Je normou, že jsou pacienti uvazováni, řekl ministr Vojtěch ke kvalitě psychiatrické péče
Pacienti v psychiatrických nemocnicích jsou podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) často fyzicky omezováni. Uvazování je v zásadě normou, řekl ve středu na společném jednání sociálních a zdravotních výborů Sněmovny a Senátu na téma reformy psychiatrické péče. Cílem reformy je mimo jiné přesunout z velkých psychiatrických nemocnic do ambulantní a terénní péče pacienty, u nichž to umožňuje jejich stav.
„Zmapovali jsme kvalitu péče v psychiatrických nemocnicích a mnohde není dobrá. Počet fyzických omezení pacientů je vysoký. Je v zásadě normou, že jsou pacienti uvazováni,“ řekl ministr. Česko podle něj spolupracuje na zlepšení stavu i s odborníky ze zahraničí. Už v roce 2003 kritizovaly Česko mezinárodní instituce kvůli používání takzvaných klecových lůžek.
25 let psychiatrické péče v datech: spotřeba antidepresiv roste, od léčeben směřujeme k ambulancím
Číst článek
Ostatní poslanci kritická vyjádření ministra mírnili. Podle předsedkyně zdravotního výboru Sněmovny Věry Adámkové (za ANO) odvádějí psychiatři v nemocnicích výbornou práci. „Ve chvíli, kdy vám do okresní nemocnice přivezou intoxikované dítě, máte dvě možnosti. Buď ho omezíte na svobodě, nebo ho utlumíte léky,“ řekl k tomu poslanec David Kasal (ANO).
Rozsáhlé mapování
Mapování kvality péče v psychiatrických nemocnicích bylo podle ministerstva zdravotnictví rozsáhlé. „Předběžné výsledky ukázaly řadu zásadních problémů. Zjištění poslouží jako podklad k přijetí nápravných opatření,“ sdělilo později ministerstvo.
Některá už fungují, například v každé z nemocnic je podle Vojtěchova úřadu zaměstnán takzvaný manažer kvality. Na řešení situace se podle ministerstva podílejí i odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO), mimo jiné školeními.
Blíže domovu
V Česku funguje 22 velkých psychiatrických nemocnic. Reforma počítá s přesunem pacientů z velkých zařízení do komunitních center. Měli by je blíže domovu a pravidelně by do nich docházeli, přičemž by bydleli samostatně a mohli by i pracovat. Velkou část péče zajišťují terénní týmy složené z psychiatrů, psychologů, sester a sociálních pracovníků.
Psychiatrickou péči v Česku čeká velká reforma. Odborníci se přesunou do terénu blíže k lidem
Číst článek
Prvních pět center začalo fungovat loni, letos má do července přibýt dalších 15. Každé může pečovat zhruba o 100 až 120 pacientů. Jejich pilotní provoz je prvních 18 měsíců hrazený z evropských fondů, později bude placen z veřejného zdravotního pojištění.
Novela o zdravotních službách
Evropská dotace je asi 16 milionů korun na rok provozu. Ministerstvo chce do konce letošního roku vypracovat novelu zákona o zdravotních službách, která by centra legislativně ukotvila. „V tomto čtvrtletí by měl být dokončen Národní akční plán duševního zdraví. Měl by nastavit jasné úkoly pro jednotlivé resorty,“ uvedl ve středu ministr.
Centra se starají například o pacienty s psychózami, bipolárními nebo afektivními poruchami. Psychiatrické nemocnice budou podle ministra postupně snižovat svou lůžkovou kapacitu a předloží plány, co dělat s volnými budovami.
Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.
