‚Dejte mi pilulku na depresi a dejte mi pokoj.‘ Změnit život se lidem nechce, říká Radkin Honzák

Často slýcháme, že má někdo „depku“. Jak se ale skutečně projevuje deprese? A proč nepomáhají dobře míněné rady okolí, ale je nutná profesionální pomoc? Hostem Leonarda Plus byl psychiatr Radkin Honzák.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Psychiatr Radkin Honzák

Psychiatr Radkin Honzák | Foto: Mona Martinů

„Deprese není špatní nálada. Jde o rozvrat řídících systémů, který se může projevovat nejrůznějšími příznaky tělesnými i duševními a také ovlivňuje výkon,“ říká psychiatr Radkin Honzák.

SOUTĚŽ: Ať žijou mikrouti. Vyhrajte novou knihu psychiatra Radkina Honzáka

Číst článek

Podle něj zatím neexistují objektivní metody, jak potvrdit, že konkrétní člověk depresí opravdu trpí.

„Proto velmi často uniká diagnóze, protože laické okolí ji vyhodnotí jako morální nedostatečnost: kdyby nebyl línej, kdyby se trochu sebral a měl trochu vůle a podobně,“ vysvětluje.

Často se lékaři setkávají s takzvanou somatizovanou depresí. „Jsou to třeba atypické bolesti hlavy, hrudníku, zad nebo střevní obtíže. Když po tom jdete podrobně, tak zjistíte, že u půlky lidí, kteří mají zajímavé střevní potíže, se pod tím skrývá úzkost nebo deprese,“ doplňuje Honzák.

Přehrát

00:00 / 00:00

O depresi s psychiatrem Radkinem Honzákem

„Za půl století, kdy jsem v oboru, už diagnóza deprese není takovým stigmatem, jako bývala předtím. Lidé daleko častěji, dřív, a proto také dobře vyhledají odbornou pomoc,“ chválí Honzák.

Přibližně 20 procent světové populace prochází nějakou dobu utrpením deprese, aniž by jim byla poskytnuta pomoc,“ upřesňuje.

Jak poznat depresi?

Některé deprese jsou z nedostatku slunečního svitu, jiné mohou vyvěrat z životního traumatu. Další mohou být způsobeny depresivní vlohou v genech, kdy zakopnu o malou překážku a deprese propukne. Jiné mohou být, protože mi špatně funguje štítná žláza, další protože špatně reaguji na léky. Depresí je strašná spousta,“ vysvětluje.

Podle něj je rozumným kritériem pro depresi především ztráta potěšení. „S tím souvisí dvě otázky: mám něco, na co se dnes těším? Mám něco, na co se těším do budoucna? Pokud tyto otázky zodpovím ne, tak už je to velice zajímavá situace, kdy bych se nad tím měl zamyslet.“

„Další screeningový test na depresi je tzv. S.A.S.A. Tedy spánek, protože depresivní lidé se často po půlnoci budí a mají nejhorší stavy. Anhedonie, tedy ztráta potěšení. Sebehodnocení, protože depresivní lidé jsou ochotni si sypat popel na hlavu. A apetit, neboť většina depresí špatně jí a ztrácí na váze, zatímco ty zimní se užírají a na váze přibývají,“ vyjmenovává psychiatr.

Včasné vyhledání pomoci záleží na tom, jak je člověk sám se sebou v kontaktu.

„Spousta lidí s depresí si říká, že jsou líní a musí zatnout zuby. Člověk by měl poznat, že je zle, protože u té pravé deprese je ráno nejhorší. K večeru se stav zlepšuje, takže člověk jde spát s nadějí, že zítra bude líp, ale zase se vzbudí a je mu nejhůř,“ popisuje.

Rána jsou pro člověka trpícího depresí špatná, protože je poškozen i cirkadiánní rytmus. „Ráno mu nenaskočí ten vyprošťovák, nerozběhnou se správné hormony, do devíti, desíti se člověk pohybuje jako mátoha, protože organismus je nastaven na dobu kolem čtvrté ranní, kdy je organismus nejslabší,“ říká psychiatr.

‚Dejte mi pilulku‘

Honzák také přiznává, že ani moderní medicína nezná mechanismy deprese. „Dodnes nevíme, proč jsou nejlepší antidepresivum elektrošoky, které jsou ale dnes humánním léčebným postupem,“ upozorňuje Honzák.

Astronaut Armstrong byl ukázkový psychopat. Bezchybný a přirozený vůdce, říká psychiatr Honzák

Číst článek

U lehčích depresí je pak podle něj psychoterapie stejně účinná jako farmakoterapie. „Ale pacienti říkají: dejte mi nějakou pilulku a dejte mi pokoj. Když přijdete na to, že člověk šel nějakou dobu nedobrou trajektorií, která ho pozvolna tiskla, a měl by změnit spoustu věcí ve svém životě, tak do toho se lidem nechce.“

Navíc snaha podchytit depresi a pracovat na ní psychosomatickým způsobem není pro lékaře zatím nijak placena.

„Psycholog může použít jen terapii, ale na rozdíl od doktora si to může nechat zaplatit,“ podotýká.

„Takže léky předepíše praktický lékař a když přestanou fungovat, tak se posléze člověk dostává k psychiatrovi, často s velmi zajímavou směsí léků,“ konstatuje Radkin Honzák.

Eva Kézrová, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme