Známky často nevypovídají o nadání a schopnostech žáků, zjistila studie. Ovlivňují ale jejich budoucnost
České děti čeká ve čtvrtek cesta pro vysvědčení. Některé dostanou slovní ohodnocení, většina ale bude mít známky. Známkování školního prospěchu má v Česku hlubokou tradici, podle odborníků na vzdělávání ale není škála od jedné do pěti pro spravedlivé a přesné ohodnocení žáků dostatečná. Potvrzuje to také nejnovější analýza dat think-tanku IDEA při CERGE-EI Národohospodářského institutu Akademie věd.
Analytici Daniel Münich a Tomáš Protivínský porovnali veřejně dostupné výsledky mezinárodního testování čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti PISA z roku 2018 mezi patnáctiletými žáky s prospěchem těch samých dětí ve škole.
1:54
‚Děti nejsou úplně v pohodě.‘ Mezi školáky přibývá násilí. Mohou za to pandemie a chudnoucí rodiny
Číst článek
Ukázalo se, že základní školy známkují hodně rozdílně. Hodnocení žáků, kteří měli v testech PISA stejné výsledky, se mezi školami liší v průměru o celý klasifikační stupeň.
„Školy, které my označujeme jako mírné, tak to může jen znamenat, že ta škola vyučuje menší obsah dané látky, což ale vede k tomu, že za menší znalosti poté uděluje žákům lepší známky,“ říká jeden z autorů studie Protivínský. „A nebo to zahrnuje také školy, které jsou skutečně v hodnocení jen benevolentnější. Rozdíly mezi těmito skupinami škol jsou značné,“ dodává.
Ve školách, které označují autoři studie za přísné, pak například dostane jedničku pouhých sedm procent žáků, kdežto na školách, které známkují mírně, je to zpravidla čtvrtina žáků, co dostává jedničku z matematiky.
Právě u patnáctiletých žáků přitom záleží na známkách více než v jiných ročnících - dobrý prospěch v osmé a deváté třídě totiž může pomoct i při přijímacích zkouškách na střední školy.
Může ovlivnit kariéru
Známkování může podle studie ovlivnit také budoucnost dětí a jejich kariéru. Autoři uvádějí, že rozdíly v přísnosti známkování a zásadní role známek při plánování budoucí studijní dráhy mohou vést k chybným rozhodnutím žáků a rodičů.
Dokládají to zjištěním, že 87 procent žáků devátých tříd s jedničkou z matematiky chce studovat vysokou školu. U žáků, kteří mají z matematiky trojku, je zájem o vysokou školu jen v 39 procentech.
3:28
Místo memorování práce s informacemi. Ministerstvo chce do dvou let reformu výuky na základních školách
Číst článek
Pouze učitele z toho, že známkování není vždy objektivní, ale vinit nelze. Problém je spíše systémový. Autoři studie think-tanku IDEA upozorňují na to, že vyhláška ministerstva školství o klasifikaci v základním vzdělávání nechává školám a pedagogům při hodnocení značnou samostatnost. Známkování tak nemá přesně stanovená jednotná kritéria.
Na druhou stranu ze studie vyplývá, že se učitelé při známkování neumí úplně oprostit od toho, jestli je jim žák lidsky sympatický nebo ne. Často to přitom dělají zcela podvědomě. Ukázalo se totiž, že dívky a žáci ze zvýhodněného socioekonomického prostředí dostávají v průměru lepší známky než chlapci a taky žáci, kteří žijí ve znevýhodněném zázemí.
Známky jsou přežitek
Co lze s nespravedlivě nastaveným systémem dělat? Zástupci pedagogických fakult, Učitelské platformy nebo organizace EDUin už dlouho tvrdí, že jsou známky přežitek a hodnotit by se mělo takzvaně formativně, tedy individuálně a se zpětnou vazbou, třeba slovně.
Podle lektorky pedagogů z organizace Učitel naživo Blanky Vaculík-Pravdové by se na známky neměl klást tak velký důraz, jako je tomu nyní.
3:11
Dvě verze zkoušky i možnost opakování během celé střední. Ministerstvo chce změnit pravidla maturity
Číst článek
„Chápu, že se známky dávají. Je to nějaká tradice, něco, co zjednodušuje způsob hodnocení, ale mnohem důležitější je dostávat informace o celém procesu učení průběžně. To nabízí právě formativní hodnocení, kdy se dozvídáme, co tomu dítěti jde, co mu nejde, v čem by se mohlo zlepšit a jaké k tomu vedou cesty. To je něco, co podporuje proces učení mnohem více,“ říká Pravdová.
Programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký doplňuje, že rozdíly ve známkování vedou taky ke zvětšování rozdílů mezi žáky. Známky poměřují děti mezi sebou, což podle Hřebeckého není motivační, ale podporuje to spíš pýchu u těch úspěšných nebo naopak pocity méněcennosti u těch neúspěšných.
Ministerstvo školství chce v připravované reformě základního vzdělávání, která má odstartovat za tři roky, formativní hodnocení více podpořit.
