Vedra zastavila lodní dopravu na dolním toku Labe
Horko a sucho zastavilo lodní dopravu na dolním toku Labe. Nejkritičtější je úsek mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Také směrem od Děčína do Německa je ale zastavení plavby otázkou času.
„Dnešní situace na Labi pod Ústím nad Labem je taková, že vodní stav činí sto třicet centimetrů a průtok sedmdesát sedm kubíků. To je mimořádně nízký stav,“ přiblížil Pavel Jansa z dispečinku Povodí Labe. Současné stavy vody jsou podle něj nejnižší od vzniku vltavské kaskády, tedy od padesátých let.
P. Jansa z dispečinku Povodí Labe, primátor Ústí nad Labem J. Kubata a J. Vitnerová ze sdružení Arnika v pořadu Stalo se dnes.
Rejdaři už delší dobu bojují za stavbu kaskády jezů, která by umožnila lepší splavnost a tedy i ekonomický výtěžek z lodní dopravy. Labe má podle nich potenciál na dvacetinásobný přepravní výkon než nyní. Pro výstavbu jezů je i primátor Ústí nad Labem Jan Kubata.
„Podporuji vše, co oživí života na řece Labi. Dnes fakticky Labe od našeho zdymadla ve Vaňově směrem na Děčín ve chvíli, kdy přijdou takováto sucha, je prakticky mrtvý úsek řeky,“ poznamenal Kubata.
Jezy nebo původní ráz
Podle něj by se pro stavbu jezů daly zcela jistě využít technologie, které by vyhovovaly jak rejdařům, tak ochráncům přírody. „Dnešní technologie umožňují vybudovat přechody pro ryby. Poklesy hladiny nesvědčí ani fauně a flóře v okolí řeky. Zcela jistě se to dá použít pro sportovní účely. Dá se tam vybudovat slalomový kanál a další věci. Je potřeba, aby řeka žila,“ řekl Kubata.
Stavba jezů a tedy likvidace původního rázu řeky ale některým vadí. Například Jana Vitnerová ze sdružení Arnika si myslí, že i bez jezů může řeka přinést ekonomický výtěžek. Musel by se plně využít její turistický potenciál.
„Myslím si, že ekonomický rozvoj regionu nemusí nutně přinést jez, protože dnes, když máme problém s financováním veřejných staveb, tak se nám může stát, že zjistíme, že se nám jez nevyplatil,“ podotkla Vitnerová.
Upozornila také na to, že mezi českými hranicemi a Drážďanami existuje velké chráněné území, které německá ekonomika využít díky výnosům z turistiky. „Je to fenomén, který tam dnes přináší dva a půl tisíce pracovních míst a vydělává každým rokem sto dvacet pět milionů eur,“ dodala Vinterová.
