Příjem z reklamy před blokací? ‚Až 200 tisíc měsíčně,‘ uvedl před soudem provozovatel ‚dezinfowebu‘
V kauze blokace takzvaného dezinformačního webu AC24.cz vypovídal před soudem poprvé jeho provozovatel Ondřej Geršl. Ten chtěl soudu osvětlit fungování webu, jeho obchodní model a přiblížit ušlý zisk, který mu měl být blokací způsobený. Poprvé tak dal šířeji nahlédnout do fungování a financování stránky, o kterou se zajímalo i Vojenské zpravodajství. Jeho výslech bude pokračovat na příštím jednání.
Příjem z reklamy před blokací? ‚Až 200 tisíc měsíčně,‘ uvedl před soudem provozovatel ‚dezinfowebu‘
„Když nastala ta blokace, netušil jsem, co se děje. Samozřejmě jsem věděl, že nastala ruská invaze na Ukrajinu, ale nedomníval jsem se, že bychom tím měli být nějak zasaženi. Bylo to zcela nereálné. Viděl jsem, že dochází k výrazným úbytkům návštěvnosti. Proto jsem kontaktoval kolegu, co má na starosti správu serveru,“ popsal soudu začátek blokace webu AC24.cz jeho provozovatel a jednatel Ondřej Geršl.
5:13
Odškodné za blokaci dezinformačního webu zpochybní autoritu vlády, varují zpravodajci
Číst článek
Že jde o blokování ze strany operátora T-Mobile, to podle svých slov zjistil až z médií. „Dozvěděl jsem se to až o několik dní později. Mezitím ten zisk, úměrně té snižující se návštěvnosti, šel rapidně dolů,“ popsal Geršl, jak měla vzniknout škoda, o kterou se teď s operátorem soudí.
Jak soudu vysvětlil, obchodní model jeho webu stojí na příjmech z reklamy. Každému uživateli, který web navštíví, se zobrazuje reklama, za kterou serveru platí inzerenti. Příjem Geršl odhadl na 150 až 200 tisíc korun měsíčně. Soudci Radovanu Kulhánkovi pak přislíbil, že na dalším jednání vyčíslí i náklady na provoz.
Geršl dále upřesnil, že web s ním tvoří čtyři spolupracovníci – editor, správce serveru, překladatel a prodejce reklamy. Tvrdil, že prakticky všechny texty pak kontroluje přímo on. Přiznal přitom, že před ruskou invazí na Ukrajinu web přebíral také obsah ze serverů Sputnik či Russia Today, tedy z médií kontrolovaných ruskou vládou. Geršl ale tvrdil, že po jejich celoevropském zákazu přestal texty přebírat.
Web AC24.cz
AC24.cz je server, který se označuje jako nezávislý zpravodajský web, ministerstvo vnitra ho však považuje za „kvazimédium“ a poukazuje na to, že šíří také „kremelské propagandistické a dezinformační narativy“. Nadační fond nezávislé žurnalistiky ho zase označuje za konspirační a řadí ho do kategorie takzvaných „alternativních webů“.
Server založil v roce 2011 podnikatel Ondřej Geršl, jehož proklamovaným cílem při zakládání webu bylo „změnit myšlení lidí, debatovat o současném světě v širších souvislostech a klást nepříjemné otázky“. Byl to ale sám Geršl, který v rozhovoru pro americký server CodaStory.com přiznal, že falešným informacím se jeho stránka nevyhýbá. „Podívejte se, náš web není nejpravdomluvnější nebo nejdůvěryhodnější. Nechceme, aby naši čtenáři byli závislí pouze na jednom zdroji informací. Měli by si být schopní srovnávat informace z více zdrojů,“ řekl.
Podle advokáta firmy T-Mobile Lukáše Blahuše výslech provozovatele webu žádný klíčový posun v případu nepřinesl. Na příští jednání chce přivést jako svědka technika T-Mobile, který má popsat princip, jakým byla blokace provedena.
„Nijak zásadně jsme se neposunuli. Jednáme tady o příčinné souvislosti mezi ušlým ziskem a údajným porušením zákona a o výši škody. Takže uvidíme, jestli protistrana dokáže tyto dva esenciální požadavky na nárok na odškodné prokázat,“ řekl po jednání Blahuš serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu.
Podle soudce Kulhánka je pravděpodobné, že se celý spor ještě několik měsíců potáhne, protože podobný případ není v české justici obvyklý, s čímž Blahuš souhlasí.
Naopak nespokojená je s délkou řízení advokátka webu Denisa Sudolská. „Proto na závěr zazněla žádost, aby soudce řízení koncentroval a abychom byli poučeni, jestli se máme vyjadřovat k argumentům žalované a důkazům, které zakládá. K tomu zatím nedošlo,“ řekla.
Spor o blokování
Spor odstartoval web AC24 žalobou na operátora, firmu T-Mobile, který stránku zablokoval krátce po ruském vpádu na Ukrajinu. Po prvotním neúspěchu před Obvodním soudem pro Prahu 4 následovalo odvolání k pražskému městskému soudu. A ten už dal Geršlovi za pravdu v tom smyslu, že blokací mohla společnost T-Mobile porušit zákon. Informovaly o tom Seznam Zprávy.
Jak následně na základě získaného usnesení popsal iROZHLAS.cz, soud konstatoval, že blokování webů na základě „nezávazné žádosti státních institucí“ jde proti evropskému nařízení o síťové neutralitě a firma T-Mobile tak za své rozhodnutí musí nést odpovědnost, třeba i tím, že uhradí webu AC24 vzniklou škodu. Geršl požaduje po operátorovi bezmála 93 tisíc korun. V průběhu líčení už ale ze strany žalující padl i návrh na odškodné ve výši symbolické jedné koruny.
Blokování dezinfowebů je v pořádku, tvrdili ministři. Podle soudu ale šlo o porušení evropských pravidel
Číst článek
„Ušlý zisk je pouze symptomatický ke zcela protiprávnímu jednání poskytovatele internetu. Náš klient se v řízení domáhal primárně odblokování a následně pak konstatování nezákonnosti jednání poskytovatele internetu, v důsledku kterého mu vznikla škoda, když nezákonnost jednání je předpokladem práva na náhradu škody,“ vysvětlila stanovisko webu advokátka Sudolská.
K blokaci asi dvacítky webových stránek došlo na základě výzvy Vojenského zpravodajství krátce po začátku ruské agrese proti Ukrajině. To o znepřístupnění vybraných stránek požádalo organizaci NIX.CZ, která sdružuje poskytovatele připojení k internetu v Česku (včetně T-Mobile). Tajná služba tak chtěla zastavit šíření „nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží agresorovi k obelhávání a manipulování obyvatel České republiky“.
Zpravodajci přitom v dokumentu, který už server iROZHLAS.cz dříve zveřejnil, ujišťovali, že blokací poskytovatelé internetu evropské nařízení o síťové neutralitě neporuší. „Stát má právo bránit svou integritu proti dezinformacím, jimž jsou vystaveni jeho obyvatelé,“ psalo Vojenské zpravodajství v dopise. To stejné pak shodně konstatovali i ministři za STAN Jozef Síkela a Vít Rakušan, kteří byli na stejnou věc dotazováni.
