Psychiatrickou péči v Česku čeká velká reforma. Odborníci se přesunou do terénu blíže k lidem
Méně lůžek a víc zařízení, do kterých by pacienti docházeli z domova - tak by mělo vypadat pokračování reformy psychiatrické péče. Spolupracuje na ní ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s rezortem práce a sociálních věcí. Do července tak vznikne prvních pět týmů pro novou psychiatrickou péči.
Podle nové reformy ministerstva zdravotnictví chce stát přesunout větší část psychiatrických služeb do terénu. Nově by tak bylo více zařízení, které by pacienti mohli navštěvovat z domova, a po celém Česku by měla vznikat takzvaná Centra duševního zdraví.
Ta budou pomáhat lidem s duševními poruchami, kteří trpí třeba schizofrenií nebo bipolární poruchou. V některých městech centra dokonce fungují už teď - a to v Brně, Přerově nebo v Praze. Postupně mají vznikat i v dalších městech. Ve vysílání Českého rozhlasu Plus to řekl náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.
Opavská psychiatrie zkouší terénní službu. Zdravotníci chodí za pacienty domů
Číst článek
„V tuto chvíli jsme vypsali výzvu k předkládání žádostí o dotace v rámci programu podpory na prvních pět Center duševního zdraví. Do roku 2021 bychom měli mít až 30 center duševního zdraví, které by byly páteřní sítí – dvě až tři v každém regionu.“
O pacienty se v centrech starají psychiatři, psychologové a terapeuti. Zároveň tam fungují i terénní pracovníci, kteří lidi navštěvují doma, aby s nemocnými byli v jejich přirozeném prostředí.
„Centra duševního zdraví, to nejsou nějaké budovy. Abyste si to nepředstavovali tak, že se budou stavět nějaké nové domy. Je to spíše o těch multidisciplinárních týmech, které nepracují na jednom místě, ale naopak vyjíždějí do terénu,“ vysvětluje ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch za hnutí ANO.
Hlavním cílem reformy je podle ministra Vojtěcha dostat péči o psychicky nemocné z velkých ústavů blíž k jejich bydlištím. Centra by ale měla fungovat hlavně jako preventivní systém. Pokud by ale pacient měl vážnější psychické problémy, teprve pak by se dostal na lůžkové oddělení.
Miliarda korun
Psychiatrická péče je v Česku podle lékařů podfinancovaná. Kolik peněz bude potřeba na její reformu, zatím není jasné. Podle náměstka pro zdravotní péči Romana Prymuly se totiž o financování ještě jedná se zdravotními pojišťovnami. Prvních osmnáct měsíců budou ale centra placená z evropských fondů.
Höschl: Máme nejvíce závislých v Evropě, psychiatrie je u nás ale na chvostu zájmu
Číst článek
„V rámci evropských investičních fondů předpokládáme částku zhruba miliarda korun. Co se týká vlastního financování, tak přesnou částku ještě nemůžeme říci, protože v tuto chvíli se intenzivně diskutuje s pojišťovnami i s ministerstvem práce a sociálních věcí. A my jsme velice rádi, že se dialog nastartoval, protože celá reforma ve svém důsledku povede k naprosté změně financování psychiatrické péče u nás,“ říká Prymula.
Odvětví psychiatrie teď dostává kolem deseti miliard korun z celkových asi 300 miliard, které dávají zdravotní pojišťovny každý rok na zdravotní péči. Jsou to tedy asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu. V Evropské unii je přitom průměr výdajů na péči o duševní zdraví přes 6 procent.
Pacienti si často stěžují na to, že v Česku chybí hlavně kvalifikovaní lékaři. Podle Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví to ale není chyba jen u odborných psychoterapeutů. „Základní psychoterapeutické metody by měli ovládat psychiatrické sestry, kognitivně-behaviorální terapii, midfulness, ale také sestry v ordinacích praktických lékařů. Já si myslím, že je to o tom, aby psychoterapeutické metody byly více rozšířené do stávajících služeb.“
