutkově vnučce nakonec přiznal. Celý rozsudek pak ještě znovu přezkoumával Nejvyšší soud, který v roce 2021 už verdikt potvrdil.
Podle Seznam Zpráv zaplatil Hrad jen za tento soudní spor 729 tisíc korun.
Nejmenování profesorů
V roce 2015 započal také další ze sporů prezidenta Miloše zemana, který na rozdíl od kauzy „Hitler je gentleman“ ještě není uzavřen. Jde o spor o jmenování trojice profesorů včetně někdejšího šéfa Národní galerie Jiřího Fajta, který sice prezident před soudy prohrál, stále ale žádného z kandidátů profesorem nejmenoval.
Žalobu na prezidenta podali v roce 2015 Univerzita Karlova, Vysoká škola ekonomická a tři kandidáti na profesory, a to s argumentací, že zákon o vysokých školách prezidentovi neumožňuje odmítnout udělit profesuru kandidátům, které školy navrhnou.
VIDEO: Univerzita Karlova podala dvě správní žaloby na Zemana kvůli nejmenování profesorů
Číst článek
Univerzita Karlova pak podala v únoru 2019 ještě dvě správní žaloby, podle kterých měl prezident odmítnutím profesorů zasáhnout do akademických svobod.
Soud sice už v roce 2020 pravomocně rozhodl, že nejmenování docentů Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta profesory nebylo v souladu se zákonem, Zeman ale své rozhodnutí dodnes nezměnil.
A to ani přesto, že neuspěl se dvěma kasačními stížnostmi u Nejvyššího správního soudu. Naposledy soud zamítl Zemanovu stížnost proti verdiktu 15. 1. 2021, podle soudu měl Zeman jmenovat Ivana Ošťádala profesorem bez toho, aniž by jakkoliv hodnotil jeho způsobilost.
Třetí z žadatelů o titul, Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické v Praze, vzal žalobu zpět už v dubnu 2016. Zeman ho profesorem jmenoval v prosinci 2021.
Červené trenýrky
Prezidentská kancelář za éry Miloše Zemana vedla spor také s umělci. Konkrétně s uměleckou skupinou Ztohoven, která na Pražském hradě stáhla ze stožáru prezidentskou standartu a namísto ní vyvěsila červené trenýrky. Mělo jít o protest proti Zemanově politice.
Nad Pražským hradem konečně zavlála standarta muže, který se nestydí vůbec za nic from ztohoven on Vimeo.
Soud s uměleckou skupinou začal v roce 2017, první verdikt vynesl Obvodní soud pro Prahu 1 v dubnu 2017 a tento rozsudek potvrdil koncem září téhož roku i odvolací Městský soud v Praze. Oba senáty trestaly umělce podmínkou, naopak odmítly snahu žalobců o peněžitý trest ve výši asi 70 tisíc korun za poškození střechy Hradu a ukradenou standartu.
Stejně tak soud odmítl i nemajetkovou újmu ve výši 300 tisíc korun, kterou požadoval hradní advokát Nespala.
Dvě šestiměsíční podmínky platily pro umělce Davida Honse a Matěje Hájka. V případě třetího obviněného Filipa Crháka žalobkyně stíhání zastavila. Fotograf a výtvarník totiž před vynesením rozsudku zemřel, podlehl zraněním, která utrpěl při nehodě na motocyklu.
Výroky o rakovině
Spory týkající se prezidentova zdraví odstartovaly v roce 2017. Právě tehdy totiž podal Zemanův právní zástupce Nespala žalobu a trestní oznámení na radního městské části Brno-střed Svatopluka Bartíka.
Ten totiž na konci roku 2017, krátce před prezidentskými volbami, na sociální síti Facebook zveřejnil příspěvek, ve kterém tvrdil, že má rakovinu a že se odmítá léčit. Doplnil, že mu v takovém případě hrozí jen pár měsíců života.
Celou věcí se zabývala na základě trestního oznámení policie, která případ v roce 2018 odložila s tím, že k trestnému činu ze strany Bartíka nedošlo, což potvrdil v únoru 2019 státní zástupce tím, že zamítl hradní stížnost proti odložení trestního oznámení.
Do věci se ale o měsíc později vložil bývalý ministr spravedlnosti za ANO Jan Kněžínek, který podal kvůli odložení trestního oznámení na Bartíka stížnost pro porušení zákona, čímž vyhověl Zemanově podnětu.
Podnět prezidenta Miloše Zemana ministru spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona si můžete přečíst zde:
Městský soud v Brně pak v září 2020 nařídil Bartíkovi omluvu a zaplacení 250 tisíc korun prezidentu Zemanovi.
Proti rozsudku se odvolali jak Zeman, tak i Bartík. Celý spor proto přezkoumal ještě Krajský soud v Brně, který na jaře 2021 potvrdil původní částku, kterou měl brněnský politik prezidentovi zaplatit. Snížil ale naopak náklady řízení, které si původně vyčíslil hradní advokát Nespala.
Spor se senátorem Láskou
Na začátku roku 2019 podal nezávislý senátor Václav Láska společně s neziskovou organizací Rekonstrukce státu žalobu na Vratislava Mynáře. Podle nich se měl kancléř pokoušet ovlivňovat soudce.
Mynářovo jednání ale nebylo trestné, jak nakonec vyhodnotil státní zástupce. Kancléře se v kauze zastával i přímo Zeman, podle kterého Mynář nikoho neovlivňoval. Na schůzky ho měl vysílat přímo prezident. Jak dále doplnil Mynář, cílem bylo „seznámit soudce s prezidentovými stanovisky“.
V reakci na to ale podal na konci května 2019 na senátora Lásku trestní oznámení naopak Pražský hrad. Podle advokáta Nespaly měli „pachatelé“ chtít křivým obviněním jako organizovaná skupina Mynáře poškodit v zaměstnání i ve společnosti. Případem se nakonec policie odmítla zabývat a trestní oznámení jako nedůvodné označil i žalobce.
„Nebyly v něm uvedeny skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin,“ uvedl mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Spor s bývalým poradcem
V listopadu 2017 vystoupil prezident Miloš Zeman v televizi Barrandov, kde mimo jiné mluvil i o Zdeňku Šarapatkovi, svém exporadci z doby svého premiérství v letech 1998–2002.
Výrok prezidenta Miloše Zemana o Zdeňku Šarapatkovi v rozhovoru na televizi Barrandov
O něm prohlásil, že ho vyhodil z úřadu vlády pro neschopnost. Šarapatka ale ve skutečnosti odešel po dohodě, a tak prezidenta zažaloval pro ochranu osobnosti a požadoval omluvu. Soudy postupně daly Zemanově exporadci za pravdu a Šarapatka docílil omluvy ministerstva financí.
Ústavní soud ale platný verdikt zrušil, a to proto, že Zemanův výrok podle soudců nesouvisel s výkonem prezidentské funkce. Bylo tedy nutné žalovat nikoliv prezidenta jako instituci, ale přímo Miloše Zemana. Sporem se tak zabýval okresní soud v Rakovníku a následně i Krajský soud v Praze. Oba shodně nařídily Zemanovi, aby se Šarapatkovi omluvil.
Do celé kauzy nakonec zasáhl ještě Nejvyšší soud, ke kterému se hradní advokát Nespala odvolal. Jeho senát letos na konci ledna rozhodl, že se Zeman nemusí omlouvat do doby, než o celé věci Nejvyšší soud definitivně rozhodne. Šarapatka tak omluvu nemůže vymáhat ani formou exekuce, jak původně zamýšlel.
Zemanův bývalý poradce si pak v reakci na stanovisko Nejvyššího soudu na twitter napsal, že celá věc svědčí o tom, že je Zeman občanem „jiné kategorie“.
Dnešní rozhodnutí NS, jež jsem obdržel a v němž soudce NS na poslední chvíli zastavil chystanou exekuci na Miloše Zemana, protože by mu "hrozila závažná újma", chtě nechtě evokuje, že pokoutní schůzky předsedy a místopředsedy NN s Mynářem nesou ovoce. Exekuci, kterou
— zdeněk šarapatka (@zdeneksarapatka) January 27, 2023
Přestřelky s médii
Žalobu na Kancelář prezidenta republiky podal v srpnu 2022 Deník N. Požadoval, aby soud prohlásil za nezákonné květnové sdělení kanceláře, že nebude poskytovat informace některým médiím.
Hrad toto své rozhodnutí hájil údajným „bojem proti dezinformacím“. Postupně na seznam „zakázaných webů“ zařadil týdeník Respekt, servery Seznam Zprávy, Deník N a vybrané publicistické pořady České televize. V listopadu pak hradní kancléř Mynář oznámil, že na seznam přibyl i server iROZHLAS.cz. A to poté, co redakce zmapovala spolupráci prezidentské kanceláře s advokátem Nespalou.
Žalobu Deníku N nakonec soud v listopadu 2022 odmítl s radou, že se má médium obrátit na Ústavní soud. Jak zjistil server iROZHLAS.cz z faktur, které získal podle informačního zákona, jen za tento spor zaplatila hradní kancelář advokátu Nespalovi souhrnně za čtyři měsíce přes 95 tisíc korun, přičemž největší výdaje Hrad zaznamenal v listopadu při soudním jednání u Městského soudu v Praze.
Hrad se také soudí s Českým rozhlasem, a to kvůli článku o prezidentově zdravotní zprávě. Doteď na spor prezidentská kancelář vynaložila 101,6 tisíce korun. Soudní pře ale není u konce, částka tak patrně bude ještě narůstat. Server iROZHLAS.cz bude o sporu dále informovat.
Stehlíková a výroky o zdraví
Naopak s bývalou ministryní Džamilou Stehlíkovou vedl Hrad spory hned dva. V prvním případě požadoval Zeman omluvu a finanční kompenzaci za výroky o jeho zdraví, šlo tedy o civilní spor. Stehlíková na svém blogu i v médiích v říjnu 2021 zmínila, že prezidenta postihl „metabolický rozvrat kvůli alkoholické jaterní cirhóze“.
Před soudem lékařka uváděla, že záměrem jejích výroků nebylo nic jiného než dobrý úmysl a snaha o záchranu prezidentova života. Stejně argumentovala i v rozhovorech, které poskytovala médiím jako třeba v DVTV.
Poslední soudní jednání proběhlo na konci února a bude pokračovat zase v červnu. Zeman po Stehlíkové žádá omluvu a milion korun na Fond ohrožených dětí.
Ve druhém případě šlo o trestní oznámení prezidentské kanceláře na Stehlíkovou kvůli jejím prohlášením o fungování Hradu během Zemanovy zdravotní indispozice. Stehlíková v pořadu České televize Máte slovo kritizovala zejména hradního kancléře Vratislava Mynáře a blízké spolupracovníky prezidenta.
„Strašlivé je to, v jaké absolutní závislosti je pan prezident Zeman na svém okolí. Mynář si ho vodí a teprve minulý rok, kdy byl pan prezident nemocný, jsme viděli, že i když lékaři řekli, že není schopný pracovní činnosti, tak jeho úřad dál fungoval. Nevíme, jestli rozhoduje Zeman, čínská ambasáda, nebo (ruský prezident Vladimir) Putin,“ uvedla tehdy Stehlíková.
I v tomto případě Hrad požadoval zaplacení milionu korun na Fond ohrožených dětí a omluvu. Stehlíková naopak řekla, že k omluvě ani zaplacení požadované částky důvod nevidí. A jak policie, tak následně i státní zastupitelství jí daly za pravdu. Případ byl tedy odložen.
