Sabotáž podle Zemana:
v čem exprezident spatřoval ústavní puč

Spektakulární převoz, nepravdivá lékařská dobrozdání i omezení kontaktu se spolupracovníky. Tak podle Miloše Zemana vypadala „sabotáž“, kterou proti němu měli zosnovat senátoři a lékaři během jeho hospitalizace na podzim 2021. Český rozhlas měl možnost nahlédnout do exprezidentova podnětu policistům, kteří věc prověřili a odložili. Nyní exkluzivně přináší Zemanovo pojetí toho, jak se ho údajně organizovaná skupina snažila zbavit výkonu pravomocí.

Praha 13. března 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ve středu 29. června 2022 navštívil ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS na Pražském hradě Miloše Zemana. Ze schůzky si odnesl písemný podnět k přezkumu možné sabotáže. Blažek ho poslal na Vrchní státní zastupitelství v Praze, které po šesti týdnech označilo Zemanovo podezření o sabotáži za nedůvodné.

Dosud nebylo jasné, jaké události, situace a důkazy vedly bývalého prezidenta k úvahám, že byla spáchána sabotáž. Hrad dokument zveřejnit nechtěl, policie a státní zástupci to udělat nemohli.

„Miloš Zeman několikrát prohlásil, že mu nejde o nějakou pomstu nebo o to, aby sám sebe zachránil. Ale že jde skutečně – což má uloženo Ústavou – o ochranu úřadu prezidenta republiky a výkon funkce hlavy státu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v zájmu lidu,“ říká k podnětu hradní advokát Marek Nespala.

Český rozhlas teď měl možnost do podnětu nahlédnout a zjistit, jak exprezident „pokus o puč“ popisoval.

Podle Zemana se na něm podílela organizovaná skupina tvořená senátory nebo lékaři z Ústřední vojenské nemocnice. A roli měl hrát třeba i spektakulární převoz sanitkou nebo „publikace nikým nevyžádaného a nepravdivého stanoviska lékařských autorit“. ​​​​​​​

První část: ‚Aritmeticky vítězné ANO‘

V první části podnětu Zeman začíná popisem schůzky v lánském zámku s tehdejším premiérem Andrejem Babišem, kterého v textu označuje jako předsedu „aritmeticky vítězného hnutí ANO“. Po setkání, které proběhlo bezprostředně po předloňských sněmovních volbách, v neděli 10. října dopoledne, souhlasil Zeman s převozem do Ústřední vojenské nemocnice.

V podnětu se Zeman pozastavuje nad tím, že se novináři účastnili jeho převozu do nemocnice, který označuje slovem „spektakulární“.

Spektakulární převoz?

Záběry ze Zemanova příjezdu do Střešovic zveřejnil předloni 10. října server Novinky.cz. Zeman na nich nehybně seděl na lehátku, měl zavřené oči a člen jeho ochranky mu podpíral hlavu. „Pan prezident při převozu usnul, o nic jiného nejde. V bezvědomí nebyl,“ vysvětloval vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář.

Vysoký zájem novinářů nejen ze serveru Novinky.cz o schůzku byl způsoben mimo jiné tím, že se exprezident před volbami vyjadřoval kriticky ke koalicím politických stran a naznačoval, že by ani v případě vítězství takového seskupení nemusel jeho lídra pověřit sestavením vlády. A den po volbách, v nichž zvítězila koalice Spolu, za ním do Lán přijel Andrej Babiš, šéf strany, která samostatně dostala nejvíce hlasů.

Převoz do pražské Ústřední vojenské nemocnice měl být plánovaný. Podle Babiše ale Zeman do lékařského zařízení vůbec nechtěl.

„Já jsem za ním přijel, teď nevím, jestli bylo 11.30 nebo nevím kolik. To už bylo po volbách. Takže jsme spolu mluvili asi půl hodiny, nebyl na tom vůbec dobře a myslím, že ve 12 přišel ředitel ÚVN (ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral – pozn. red.) a byl plánovaný jeho převoz do nemocnice. A je pravda, že já jsem strašně moc lobboval za to... protože on odmítal jít do té nemocnice,“ přiblížil Babiš loni v prosinci v podcastu Insider, co se za zdmi lánského zámku dělo.

Na aktuální žádosti serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu o rozhovor Babiš nereagoval.

Druhá část: Nepravdivá diagnóza

Dál Zeman ve svém podnětu píše, že přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Ústřední vojenské nemocnice Tomáš Tyll označil za důvod hospitalizace dehydrataci a metabolický rozvrat. A dodává, že tato diagnóza byla ve středu 13. října vyvrácena.

Pak následuje pasáž, ve které Zeman tvrdí, že v průběhu jeho hospitalizace na jednotce intenzivní péče byla vedena lékařská epikríza (záznamy o pacientovi – pozn. red.), která nekorespondovala s vývojem jeho stavu. Podle Zemana byla kopírována ze dne na den bez ohledu na skutečný vývoj.

Co věděla veřejnost?

Během prvních dní Zemanova pobytu dostávala veřejnost o vývoji jeho zdravotního stavu rozporuplné informace. Třeba v úterý 12. října, třetí den Zemanovy hospitalizace, mluvčí nemocnice Jitka Zinke informovala, že je prezidentův stav stabilizovaný. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček vydal prohlášení, že Zeman jí běžná jídla: „K obědu měl dnes pan prezident meruňkové buchty, na zítřek si objednal vinnou klobásu s bramborovou kaší.“ To následně Zinke dementovala.

V ten stejný den oznámil šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), že požádá Pražský hrad o informace ohledně prezidentova zdraví. Nezajímal se o diagnózu. Chtěl vědět, co ze zdravotního stavu a jeho předpokládaného vývoje plyne pro výkon úřadu prezidenta republiky. Tímto krokem ho pověřil organizační výbor Senátu. Do hry se totiž dostala možnost aktivace ústavního článku 66.

„Cítil jsem tlak, registroval a přijímal jsem množství dotazů a obrovský zájem odborné i laické veřejnosti o informace o možných důsledcích zdravotního stavu prezidenta republiky a jeho možného vývoje na výkon jeho úřadu,“ popsal nyní reportérům Vystrčil.

Jenže na Hradě nepochodil. Kancléř Mynář na jeho prosbu nereagoval. Žádost druhého nejvyššího ústavního činitele ignoroval i poté, co ve středu 13. února ráno dostal na stůl lékařské stanovisko z nemocnice.

Třetí část: Lékařské stanovisko

Podle Zemanova podnětu v tomto stanovisku stálo, že prezident není schopen vykonávat funkci. V dokumentu si stěžuje, že o ně šéfa nemocnice Miroslava Zavorala ani přednostu KARIM Tomáše Tylla nikdo nežádal a navíc neodpovídalo Zemanovu zdravotnímu stavu ke dni jeho vyhotovení a doručení.

A připomíná událost ze čtvrtka 14. října, kdy Mynář do nemocnice přivedl tehdejšího předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Před jeho zraky prezident podepsal ústavní akt o svolání Poslanecké sněmovny. Tato událost ze Zemanova pokoje je zaznamenána na videu, které je v podnětu označeno za náhodné. A také je zde napsáno, že přednosta Tyll účast na této akci odmítl.

Mynář: ‚Svobodně rozhodoval‘

Sám Zeman letos v polovině ledna připustil, že se ve vojenské nemocnici bál o život. „Ano, bál jsem se. Dokonce si vzpomínám, jak to bylo. V nemocničním pokoji byla tma nebo pološero, stmívalo se. Žena i dcera mě držely za ruku a chvíli jsme mlčeli. A to proto, že pan profesor Zavoral řekl o mně, že z nemocnice odejdu buď v rakvi, nebo do LDN. On to popírá, ale říkal to údajně Andreji Babišovi i jedné mé spolupracovnici a slyšela to i má žena. A jak jsem řekl, chvíli jsme mlčeli, protože mlčení je občas víc než jakýkoliv proslov,“ řekl v rozhovoru pro Blesk.

Kancléř Mynář si stojí za tím, že „prezident republiky po celou dobu hospitalizace vykonával svoji funkci“.

„Svobodně rozhodoval o všem, co se týkalo jeho osoby. Kancelář prezidenta republiky není oprávněna konat jinak, než jak jí ukládá zákon. Tedy i o zdravotním stavu pana prezidenta informovala v souladu s jeho pokyny,“ napsal nyní Mynář v SMS reportérům.

Právě kvůli nejasnostem ohledně oficiálních zpráv o Zemanově zdraví se Vystrčil, poté co neuspěl u Mynáře, obrátil v pátek 15. října 2021 s žádostí o lékařské stanovisko přímo na Ústřední vojenskou nemocnici. 18. října mu přišla odpověď, která ale neodpovídala Mynářově popisu. Po poradě s právníky Vystrčil ještě ten den stanovisko odcitoval.

Obsahovalo tři hlavní sdělení: že Zeman „není v současné době schopen vykonávat žádné pracovní povinností“, že Zemanova prognóza je hodnocena jako „krajně nejistá, a tím i možnost návratu k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech je hodnocena jako málo pravděpodobná“ a že stanovisko měl už od 13. října kancléř Mynář.

Čtvrtá část: ‚Ústavně retardační úkon‘

A i tento Vystrčilův krok a následný Zavoralův dopis popisuje exprezident v podnětu jako součást připravované sabotáže. Píše, že posudek nebyl „v kompetenci lékařů Zavorala a Tylla a neodpovídal objektivní realitě“. Zeman je navíc přesvědčen, že lékaři a senátoři „dokonali ve vzájemné koordinaci jednání, jímž se snažili znemožnit plnění jeho ústavních pravomocí přinejmenším po určitou dobu“.

Všechny tyto kroky a způsob, jak byly provedeny, podle něj vytvořily „materiální podklad pro formální postup“ rozhodnutí obou komor Parlamentu o přenosu pravomocí prezidenta republiky.

Na stanovisku nemocnice, v Zemanově textu označovaném za „ústavně retardační úkon“, se podle bývalého prezidenta podílel i ústavní právník Jan Kysela.

Telefonát na tři minuty

Kysela svou roli Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz popsal jako „jeden jediný telefonát, který zabral dvě až tři minuty“.

„Týkal se výlučně toho, že jsem byl telefonicky kontaktován s otázkou, jestli se domnívám, že z článku 66 Ústavy vyplývá právo požadovat informace o zdravotním stavu prezidenta republiky, jemuž by na druhé straně odpovídala povinnost lékařů, nemocnice a tak dále takovou informaci poskytnout,“ přiblížil Kysela s tím, že „tazatele upozornil, že je zaměstnanec kanceláře Senátu“.

A vysvětlil, proč podle něj měla nemocnice možnost o prezidentově stavu informovat: „Má-li mít právní úprava smysl, tak nemůže být odkázána na dobrou vůli prezidenta republiky, o kterého se jedná, že informace poskytne. Z různých důvodů totiž může některé informace zatajovat nebo nemusí být způsobilý. Pokud to nemá být tak, že je ústavní úprava bezzubá, tak – není-li to svévolné a bezdůvodné – mám pocit, že ta informace má být poskytnuta v takové podobě, aby co nejvíc chránila zájem prezidenta respektive pacienta.“

Ústřední vojenská nemocnice si stojí za tím, že informování šéfa Senátu bylo v souladu s pravidly. Podle mluvčí Zinke navíc Kysela nebyl jediný – nemocnice věc konzultovala i s dalšími odborníky. „ÚVN reagovala písemně (nikoliv veřejně) na písemný dotaz předsedy Senátu, legitimitu odpovědí konzultovala s několika právními autoritami České republiky specializujícími se na ústavní právo a obor státovědy,“ napsala mluvčí ÚVN.

Pátá část: Organizovaná skupina

Kromě Kysely a předsedy Senátu Vystrčila Zeman v podnětu poukazuje na další senátory,  kteří o případné aktivaci článku 66 mluvili před médii (byl to například Zdeněk Hraba nebo Jiří Drahoš – pozn. red.).

Touto činností mělo podle podnětu dojít ke ztížení plnění důležitého úkolu – výkonu pravomoci prezidenta republiky při svolání schůze Poslanecké sněmovny, přijetí demise vlády a jmenování nové vlády.

Zeman dále píše, že úmysl poškodit ústavní zřízení je zde dán tím, že v rozporu s objektivním stavem věcí se určitá „organizovaná skupina“ snažila zbavit výkonu pravomoci přímo voleného prezidenta republiky.

Drahoš: Měl by nás ocenit

Senátoři tento popis odmítají. „Vystoupil jsem v médiích, jsem předseda komise pro ústavu a přednášel jsem usnesení komise. První bylo doporučující: rozvést debatu o aktivaci článku 66. To druhé naopak, že není potřeba v tom pokračovat, pokud pan prezident bude schopen funkci vykonávat. Informoval jsem média o tom, jak jsem se usnesli. To asi patří k mé funkci,“ popsal Hraba svou roli v „sabotáži“.

Ani jednoho ze zmíněných lékařů podle svých slov nezná. „Nepsal jsem jim ani jsem neinicioval jakýkoli dotaz vůči lékařům. Díval jsem se na to jen z ústavně právního hlediska – jak by měl postupovat Senát, pokud prezident nemůže z těch vážných důvodů vykonávat svou funkci podle článku 66,“ řekl Hraba.

To uvedl i 1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš, který se během Zemanovy hospitalizace veřejně vyjadřoval. „Prezident by mohl spíš ocenit tehdejší aktivitu Senátu, která mu možná, když bych to trošku nadsadil, zachránila život. Nebyl pochyb o tom, že byl převezen z Lán do ÚVN dehydrovaný, podvyživený a celkově ve špatném zdravotním stavu. Nedovedu si představit, jak by to probíhalo dál, kdyby nebyl do ÚVN převezen,“ uvedl k tomu Drahoš.

Závěr podnětu: Zemanovo uzdravení

Zlepšení zdravotního stavu způsobilo, že nakonec lékaři a senátoři upustili od snahy zbavit prezidenta pravomoci, píše v podnětu Zeman. Jednat se tak prý mělo o „tzv. předčasně dokonaný trestný čin“.

Přesto podle něj naplnili objektivní stránku trestného činu následujícími skutky: veřejným šířením nepravdivých informací, spektakulárním převozem prezidenta do režimového zdravotnického zařízení, vydáváním nepravdivých lékařských dobrozdání, omezením kontaktu prezidenta republiky se spolupracovníky, publikací nikým nevyžádaného a nepravdivého stanoviska lékařských autorit, že prezident není schopen zastávat svoji funkci, aktivitou směřující ke svolání mimořádných jednání Poslanecké sněmovny a Senátu České republiky a jejich orgánů se sabotážním úmyslem aktivovat článek 66 Ústavy a zbavit prezidenta jeho ústavních pravomocí na základě nepravdivých závěrů o jeho zdravotním stavu.

Trestného činu sabotáže se navíc lékaři a senátoři podle Zemana dopustili jako členové organizované skupiny a ve vzájemné koordinaci.

‚Sabotáž‘ za statisíce

Žalobci nakonec vyhodnotili, že o sabotáž v žádném případě jít nemohlo. „Jestliže Ústava předpokládá určitou situaci a upravuje postup, jak za dané situace postupovat, nemůže být jednání směřující k takovému, ústavním zákonem předvídanému, postupu z povahy věci protiústavním,“ napsali v dokumentu, v němž o odložení informovali Zemanova advokáta Marka Nespalovi.

Jeho advokátní kancelář si jen v období od loňského června do prosince za práci na „sabotáži“ naúčtovala více než 316 tisíc korun, jak reportéři zjistili z faktur a příloh, které získali od prezidentské kanceláře na základě informačního zákona. Dalších více než 138 tisíc korun inkasovali Nespalovi advokáti za faktury s příznakem „odpovědnost ÚVN + konzilia“.

Po odložení začali prověřovat alespoň zmínku o tom, že mohlo dojít k padělání Zemanových lékařských zpráv. I to státní zastupitelství odložilo. „Prostudováním lékařské dokumentace o průběhu Vaší hospitalizace nebylo zjištěno, že by lékařské zprávy, stejně jako přijímací zprávy a epikrízy vedené v průběhu Vaší hospitalizace na JIP, byly padělané nebo nepravdivé,“ napsal v dokumentu žalobce Richard Petrásek z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6.

Hrad ale se závěry policistů nesouhlasil a s tzv. podnětem k výkonu dohledu se obrátil na úřad nejvyššího žalobce Igora Stříže, jak minulý týden zjistil server iROZHLAS.cz a Radiožurnál. „Jeho výsledkem bylo stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství, že opravdu ve vztahu k té sabotáži tam není shledávána jaksi právní základna pro to, aby se ve věci prověřovalo. Nicméně otazníky ohledně úniku informací a velmi podivných kvazilékařských zpráv je třeba podle názoru Nejvyššího státního zastupitelství přezkoumat,“ řekl reportérům Nespala.

Rozhodnutí státního zástupce Richarda Petráska tak nyní kontroluje Městské státní zastupitelství v Praze, jak potvrdil jeho mluvčí Aleš Cimbala: „Uvedený podnět k výkonu dohledu je nyní zpracováván. Bližší informace nyní poskytovat nebudeme.“

Věc, která bude zanesena do historie

Podle právníků, které reportéři oslovili, neměl Zemanův podnět vůbec šanci na úspěch. Tomáš Gřivna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy vysvětluje proč: „V hypotetickém případě, pokud by skupina lékařů svévolně a bezdůvodně uzavřela úřadujícího prezidenta ve zdravotnickém zařízení, omezila jakýkoli kontakt s ním a vydala nepravdivou lékařskou zprávu o jeho zdravotním stavu s úmyslem, aby v důsledku aplikace čl. 66 Ústavy ČR někdo jiný vykonával kompetence prezidenta republiky, zejména jmenoval nového premiéra, by mohlo dojít ke spáchání trestného činu sabotáže.“

„Tento trestný čin by, slovy trestního zákoníku, spočíval v úmyslu pachatele poškodit ústavní zřízení tím, že zneužije svého zaměstnání k tomu, aby mařil plnění důležitého úkolu orgánu veřejné moci,“ dodal právník. 

Na závěr ještě jednou upozornil, že se jedná pouze hypotetickou situaci. „Dosud známé informace ani nenaznačují, že k takovému jednání došlo. Lze připomenout, že to byl právě prezident Zeman, který navzdory svému zdravotnímu stavu vlastnoručně svolal ustanovující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a jmenoval Petra Fialu premiérem Vlády České republiky,“ připomněl Gřivna. 

Podobně se na podnět dívá i Jan Dupák, právník protikorupční organizace Transparency International. „Situace okolo hospitalizace Miloše Zemana byla velice sledovaná médii a ze všech dostupných informací je očividné, že nešlo o spiknutí senátorů a lékařů za účelem převzetí moci. Naopak prezidentovo okolí se chovalo mimořádně nezodpovědně, ztrácelo se ve svých lžích a nedokázalo vůbec obhájit svůj postup,“ řekl k podnětu Dupák.

„Advokátovi Nespalovi asi nevadilo podílet se na následném podávání irelevantního podnětu, protože za tuto činnost dostal jen za poslední čtyři měsíce loňského roku zaplaceno čtvrt milionu korun. To celé je výsledkem výsadního postavení jednoho advokáta při zastupování Miloše Zemana. Člověku, který se vrátil z nemocnice po léčení závažného onemocnění, mohl chybět oponentní názor jiného právníka. Postupy pana advokáta Nespaly tak vnímám problematické minimálně z pohledu etiky,“ dodal Dupák.

Podle hradního advokáta Nespaly měla nicméně celá věc smysl. „Jsou to otázky, které se prezident republiky rozhodl, že nechá prověřit. Jak s tím v úplně konečném důsledku orgány činné v trestním řízení naloží, to už je věc, která bude zanesena do historie vývoje  postavení prezidenta republiky v právním řádu České republiky.“

Tereza Čemusová a Martin Štorkán

Související témata: sabotáž, Miloš Zeman, Pražský hrad, Marek Nespala, Miloš Vystrčil, Jiří Drahoš, Zdeněk Hraba, Vratislav Mynář, Vrchní státní zastupitelství v Praze, policie, Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6, Jan Kysela