Radkin Honzák: Deprese už není ostuda. Reforma psychiatrie musí být zakotvena v zákoně
Reforma psychiatrie musí být podle lékaře Radkina Honzáka zakotvena v zákoně, protože budou problémy s jejím financováním. Musí být jasné, co a v jakém rozsahu bude možné hradit. Řadu pacientů z psychiatrických nemocnic je podle něj možné propustit do domácí péče, někteří ale do nepřátelského světa chtít nebudou. Lékař, který se profesně věnuje hlavně psychosomatice, na konci března oslaví 80. narozeniny.
Lidé jsou podle něj v současné době častěji ochotní jít na psychiatrii, protože se začíná destigmatizovat. „Deprese už není ostuda. Když se vrátíte mezi lidi a řeknete, že berete antidepresiva, tak je dnes bere už každý druhý,“ uvedl Honzák. Podle něj není kromě psychiatra jiná instituce, která by řešila lidské trápení. „Navíc zadarmo, lid má nárok na zdraví,“ dodal.
‚Kdo tady blbne.‘ Česká televize oslaví narozeniny Radkina Honzáka novým filmovým portrétem
Číst článek
Honzák se psychiatrii věnuje 57 let. „Je to neuvěřitelný posun medicíny, nejen psychiatrie,“ řekl. Když po škole nastoupil do psychiatrické léčebny v Kosmonosích na Mladoboleslavsku, měla 1100 lůžek. Když se tam byl podívat před půl rokem, zůstala jich jen polovina. „Což je hrozně příjemné a doufejme, že to bude pokračovat,“ dodal.
Úplně bez psychiatrických nemocnic se ale podle něj zdravotnictví neobejde. „Už jsme za ty roky vypustili polovinu lidí ven, spoustu dalších ještě propustit lze. Ale schválně jděte a zeptejte se jich - spousta ani nechce do světa, který je vůči nim nepřátelský a vůči kterému jsou podezíraví,“ dodal.
Reformu psychiatrické péče, která chce posunout péči z nemocnic do terénu, podporuje. Musí být ale podle něj nejdřív zakotvena v zákoně. „Nadšenců ubude, jak ubude peněz. A těch ubude, jakmile pominou evropské dotace. Absolutně nevěřím, že to bude fungovat na dobré slovo,“ řekl.
Preparát bez duše
Podle Honzáka přibývá zdravotních problémů, na které si lidstvo zadělalo samo. Ať už odolnost bakterií na antibiotika, alergie, ale i atomizace společnosti. „Co dříve vyřešila sousedská soudržnost, tak s tím se teď zajde za psychiatrem,“ řekl. Díl viny nesou i technologie a sociální sítě. „Zvedají takový ten narcismus. Tam se lidi nabubřují a nafukují, a když se pak potkají, tak si neumějí říct slovo,“ dodal.
Potřebný je tak podle něj pohled nejen na člověka, ale i na jeho okolí. „Současná medicína bere člověka jako biologický preparát, což skutečně je, ale kromě toho má duši a žije v nějakém společenství. Vlivy z psychického a sociálního světa se podepisují na jeho zdraví a nemoci velmi často významněji než vlivy biologické,“ uvedl.
‚Dejte mi pilulku na depresi a dejte mi pokoj.‘ Změnit život se lidem nechce, říká Radkin Honzák
Číst článek
Je podle něj potřeba rozšířit v některých případech úhel pohledu i na tyto faktory. „Teď se věří na to, že žaludeční vřed je způsobený helikobakterem, který tam přijde a udělá díru do žaludku. Smůla je, že helikobakter má ve svém břiše půlka lidí a jenom deset procent z nich onemocní tím vředem. Jsou tam další přídatné faktory, většinou stresového charakteru,“ vysvětlil. Lidé tak často dostanou léky, které bakterii zabijí, ale stres zůstane.
Dva lidé se stejnou chorobou nebudou nikdy podle Honzáka stonat stejně, protože každý bude mít trochu jinou situaci, rodinný základ a životní podmínky. „Tohle všechno biomedicína nezpracovává, takže nám zůstává 20 až 25 procent nemocných, kteří se nevlezou do škatulek biomedicíny,“ dodal.
Psychosomatika byla před několika lety uznaná jako nástavbový klinický obor medicíny, teď vznikají pravidla a je třeba podle Honzáka „vyhádat peníze“ se zdravotními pojišťovnami. „Předepsat e-recept trvá dvě minuty, ale pohovořit s člověkem o jeho situaci je daleko delší, což vám nikdo nezaplatí,“ řekl.
Problém spasitelů
Honzák, pro jehož křestní jméno Radkin se rodiče inspirovali v knize Fráni Šrámka Stříbrný vítr, napsal nebo se podílel na desítce knih. Poslední Čas psychopatů z loňského roku popisovala to procento populace, které má v mozku určitou odchylku, kvůli které neprožívají strach.
„Když si představíte, že nemáte strach, tak jste úplně jiná osoba. Navíc ho nevnímáte u jiných, takže tomu nerozumíte, proč se bojí. Jako barvoslepý těžko pochopí, jak vypadá červená a zelená. Tak člověk beze strachu funguje úplně jinak,“ řekl s tím, že podobně jako lidé jsou na tom i šimpanzi nebo dokonce myši. „Jakmile je to sociální druh, tak musí mít společnost nějakou strukturu a příroda vyrobí nějaké vůdce,“ řekl.
25:28
Dnes není tendence dosahovat spravedlnosti, ale ohýbat pravidla, říká psychiatr Radkin Honzák
Číst článek
Další kniha vzniká. „Píšeme o syndromu vyhoření s lidmi, kteří o tom jsou ochotní mluvit,“ uvedl. Spolu s ním na ní pracuje Agáta Pilátová a Aleš Cibulka, který se se syndromem vyhoření potýkal. Rukopis odevzdávají na konci května, kniha tak v nakladatelství Vyšehrad nejspíš vyjde přibližně v září.
Kromě knih Honzák píše více než deset let blog. Témata jsou různá. „Občas si tam vyřizuji účty a to se mi líbí,“ řekl. Dojde tak často také na politiku. „Potřebu vyjadřovat se k veřejným věcem, cítím neustále. Nelíbí se mi manipulace ze strany těch lidí, kteří nás táhnou někam, kde tedy já bych zatraceně být nechtěl,“ uvedl.
Problém vidí hlavně ve všeobecném strašení českého národa a jeho zachraňování různými „spasiteli, kteří jsou ochotní udělat pro naši záchranu kde co“. Komentovat to podle něj není bez užitku, ačkoliv sám by do politiky nešel. Sleduje i čtenost svých příspěvků. „Mám tak kolem 4000, když je nedosáhnu, tak vím, že je to blbý,“ řekl. Mezi čtenáři nejoblíbenější je příspěvek Hanba všem, kdo nám říkali: nežer, cvič a zhubneš!, který četlo přes 100 tisíc lidí.
