Místo memorování práce s informacemi. Ministerstvo chce do dvou let reformu výuky na základních školách
Výuku na základních školách čekají změny. Od září 2024 by se toho měli žáci učit míň, zato by ale měli lépe porozumět souvislostem. Místo memorování vědomostí zpaměti mají spíš získat schopnosti, jak informace hledat a ověřit. Reformu učiva chce mít současná vláda hotovou v příštím roce. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) plánuje do diskuse o její podobě zapojit veřejnost a chystá informační kampaň pro rodiče.
Za dva a půl roku už by se pořadí panovníků na českém trůně děti možná nazpaměť učit nemusely. Reforma učiva sice ještě není připravená, ale právě memorování encyklopedických znalostí je podle ministra školství Petra Gazdíka třeba omezit.
Jaké změny plánuje ministerstvo školství ve výuce na základních školách? Poslechněte si v reportáži
„Mnoho z nás si myslí, že jak jsme se učili my, se musí učit i naše děti. A říkají: když už Archimedův zákon neučíte v sedmé třídě zpaměti, tak učíte naše děti blbnout. Vy po nich chcete, aby byli hloupější. Tomuto musíme zabránit. Musíme rodičům vysvětlit, že to tak vůbec není, že je to přesně naopak,“ popsal pro Radiožurnál.
Už v tomto školním roce z osnov zmizely třeba archeologické kultury na našem území nebo Ohmův zákon. Přibyly naopak hodiny informatiky. Takzvanou malou revizi rámcových vzdělávacích programů ale kritizovali odborníci na vzdělávání i rodiče.
Stěžovali si na to, že ji ministerstvo školství připravilo bez nich. Změny, které resort plánuje zavádět od roku 2024, ale budou mnohem výraznější. A taky by o nich mělo ministerstvo víc mluvit.
„Chceme mít pořad, něco jako Vážení rodiče, volejte ministrovi. Ptejte se ho,“ říká šéf úřadu Gazdík.
Co ve školách chybí?
Reformu připravuje expertní panel složený z 16 odborníků z různých oborů. Resort školství chce do diskuse zapojit taky nejrůznější spolky. Zájem o účast má třeba Fórum rodičů.
Dvě verze zkoušky i možnost opakování během celé střední. Ministerstvo chce změnit pravidla maturity
Číst článek
„Duševní zdraví, komunikace, vztahy, zdraví, osobní rozvoj - to je něco, co vlastně do základní školy prostě patří a to tam jako víceméně chybí,“ navrhla Hana Chalušová z Fóra rodičů, na co by se měla reforma zaměřit.
Podle ní se teď rodiče i díky distanční výuce zajímají o vzdělávání svých dětí o něco víc.
Ministr Gazdík počítá s tím, že bude těžké se se všemi připomínkami vyrovnat tak, aby látky nakonec paradoxně nepřibylo.
„Každý přijde s báječným nápadem. Mělo by tam být určitě více sportu, protože se děti málo hýbou nebo mediální výchova, to je problém, jak na nás útočí média. A ještě bych byl strašně rád, aby ti učitelé měli v rámci těch osnov i čas na projektové vyučování nebo prostor na to zařadit něco aktuálního,“ vysvětlil.
Rozvolnění vzdělávacích plánů?
Před nechtěným nabobtnáním učiva varuje taky prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. A další úskalí vidí v tom, jak připravenou reformu uvést do praxe tak, aby si novinky osvojili i sami učitelé.
Ředitele škol dlouhodobě přetěžuje administrativa. Pomoci jim má střední článek podpory
Číst článek
„To všechno musíme dostat do škol. Musíme to dostat do těch konkrétních podmínek. V tom minulém období to často sklouzlo k tomu, že to často zůstalo v té formalizované rovině a tím to skončilo,“ upozornil.
Pedagogové, psychologové i politici mluví o potřebě změn obsahu vzdělávání už několik let. Podporu má plánovaná reforma i v opozici - jejím zastáncem je třeba předseda školského výboru sněmovny a stínový ministr školství Ivo Vondrák (ANO).
„Myslím, že jsme se dostali do situace, kdy stále vršíme nové a nové předměty a málokdo z těch žáků, studentů si dokáže udělat to vnitřní propojení. To znamená, jak to funguje jako celek. Jsem zastáncem toho, aby se rámcově vzdělávací programy rozvolnily,“ řekl.
Dokument, který stanoví hlavní směry reformy výuky, mají experti vydat v dubnu.