Šéfka asociace streetworkerů: Děti přestávají chodit do školy i kvůli chudobě. Pomohli by sociální pedagogové
Pomáhají dětem především ze sociálně znevýhodněných rodin a žákům ohroženým školním neúspěchem. Postavení sociálních pedagogů ve školském systému měla upevnit novela zákona o pedagogických pracovnících. Tu ale v srpnu poslanci odmítli. Školám tak na jejich financování chybí prostředky, říká ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová.
V čem je největší přínos sociálních pedagogů pro školy?
Myslím si, že ten potenciál sociálního pedagoga je ještě jinde než třeba u školního psychologa. Přece jenom ta zkušenost z práce se skupinou a s atmosférou ve škole a vůbec se vztahy je jiná.
3:37
Sociální pedagogové ve školách. Kandidát na ministra Gazdík je pro změnu v jejich působení
Číst článek
Zároveň školních psychologů je samozřejmě nedostatek. Psychologie je takové exkluzivní povolání. A psychologů nemáme dost. Myslím si, že pokud by se podařilo sociálního pedagoga zařadit do zákona o pedagogických pracovnících, bylo by to výrazné posílení té kompetence pedagogicko-psychologické, sociální pedagogiky a mohlo by to celou situaci zásadně zlepšit a posílit kompetence škol.
Jak by měl sociální pedagog fungovat?
To by samozřejmě ještě záleželo na tom, jak by to bylo popsáno v zákoně. Ale v zásadě kompetence sociálního pedagoga jsou od individuální práce se žákem, přes práci se školním kolektivem a se školou jako takovou. Může být poradcem pro pedagogy v situacích týkajících se žáků, třídy a vztahů. A může být také partnerem pro rodiče. Konzultantem, poradcem v různých situacích.
Zároveň sociální pedagog má kompetenci jako sociální pracovník. To znamená, že jeho znalosti v oblasti sociální práce a sociálních služeb jsou významné. A mohl by tak být velmi dobrou spojkou pro školu na oblast sociální. Což školy většinou v současné době nemají. Pořád ještě ta bariéra mezi pedagogickým a sociálním je dost velká. A nevyužívá se dost kapacit sociálních služeb a dalších odborností ve prospěch školy, ve prospěch žáků a pedagogů.
Odchod ze školy kvůli chudobě?
Člověk v tísni každoročně upozorňuje na riziko předčasného odchodu dětí ze vzdělávacího systému. Část z nich vůbec nenastoupí na střední školy, nebo je opouští v prvním ročníku. Mohl by i v tomto případě pomoci sociální pedagog?
Určitě. Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání, motivace ke vzdělávání je velké téma. Zejména u těch mladších dětí. U žáků a studentů velmi záleží na tom, jakou podporu ke studiu mají v rodině. A někdy to bývá tak, že rodina nemá kapacitu nebo kompetenci svoje dítě ve studiu podporovat.
23:55
Ředitelé škol mají mít větší pravomoci. Lokální řešení je lepší než celostátní, tvrdí Gazdík
Číst článek
A sociální pedagog v tom může být velmi dobře nápomocný, protože může pro tu rodinu hledat zdroje, jak tu kapacitu nebo tu kompetenci posílit. Bylo by velmi nešťastné, kdyby nám žáci vypadávali ze vzdělávání, anebo vůbec byli vystaveni školnímu neúspěchu jenom kvůli situaci chudoby, nedostatečné finanční podpory nebo nevhodného bydlení. A to se bohužel pořád stává.
Proto by spolupráce škol, sociálních služeb a vůbec systému sociální podpory měla být daleko intenzivnější. Ve výsledku je to pro pedagogy velmi výhodné, protože se mohou věnovat tomu, co studovali – tedy vzdělávání. A složku podpory rodiny by mohly pro školu externě zajistit sociální služby. To ale předpokládá dobrou znalost sociální sítě v lokalitě a dobrou spolupráci v rámci té sítě. Což by přesně mohl nastavit sociální pedagog.
Česká asociace streetwork spolu s Magistrátem hlavního města Prahy a Pražským inovačním institutem pracuje na realizaci projektu implementace krajského akčního plánu. V čem spočívá?
Tou naší aktivitou je právě prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a týká se zejména středního školství. Budeme modelovat a implementovat takový systém práce na škole. Naši pracovníci budou keys managery jednotlivých případů a budeme nabízet školám naši externí kapacitu při řešení této problematiky.
Zároveň budeme budovat platformu pro pedagogy, sociální pracovníky a další odborníky, abychom se potkávali a pracovali na získávání dobré praxe z téhle oblasti a mohli si vyměňovat zkušenosti. Předpokládáme, že v následujících dvou letech odpilotujeme nějaký nový systém práce na středních školách. Ale může se to týkat i základních škol.
Samozřejmě čerpáme z našich zkušeností a individuálních zdrojů, ale doufáme, že se nám to podaří udělat tak, aby po těch dvou letech, po tom našem odchodu z toho projektu byla na škole kapacita tohle dělat i bez té externí pomoci. Tak aby školy znaly sociální síť v lokalitě a byly schopné ji využívat a spolupracovat s ní.
Jak velkým problémem jsou v současnosti odchody ze škol?
Je to veliký problém. Netýká se to samozřejmě Prahy, spíš jiných regionů. Těch chudších. Ale přesto se to v Praze dá dobře odpilotovat. Praha díky tomu, že teď zrovna realizuje svůj krajský akční plán, tak má možnost se na tuhle oblast podívat.
Ono to souvisí bezprostředně i s kariérním poradenstvím. Ne každá škola má k dispozici školního psychologa. A když tak většinou na nějaký malý úvazek, takže ta kapacita většinou nestačí. Ale myslíme si, že lze hledat zdroje jednak uvnitř té školy – pedagogové s nějakým speciálním vzděláním nebo metodici prevence – a zároveň lze ty zdroje hledat vně školy a důležité je propojit je a naučit školu ty zdroje využívat.
Takovým podstatným rysem, se kterým jsme se ve školství potkali, je, že pedagogové si ještě stále dost neumí říct o pomoc nebo o podporu. Že to je tak, že si řeknou: protože jsem kompetentní, mám k tomu vzdělání, tak zvládnu všechno.
Ale my jako sociální pracovníci, kteří jsme zvyklí na náš systém intervizí, supervizí, externí podpory a spolupráce, vidíme, že pedagogové jsou v těch situacích často velmi osamoceni. A i třeba nějaká drobná konzultace situace jim může otevřít jiný pohled na toho žáka nebo i na jejich působení ve třídě. Takže se budeme snažit i těm pedagogům zprostředkovat tuhle možnost.
Nejen výuka, ale i socializace
Mělo by to tedy být do budoucna nastavené tak, aby se co nejvíc provázala pedagogická a sociální oblast?
Právě! Vlastně ta motivace, proč Česká asociace streetwork do téhle oblasti proniká, je taková, že my jako sociální pracovníci vidíme a vnímáme, že škola je opravdu velmi důležitým místem pro dítě a dospívající. Je tedy místem nejenom pro vzdělávání, ale vůbec i pro socializaci, pro učení se komunikaci ve vztazích, řešení situací a získání jiných kompetencí než jsou vědomosti.
Gazdík: Doba se posunula a čeká nás boj o podobu vzdělávání. Začněme diskutovat o maturitách
Číst článek
A zároveň vidíme, že mnoho dětí už nejsme schopni nikde potkat, nijak na ně dosáhnout, protože se pohybují buď doma, nebo ve škole. Málo už se dají zachytit běžně venku. A tím pádem je škola místem, kde my potřebujeme také být, nebo mít s ní dobrou spolupráci, dobrou komunikaci. Protože ve škole se projevuje to, že dítě nemá naplněné všechny potřeby nebo se u něj dokonce projevují první známky ohrožení jeho vývoje.
Proto je pro nás důležité s pedagogy pracovat a ty informace mít a zároveň nabízet konkrétně už ve škole naši pomoc. To je naše motivace. Zároveň dítě ve škole tráví opravdu mnoho hodin, takže ten potenciál komunikace s ním právě na půdě školy je veliký.
To ukázala i pandemie. Školy upozorňují na to, že poté, co se děti vrátily z distanční výuky, chybí jim návyky, nepozdraví, odpovídají na něco jiného, protože jsou tak plné svých starostí, že to najednou potřebují říct a čekají, že ten učitel to za ně vyřeší.
Je to tak. Potkáváme se s tím, že někdy si pedagogové stěžují, že ty děti jsou nepozorné nebo že nereagují dobře na podněty. Potřebovaly by mluvit i o jiných věcech, o svých emocích a myšlenkách, než jen o věcech, které se týkají výuky. Na pedagogy jsou kladeny obrovské nároky v tom, že jednak musí vyučovat, ale zároveň taky vychovávat, vést to dítě ke zvládání emocí a různých náročných situací v životě.
