Praha 3 považuje školu za segregovanou a chce vyučování přeměnit na alternativní formu vzdělávání. Podle pedagogů se ale děti a jejcih rodiče do nového systému nebudou schopní zapojit.
V posledních letech, kdy základní školy začaly opouštět silnější ročníky a míst na středních školách úměrně tomu nepřibylo, byli uchazeči nuceni taktizovat. Letos to bude jinak.
Horší výsledky Česko vykazuje i v počtech mladých lidí, kteří nepracují ani nestudují. Naopak mají Češi oblibu v odborných středoškolských programech, které oproti jiným zemím častěji navštěvují.
„Nevnímám, že učím žáky dějepis nebo občanku, ale že učím lidi a chci je celkově zlepšovat. Mým cílem je, když odejdou ze školy, aby byli lepší lidé,“ vysvětluje oceněný Göttlicher z Frýdku-Místku.
Testy CERMATu jsou specifické, jen vzdáleně se podobají tomu, co je napsáno v rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy, vysvětluje odborný konzultant spolku EDUin Tomáš Feřtek.
I studie České školní inspekce potvrzují, že pokud se znevýhodněným dětem dostane podpory, mají lepší výsledky, a tím pádem šanci na vyšší vzdělání a lepší práci než jejich rodiče.
„Kraje nedokážou dlouhodobě předvídat potřebné kapacity škol. Z mého pohledu jsou na vině hlavně ony, zřizovatelé středních škol,“ vysvětluje programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.
Ukazují to výsledky průzkumu, který posledních šest let zpracovává Centrum výzkumu veřejného mínění (CVVM). Letos se ho od začátku září do začátku listopadu zúčastnilo přes 800 lidí starších 15 let.
Problematika kapacit škol podle ministra Vladimíra Balaše (STAN) nespadá pod resort školství, ale do kompetence zřizovatelů, tedy obcí a měst. Ti ji podle něj často neřeší.
Analýza dat think-tanku IDEA při CERGE-EI Národohospodářského institutu Akademie věd tvrdí, že hodnotící škála od jedné do pěti je pro spravedlivé a přesné ohodnocení žáků nedostatečná.
„Bylo potřeba instalovat někoho, kdo se orientuje v problémech školství,“ mínil v rozhovoru pro Radiožurnál Miroslav Hřebecký, ředitel informačního centra o vzdělávání.
Vyučující si na seminářích a workshopech vyzkoušeli, jak si během jedné vyučovací hodiny procvičit cizí jazyk a zároveň rozšířit znalosti o ropě, i jak ohodnotit výkony žáků bez známek.
Podle údajů ministerstva školství se zhruba šedesát procent ředitelů základních škol shodlo na tom, že je nelimitují rámcové vzdělávací systémy, ale právě jejich vlastní.
Organizace EDUin rozdávala ocenění za inovace ohledně vzdělávání. Porota a veřejnost ocenily v sedmém ročníku cen EDUína nejen zajímavé projekty, ale i novináře.
Zhruba dvacet procent pedagogů v mateřských školách trpí syndromem vyhoření. Ukázal to nový výzkum Pedagogické fakulty UK a Edukační laboratoře. Přes 60 procent učitelů pak syndrom ohrožuje.
„Číslo mě překvapilo, pokoušel jsem se to dohledat a všechny statistiky hovoří, že číslo by mělo být menší,“ popisuje Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin.
Organizace EDUin ve čtvrtek rozdávala ceny za inovace ohledně vzdělávání. Ocenění získali i datový novinář iROZHLAS.cz Jan Boček a reportérka Radiožurnálu Pavla Lioliasová.
České střední školy chrlí absolventy s profilem vyhovujícím druhé polovině 20. století. Podle OECD přitom patří Česko k zemím, kterých se automatizace a robotizace dotkne nejvíce.
Kvalita výuky na druhém stupni českých základních škol je horší než na prvním, ukázaly to testy České školní inspekce, která výsledky prezentovala ve středu.
Vysokoškolský titul dnes u pohovoru nestačí. S diplomem v ruce žádá o práci stále více lidí, a personalisté tak sledují i další kritéria. Podle nového výzkumu neziskové společnosti EDUin zaměstnavatelé hodně slyší na dobrovolnickou práci, čtení beletrie nebo na vedoucí pozici například ve skautském oddíle.