Trump přinese dle Vondry méně zeleného aktivismu. ‚Změna klimatu pokračuje,‘ míní Niedermayer
V Baku začala klimatická konference COP29. Donald Trump deklaroval, že znovu vyváže USA z Pařížské dohody, která má zajistit uhlíkovou neutralitu do roku 2050. „Nástup Trumpa znamená ze strany USA méně aktivismu v této věci,“ chválí v pořadu Pro a proti europoslanec a exvelvyslanec v USA Alexandr Vondra (ODS). „Je dobré si uvědomit rozdíl mezi situací Spojených států a situací Evropské unie,“ připomíná europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09.
Měla by Evropa pod vlivem nástupu Donalda Trumpa a jím avizovaného odchodu Spojených států od Pařížské dohody přepsat své klimatické cíle? Ostatně o té revizi se uvažuje i po červnových volbách do europarlamentu.
Alexandr Vondra (ODS): Určitě by měla, to my tvrdíme, tvrdili jsme a budeme tvrdit dál. Jestli se k tomu odhodlá, je samozřejmě jiná otázka. Každopádně nástup Donalda Trumpa znamená ze strany Spojených států méně aktivismu, méně ideologie v této věci a daleko více politického realismu. Myslím si, že to by měla být cesta i pro Evropu.
Je nástup Donalda Trumpa koncem pro ambice stanovené Evropskou unií pro ochranu klimatu?
Luděk Niedermayer: To by bylo hrozně špatné, protože planeta a její klima se nedívá na to, kdo kde byl zvolený. Procesy pokračují, jak koneckonců dokládají panely vědců.
Já v souladu s tím, co čtu od řady analytiků ze světových médií, nepochybuji o tom, že tento proces bude pokračovat. Některé věci se pravděpodobně zpomalí, ale směr bude podle mě bezesporu pokračovat. My si v Evropě musíme uvědomit, co je náš zájem, a podle toho zájmu bychom měli pokračovat.
Nemá pravdu Alexandr Vondra, když říká, že Donald Trump může Evropu probudit do reality právě také v otázkách ekologie?
Niedermayer: Myslím, že je dobré si uvědomit rozdíl mezi situací Spojených států a situací Evropské unie. Politika Donalda Trumpa hodně vychází jednak z tradičních kořenů republikánských prezidentů, ale hlavně z toho, že Amerika disponuje velkými zásobami fosilních paliv, zejména zemního plynu.
V Americe probíhá obrovská změna v oblasti energetiky, která vede ke snižování emisí, ale tato změna je postavená na náhradě uhlí zemním plynem. Evropa žádné takové zdroje prakticky nemá, v relevantní části.
36 ku 33. Obyvatelé Siré na Rokycansku v referendu odmítli stavbu větrné elektrárny
Číst článek
Evropa nemá tu stejnou volbu, jak si teoreticky myslí, jako americký prezident. To znamená vsadit ještě na další desetiletí na zemní plyn. A potom, jak říká americký průmysl, se dát cestou ukládání uhlíku pomocí úložišť CCS.
Evropa se musí starat také o svoji energetickou bezpečnost. A to nás vede k tomu, že musíme sázet hlavně na zdroje, které máme pod kontrolou. To jsou zdroje, kterým říkáme obnovitelné – tedy elektřina z větru a slunce.
Kdyby Evropa měla obrovské zásoby zemního plynu jako Amerika, byla by ta diskuse určitě výrazně komplikovanější. Ale to není situace, ve které jsme.
‚Nenahraditelný plyn‘
Pane Vondro, uvědomujete si tento rozdíl? Neznamenala by revize cílů Evropské unie ohrožení bezpečnosti?
Vondra: Ale ne, v žádném případě. Samozřejmě je pravda, že Spojené státy a Kanada mají velké zásoby zemního plynu a umějí využívat i frakovací metodu (způsob těžby ropy a zemního plynu – pozn. red.). Z druhé strany Evropa poté, co výrazně omezila svou závislost na ruském plynu, dnes získává plyn jednak z Norska a jednak dovozem ze Spojených států.
Trump chce opět odstoupit od Pařížské dohody o klimatu. Připravuje masové deportace, píše deník
Číst článek
Myslím si, že bez plynu se stejně neobejdeme. Protože když nebude svítit a nebude foukat – což je v Evropě poměrně častý jev, jak jsme viděli někdy před týdnem, kdy Německo bylo znovu ve velkých problémech – tak plyn je jako vyrovnávací médium zatím absolutně nenahraditelný.
A myslím si, že i toto je důvod přistoupit k tomu více realisticky. Nehledě na to, že pokud bychom šli cestou frakování, tak v Evropě v některých oblastech jsou zásoby také.
Luděk Niedermayer mluvil o mediálních analyticích. Donald Trump dělá politiku pro lidi, nikoliv pro média. A myslím si, že podobný úkol čeká i evropské politiky. Méně politiky pro média, více politiky pro lidi. Jinak to samozřejmě může dopadat s demokracií velmi špatně.
Pane Niedermayere, prosím o vaši reakci na tato slova.
Niedermayer: Tak zaprvé, souhlasím s panem Vondrou, že zemní plyn bude v Evropě hrát významnou roli – přesně z těch důvodů, které popsal.
Ale zatímco Amerika do značné míry sází na to, že zemní plyn bude tím dominantním, nikoli vyrovnávacím energetickým médiem, tak Evropa musí podle mého názoru jít jinou cestou. Je to cesta, která vede k nižší ceně elektřiny, což je hrozně důležité pro evropskou ekonomiku.
Jaká je šance udržet globální oteplování planety ve stanovených mezích bez Spojených států a jak by měla reagovat Evropská unie? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v audiozáznamu.
