Česko chce do Afriky poslat 700 milionů. Peníze mají jít na ochranu hranic i pomoc uprchlíkům
- Ministerstva zahraničí, obrany a vnitra dokončují společný program, kterým by mělo Česko přispět k prevenci nelegální migrace lidí z Afriky od Evropy.
- Podle plánů vlády by na něj mělo v příštích třech letech jít ze státní kasy 700 milionů korun. Zjistil to Radiožurnál.
- Peníze by byly využity na ochranu hranic u vytipovaných afrických států, pomoc uprchlíkům v místě konfliktů nebo podporu místních firem.
- O konkrétních částkách budou jednotliví ministři ale ještě jednat s šéfkou resortu financí Alenou Schillerovou (za ANO). Ta zatím slíbila 300 milionů pro diplomacii.
„Migraci je třeba řešit mimo Evropu. My jsme samozřejmě solidární,“ opakoval premiér Andrej Babiš z hnutí ANO poté, co Česko odmítlo evropské kvóty pro přerozdělování migrantů.
Právě společný program resortů zahraničí, vnitra a obrany by měl podle jejich představitelů pomoct řešit příčiny migrační krize namísto jejich následků.
„To je vlastně propojení humanitární pomoci, stabilizace a příspěvek k socioekonomickému rozvoji těch zemí, tak abychom omezili ty migrační tlaky na Evropu,“ vysvětluje Radiožurnálu ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD.
„My jsme si vytipovali tři země, které by měly být pro tento program prioritní. Je to Etiopie, Mali a Maroko,“ dodává.
Ministerstvo zahraničí na program vyčlení v následujících třech letech ročně 100 milionů korun, což už odsouhlasila šéfka státní kasy Schillerová. Stejné obnosy by mělo podle návrhu vyčlenit i ministerstvo vnitra. A resort obrany by měl stomilionovou částku rozložit do tří let.
Česko posílá více humanitární pomoci do zahraničí. Peníze jdou do Sýrie, Jemenu nebo na Ukrajinu
Číst článek
Ministři vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a obrany Lubomír Metnar (za ANO) se příští týden budou snažit Schillerovou přesvědčit, aby plánované výdaje posvětila.
Při tvorbě programu se resorty inspirovaly svými dřívějšími aktivitami na Blízkém východě.
„Ty projekty na Afriku jsou vlastně inspirovány tím, co už Česká republika schválila při programech v Iráku nebo při obnově Sýrie, kdy se snažíme dát dohromady humanitární a rozvojové projekty některých dalších resortů, tak abychom tam mohli více přispět koordinovaně dohromady,“ vysvětluje Radiožurnálu náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa.
‚Nenaplňujeme závazky‘
Analytik Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů upozorňuje, že se Česko na prevenci migrace pomocí humanitární a rozvojové pomoci podílí nedostatečně.
„Na jednu stranu je vidět, že se vláda snaží prodávat to, co říká od začátku - pomoc na místě místo přijímání uprchlíků - s dalšími zeměmi, jako je Polsko, Maďarsko nebo Slovensko. Ale na druhou stranu, pokud se podíváme na celkové úsilí, jakým Česká republika podporuje globální rozvoj, tak tam to zaostává a ani zdaleka nenaplňujeme naše závazky,“ je přesvědčen.
Česko se v roce 2015 v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zavázalo, že vynaložené prostředky na rozvojovou pomoc dosáhnou do roku 2030 tří desetin procenta HDP. Loni Češi poslali na rozvojovou spolupráci přes sedm miliard korun, tedy přes jednu desetinu procenta.
Celková částka se sice oproti roku 2017 zvýšila, kvůli růstu ekonomiky ale klesl podíl na HDP o jedno promile.
